Lissa's point of view.
Základní škola mě naučila, že se výbuch dá definovat jako fyzikální jev, při kterém dochází k náhlému, velmi prudkému uvolnění energie. Lokálně se taky prudce zvýší teplota a tlak. Prudká změna tlaku se poté šíří do okolí jako tak zvaná rázová vlna. Shodou okolností, se tato fyzikální činnost děje právě teď.
Mohutná exploze překvapí všechny v místnosti. Během sekundy jdou všichni za doprovodu hlasitého křiku do pokleku a chrání si hlavy. Pár odvážlivců se přesune ke skleněným dveřím, aby vyběhli ven a podívali se přes balkónové zábradlí, co se to vlastně děje. Já se z místa ani nehnu. Výbuchy sice nejsou nic, na co bych v Ženevě nebyla zvyknutá, no vnitřně mě to stále děsí.
Mé oči patří otci dítěte, které nosím v břiše. Musím několikrát zamrkat, abych se ujistila, že uprostřed velkého obývacího pokoje stojí skutečně vysoká postava muže, jenž mi od základů překopal před dvěma lety celý život. Nasucho polknu. Harry taktéž na explozi nereaguje okamžitě. Zrak zvedá ke mně. Naše oči se setkají ve velmi krátkém pohledu, protože při druhém výbuchu Harry už reaguje.
"Teď mě všichni zkurveně poslouchejte!" zakřičí hlasitě, aby přehlušil zvuk vycházející z otáčecí vrtule helikoptéry, která ve vysoké rychlosti proletí okolo oken. Za letu se začne stáčet do strany, aby se hlavice rotačního kulometu zavěšeného na podvozku otočila směrem k nám.
"K zemi!!!" zařve kdosi z davu a Harryho tak přeruší. Ozve se další jekot, jak všichni lidé klekají na zem a snaží se skrýt pod nejbližší pevný objekt jejich pozici. Do ušních bubínku mi narazí znění načítacího automatu pro zbraň. Hned na to kulomet zaútočí plnou silou. Minimálně čtyřicet tisíc kulek prostřílí skleněnou výplň okna. Bolestivé vzdechy vycházejí z úst těch, které zbraň zasáhne. Vrtulník se nezastavuje na místě. Krouží od východní strany k západní, aby si byl jist, že žádné místo nevynechal. Nejsem si jistá, kde jsem se tu ocitla, ale sama sedím zády opřená o DJ pult ve vrchním patře místnosti nad obývákem a snažím se jen mírně naklánět ven, abych viděla, co se to děje. Vedle mě sedí Jeff, který mě pravděpodobně stačil za tuhle barikádu na poslední chvíli strhnout.
"To co má kurva znamenat?!" zavrčí naštvaně. "Kdo tady tatíkovi Jeffovi ničí jeho království?!" doptá se a nakonec se zvedne, aby viděl scenérii dole v obýváku. Opře se o skleněné zábradlí a shlíží dolů, zatímco kulky stále nemilosrdně střílí.
"Tohle kurva znamená válku," odpoví mu Harry. Zakroutím hlavou, abych se ujistila, že je skutečně tady nahoře. Jak je to vůbec možné? Ještě před chvíli stál uprostřed obývačky dole. Drží pevně za paži Liama, kterého hodí na zem k nám. Vrtulník si alespoň na chvíli dává pokoj se střílením, no zvučení jeho vrtule místnost ještě stále neopustilo. "Dostali zatracený signál, že jsem se vrátil."
"Cože?" zavrčí po něm Liam. "No to snad není možné! Tak on je zpátky pár minut a už stačil vyvolat průser!" sepne ruce, podívá se směrem ke stropu a následně k ní zvedne ruku, na které již nemá palec. "Pane bože, proč mě pořád trestáš? Nemůžeš pro jednou toho idiota vrátit tak, aby něco neposral??"
Harry se zhluboka nadechne. Poklekne na jedno koleno a o to druhé se opře lokty. "Co kdybys pro zkurveně alespoň jednou držel hubu?!"
"Já mám držet hubu?! Tys sem přivedl Naje, Harolde! Tys měl dovést nás za tebou, ne sebe za námi!" křikne po něm Liam, no okamžitě zmlkne, protože ho Harry chytí za límec od jeho fialového trička. Přitáhne si ho k sobě tak blízko, že se jejich nosy napůl dotýkají. Následně do něho šťouchne tak silně, že vyletí zpoza krytu DJ pultu. Přikryju si rukou pusu, když se Liamovi na čele rozsvítí červené kolečko od laseru sniperky. Liam nestačí ani reagovat. Blízko při našem úkrytu proletí kulka, která se však zastaví až o zdivo, protože Harry zatáhne Liama zpátky na poslední chvíli.
ČTEŠ
Hopeless
Fanfiction"Láska je cit, který si vymysleli lidé, aby měli omluvu pro své naivní chování."
