Hopeless

Chapter 34 - Just Keepin' Cool

Zayn's point of view.

"Dám si pěkně propečený biftek, pořádnou porci hranolek..." očima rychle proskenuju další nabídky, "... můžete mi k tomu dát ten salát s červeným zelím a nealko pivko." Jídelní lístek zavřu a podívám se na dlouhonohou servírku. Ty zatraceně dlouhý nohy obepínají silonové punčochy s podvazky, které vykukují z té proklaté krátké sukně. Kurva, nebýt tady se Stylesem, tvrdě bych ji ojel. Nikdy bych neřekl, že ty zatracené benzínky schovávají v restauracích bordel, kde figurují servírky.

"A co vám?" Otočí se s propiskou v puse na toho mračícího se idiota přede mnou. Ruce má založené na hrudi a nespouští ze mě pohled. Kdyby nebyl ten kokot tak důležitej pro můj plán, klidně bych mu teď vrazil jednu mezi oči. Sere mě, že je zrovna on ten, který dokáže můj plán dovést do konce. 

"Vypadám kurva na to, že něco chci?!" vyjede po servírce po chvíli svým hlubokým chraplákem. Brunetka se poleká a o několik kroků ustoupí dozadu. Typické, když se tomu zmrdovi podívate do oka. Protočím nad ním oči a povzdechnu si; "Doneste mu dvě skleničky vodky..."

Dívka přikývne a rychle od našeho stolu odejde. Naštvaný pohled věnuju Stylesovi a nakloním se, abych si z kapsy vytáhl krabičku cigaret. "Musíš všechny lidi zasraně děsit? Je to otravné." A nabídnu mu.

Doslova mi to vyrve z ruky a dlouhou trubičku si dá do té svojí zasrané huby. Z kapsy vytáhne zapalovač a zapálí si. "Jediný otravný zmrd seš tady ty, debile. Tak co kurva chceš? Pochybuju, že jsme se sem šli zasraně najíst." Sám se rozhlédne, než mi ten svůj věčně zamračený pohled zase vrátí. Jde vidět, že i v Německu jsou slepí, když mezi něma sedí zasraný mezinárodně hledaný zločinec. Svět jde jednoduše celý do sraček.

"Už jsem ti to řekl, debile," zavrčím skrz cigaretu a vezmu si ji do ruky. "Máš něco co zasraně potřebuju. A já mám něco, co zasraně potřebuješ ty. Myslím, že to bude pro tebe výhodná nabídka."

Pobaveně se usměje. Servírka se vrátí a postaví před nás objednané nápoje. Na lístek napíše cenu a k nim připíše čárky. Propisku si zastrčí zpátky za sukni a jde obsloužit další stůl. Styles obejme prsty tu zasranou skleničku a několikrát na ni poklepe. "Kurva, to snad není možné. Co je tohle za zasranou odvahu?? Ty máš nějaký pojebaný pocit, že s tebou chci něco mít? Že chci mít něco s těmi zkurvenci Naji? Zapomeň na to. Já ti seru na jakoukoliv nabídku, zmrde. To si radši vypíchnu to druhý zatracený oko."

"Vůbec ses nezměnil." Přimhouřím oči, když si potáhnu z cigarety. Zatraceně, jak já miluju ten pocit, když ty sračky proudí do mých plic. "Ani si nevyslechneš, co ti můžu nabídnout a hned to odmítáš. Kurva, fakt zasraně stejnej."

"To si kurva ze mě musíš už dělat prdel," řekne naštvaně a celou jednu skleničku do sebe dostane. "Uvědomuješ si, o čem tady kurva mluvíš? Ty chceš zasranou spolupráci..." několikrát ukáže na sebe a na mě, "... mezi náma dvěma? Sakra, dostal jsi mě do zkurvenýho vězení, ty koňomrde! Já na nějaké tvé zasrané nabídky zvysoka seru!!!" Jeho hlas se zvyšuje, což přilákává tu trapnou pozornost ostatních.

Musím protočit pohled. Měl jsem si na tuhle hnusnou práci najít někoho jiného. Stále mám v hlavě ta zajebaná slova Nizdorského, kdy poukazoval na to, že je Styles jediný široko daleko, kdo nenávidí Syndikát víc, než ostatní. Udělá cokoliv, aby tu zasranou organizaci sundal dolů. Alespoň to je to, čeho se držím, když jsem ho sem tahal.

"Věř mi, že tahle se ti bude zkurveně hodně líbit." Pobaveně sleduju servírku, jak přede mě pokládá jídlo. Předkloní se, takže má to hovado perfektní výhled do jejího výstřihu. Nevadí. Moje ruka automaticky vystřelí a restaurací se ozve plesknutí, když se setká s jejím perfektním zadkem. Nadskočí, vyjekne a věnuje mi zamračený pohled. Ovšem nic neřekne. Styles nepatrně pozvedne obočí, než zakroutí hlavou a vypije i druhý obsah skleničky.