Louis' point of view - O půl hodiny dříve.
Vykradení obchodu.
Vykradení banky.
Vykradení domu.
Krádež auta.
Napadení.
Rušení nočního klidu.
Pouliční závod.
Prohlížím si jedno oznámení za druhým a přemýšlím, co mám s tím asi tak zrovna já dělat. Nechápu, proč mi to ta zatracená Fluence stále cpe na můj stůl. Nemám zapotřebí řešit tyhle nesmyslnosti, které tady jsou na denním pořádku.
Harry Styles je pořád tam někde venku. Stále mi ten hajzl proplouvá mezi prsty a já nejsem ani hoden teď toho, abych ho chytal, protože si Interpol usmyslel, že to bude na nich. Fluence mě vyhodila z kanceláře a donutila mě, abych trůnil tady v kumbále. Místo, aby na mém stole přistávaly záznamy s posledním spatřením Stylese, mi tady přistávají tyhle oznámení, které nemají žádnou váhu. Proboha, no a co? Tak někdo vykradl banku, lidi si na to nezvykli?!
Slečna Sarajevovna má pravdu. Jsme policie, která stojí za hovno. Kdyby se něco podobného stalo mně, radši si to vyřeším sám, než abych šel podat trestní oznámení na ženevskou policii. Někdo by ho měl zřejmě podat na nás. To nás ani na škole neučili, kam to jít podat, když chcete udat policii.
Sakra, na co to myslím?! Interpol mě donutil, abych se zbláznil, protože to jinak nevidím. Fluence dokonce začala kontrolovat všechny moje výjezdy, jestli opravdu jezdím tam, kam mám, a jestli si nekontroluju Stylese. Jak mám asi toho sráče kontrolovat, když všechny záznamy padají rovnou k nim?! Pořád jim asi nedochází, že nemají šanci ho chytit.
"Tomlinsone, děláš něco?" Z přemýšlení mě vytrhne francouzský přízvuk blondýnky, která se rozhodla, že mi zničí život.
"Ne, nemám co na práci," zavrčím naštvaně a shodím nohy ze stolu.
"Vtipkuješ? Dala jsem ti sem spoustu stížností, které by měl ten tvůj zadek řešit. Nesu ti další. Nějaká sousedská rvačka." Fluence položí stoh papírů na můj stůl a rozhlédne se. Jako vždy si pečlivě prohlíží mou nově vybavenou kancelář, kam sice uklízeči stále cpou ty svoje smetáky, ale už to není tak hrozný.
Moje ruce okamžitě vystřelí k papírům, které se jí snažím vrátit. "Tohle už fakt není normální! Pracuju na oddělení zvláštních případů, nejsem strážník, do pytle!"
Nemůžu ani slovy popsat, jak moc z celé téhle práce začínám být naštvaný. Kdybych mohl, asi bych na místě podal výpověd. Jenže chtíč vidět Stylese sedět je silnější.
"Jednou jsi policajt..." Fluence svým dlouhým štíhlým prstem jemně dloubne do papírů. "... tak něco dělej. Stejně v práci sedíš čtyřiadvacet hodin. Můžeš být aspoň v něčem užitečný."
"Byl jsem užitečný!" Bráním se a můj hlas je více, než podrážděný. O Švýcarech se sice říká, že to jsou suchaři, ale tahle Francouzka začíná dokazovat, že Francouzi na tom nejsou o nic lépe. "Dokud jste sem nepřišli vy a nepřekazili mi plány!"
"Stylese chytáš tři a půl roku. Tohle je už dost dlouhá doba i na amatéra. Máš ho přímo tady někde pod nosem. Dívala jsem se na kamerové záznamy, kde se ti dokonce vysmívá." Fluence se posadí do koženého kolečkového křesla přede mnou. "To už fakt musí být slepota."
"Jo, takže já nejsem schopný ho chytit, je to tak? A co děláš ty? Věčně mluvíš, ale skutek utek. Výsledky nevidím a pro Interpol by měl být jeden hajzl hračka, ne? Ještě když je slepý. Na jedno oko, samozřejmě."
ČTEŠ
Hopeless
Fanfiction"Láska je cit, který si vymysleli lidé, aby měli omluvu pro své naivní chování."