Hopeless

Chapter 13 - Tunelová pohoda

"Vy jste si kurva vážně mysleli, že mě ojebete, nebo co?" Harry zvýší hlas. Jeho oči se soustředí hlavně na mě. Svaly se mu pod tričkem napínají. Jeho pravá ruka se zatne v pěst. Obočí mu začíná cukat, jak se mračí. 

"Který z vás si vzal ten zasraný klíč?!" zavrčí mezi zuby. 

"Harry, klid," řekne mu po chvíli Liam a sleze dolů ze schodů přede mnou. Klíč vytáhne z kapsy a předá mu ho. "Jenom jsem ukázal Lisse, jak to tady chodí. Nemusíš zuřit. Klíč jsme si jen půjčili."

Harry se na něho podívá a zhluboka se nadechne. Napjatá atmosféra mezi námi třemi by se dala krájet. Bojím se toho, co má Harry v plánu udělat. Sama sejdu z posledních schodů a zastavím se. Po pečlivém prozkoumání Harryho těla poznám, že nemá pevný postoj. Musí nohou pořád posouvat, aby se udržel rovně, a bělmo jeho zdravého oka je neuvěřitelně žluté a protkané červenými vystouplými cévkami. 

Chytím si rukou pusu. Musí být opilý – jinak si jeho agresivní chování nedokážu vysvětlit. Přece by ho to nemělo tak štvát, když jsme se vrátili.

"Zasraný klíč jste si jenom zasraně půjčili, jo?!" hluboký hlas se hlasitě roznese tunelem, jak Harry po Liamovi zařve. "Já se snad budu muset jít kurva posrat!" Jazyk se mu plete a sotva mluví plynule francouzsky. Motají se mu do toho anglická slova. "Tohle je jako nějaký zkurvený Hotel Paradise, nebo co, do prdele?! Nechceš kurva rovnou nakráčet na zkurvenou policii a udat mě?!" Ruce mu vystřelí a pevně Liama chytí za límec jeho trička. "Co sis kurva myslel?!"

"Harry!" Vypísknu vyděšeně a přiběhnu k nim blíž. "Liam nic neudělal, požádala jsem ho o to."

"Drž hubu, lásko, a vrať se tam, kde si předtím stála, jestli kurva nechceš, aby se ti něco zasraně stalo." Harry se na mě podívá. Vyděsí mě pohled do jeho umělého oka a o pár kroků ustoupím. "Tak je to správně, kočičko. Nerad bych ublížil té tvojí nádherné tvářičce."

Liam se začne zmítat, aby ze sebe setřásl jeho ruce. "A co uděláš, Stylesi?! Zmlátíš nás oba, protože jsme se jeli seznámit s městem?! Tak to udělej a okamžitě ji sbalím a půjdeme na nejbližší policejní stanici."

Harry na něho přimáčkne váhu svého těla. Netuším, jestli to udělá schválně, nebo je alkohol silnější než on. "Už nikdy ji zasraně neber nikam, Payne! Kurva, už nikdy. Je moje! Je zasraně celá moje! Já ji budu kurva seznamovat s tímhle zkurveným městem." A Liama pustí. Pevně mě chytí za zápěstí, div mi ho nerozdrtí. 

"Jsi sráč, Harry! Nic se nestalo!" zakřičí za námi Liam. Harry si ho nevšímá a táhne mě kupředu. Je malátný a nohy se mu zamotávají. Přesto najde dveře do mého pokoje, strčí mě dovnitř. Cvaknutí zámku mi jasně napoví, že mě tady zase uvězní bez světla. Povzdechnu si a rozpustím si vlasy. Natáhnu před sebe ruce a opatrně se pohybuju kupředu, abych našla postel. Opravdu netuším, proč tak zuří. Přece jsem se vrátila.

"Jediný sráč jsi tady ty, Liame!" uslyším Harryho hlas.

"Víš co, Harry? Jdi do prdele!"

"Ne, ty jdi do prdele!"

"Argh!" Slyším Liamovo naštvané zavrčení. "Nejraději bych tam šel! Můžeš mi vysvětlit, proč jsi zase Lissu zamkl? Ta holka se z dobré vůle vrátila!"

"Ty vole, to si ve mně vzbudil zkurvený soucit, kámo!" Harry se ironicky zasměje. "Kurva, to fakt ne. Už kurva nikdy neber to, co je zkurveně moje!" 

"Já jsem jí aspoň vysvětlil, jak to tady chodí, copak to furt nechápeš?! Chlast ti zatemnil mozek?!" Liam se nevzdává a pořád se s ním hádá. "Nebo snad něco jiného ti z mozku dělá zatracenou kaši? Ptala se mě, co je Syndikát. No, tak jsem jí odpověděl. Nemusel si ji zase zamykat!"