Hopeless

VÁNOČNÍ SPECIÁL

UPOZORNĚNÍ: Tento díl nemá nic společného s dějem Hopeless.

Viz poznámka autora. Prosím, nepřeskakujte, budou tam informace o mém přidávání. :)

Lissa's point of view.

Černý Volkswagen Passat přibrzdí a sjede dolů do podzemní garáže. Zastaví se u přepážky za účelem vyzvednutí parkovacího lístku. Počká, až se závory otevřou. Jakmile jsou nahoře, Passat zlehka přidá plyn a opět se dá do pohybu. Rychlostí deset kilometrů za hodinu se pohybuje skrz uličky se směšnou dopravní předností. Zastaví opravdu na milimetr, když se před ním projede auto, jenž kašle na nějakou přednost zprava.

Vozidlo zde jezdí minimálně patnáct minut. První suterén je kompletně obsazený - to stačili zjistit i ostatní řidiči. Proto vůz sjede do druhého suterénu. Je to závod mezi ním a ostatními auty. Konečně se v řadě H uvolní místo. Aniž by Passat na cokoliv čekal, nacouvá do volné prostoru. Majáček nad místem se zbarví ze zelené barvy na červenou, aby dal najevo, že tento prostor už není nadále volný. Volkswagen vypne světla i motor.

"Konečně zaparkováno," povzdechne si Liam a uvolní svůj bezpečnostní pás. "Jestli to takhle bude vypadat i uvnitř..." načne, ale nedopoví to. Dokážu si představit, co tím chce říct, protože na tom nejsem jinak. Stáhnu si z hlavy bavlněnou čepici a vystoupím ven z vozu.

Do uší mě zasáhne známá melodie koled přezpívaných ve francouzštině. Všude kolem se to hemží lidmi s vozíky mířícími ke svým vozům spěchajících, protože nejkrásnější svátky roku se blíží závratným tempem.

Vánoce.

Nikdy jsem si nemyslela, že Ženeva tohle nabídne. Za těch několik měsíců, co jsem tady uvízla, jsem se stačila naučit, že dobrota tomuto městu chybí. Lidé se tady k sobě neumějí chovat hezky, ani kdybyste se o to jakkoliv snažili. Pokud ukážete svojí štědrost, každý toho jenom využije. Nakonec vás odkopnou jako použité zboží.

Avšak jako mávnutím kouzelným proutkem, vánoční svátky tenhle fakt vyvracejí. Většinou zavření lidé doma vycházejí do ulic. Usmívají se jeden na druhého, zdraví se, nebojí se. Dokonce i silniční komunikace začala fungovat. Policie se rozhodla pracovat. Tenhle příjemný čas dělá z kriminalistů slušné lidi. Na svátky vánoční přestávají existovat spolky. Všichni lidé se prostě snaží dodržovat tradice - až na jednoho jediného člověka.

"Harry nebude rád," řeknu upřímně. Dokážu si představit, jaký cirkus vznikne v tunelu, až se dozví, co chystáme. Vložím si ruku v bok a věnuju pohled svému společníkovi. Periferně vidím, jak je střecha Passatu zasněžená. Další fakt, jenž skoro vůbec neznám. Vánoce na sněhu. V Paříži to funguje tak, že se na Štědrý den brodíte v blátě špinavou ulicí. Tady začalo sněžit čtyři dny před Vánoci a nevypadá to, že by mělo přestat. Zem je v tomto městě pokrytá bílou sametovou pokrývkou. Těším se, že si po dlouhé době postavím sněhuláka a možná si zakouluju. Záleží však na tom, jak to všechny vezme ta naše třetí společnost v obydlí.

"Mě doopravdy nezajímá, co si o tomhle bude myslet Styles. Jestli se mu to nebude líbit, může se sebrat a jít do řitě," odsekne Liam podrážděně. Nelíbí se mu ten fakt, že by Harry mohl sabotovat jeho snahu o navození vánoční atmosféry. Nijak neprotestuju, protože mu dám za pravdu.

Přesuneme se dovnitř do nákupního centra. Nijak se to neliší od garáže. Lidí tu je opravdu hodně. Všichni mají ruce plné tašek, avšak se stále na sebe usmívají. Vědí, že tady není nikdo, kdo by je mohl okrást. Maximálně pár hyenovských výjimek, jenž by mohli využít té malé šance, která se jim naskytuje. Jsme v druhém suterénu, takže dojedeme po eskalátoru do toho prvního.