Nepostavím se..

347 20 3
                                    

Matty: ,,To si snad ze mě dělá prdel!" začal jsem křičet na plné koule, když jsem zjistil, že Andy není v koupelně. Zahlédl jsem otevřené dveře! Ona mi zdrhla! Opravdu! Jak si to zrovna ona mohla dovolit? 

Vyběhl jsem ze dveří a rozhlížel se do všech stran. Musím ji najít dřív než se dostane z baráku! Nesmí se dostat pryč! Mohla by nás prozradit, zavolat na policii nebo něco takového. A jsem si jist, že by mě tady za to nepochválili. Hlavně Tyns. Ta by mě vyhodila. Kdyby chtěla, tak mě pro jistotu rovnou zabije.

Andy: Tady jsou! Zajásalo mé vystrašené podvědomí, když jsem našla ty správné dveře bez toho, aby mě někdo chytil. Zkusila jsem s nimi zalomcovat a ony se opravdu otevřely! Vyběhla jsem ven a po dlouhé době byla na slunci. Jsem volná! Venku. Byl to tak zajímavý pocit. Musím pryč! Možná už o mně ví.

Rozeběhla jsem se lesem, který byl hned naproti tomu velkému domu. Neměla jsem boty, takže mě hlína a trní štípalo do chodidel, ale já se nezastavovala a běžela dál a dál. Docházel mi dech a mé nohy už byly velmi slabé. Nesmí mě najít. Musím se dostat zpátky domů. 

Matty: Vyběhl jsem z hlavních dveří a rozhlížel se okolo sebe. Nemám tušení, kam by mi v tak krátkém čase mohla uniknout. Měl jsem nervy na krajíčku. Super! Teď nebudu hledat jednu holku, ale dokonce dvě. Nevím jaká je nebezpečnější. Jediné, co mě napadlo, bylo běžet do lesa. Jinam by určitě neběžela, však ani nemá boty, je tak hloupá. Rozeběhl jsem se tedy tam, kam jsem si myslel, že utekla. Doufám, že nakonec budou hledat i mě. 

Andy: Nemůžu.. už ne. Jsem totálně zeslabená. Zakopávám o všechno, co tu v lese je. Po třetí se už nezvednu a zůstanu ležet na zemi, jak střelená srnka. Mé nohy jsou slabé a nedostatek potravin mi k tomu moc nepomohl. Naposledy jsem se pokusila opřít rukama o zem a zvednout se. Ruce se mi při vstávání klepaly a nakonec opět povolily a já tvrdě dopadla zpátky na tvrdou zem.  Z mých očí začaly vypadávat slabé kapičky slz. Chci jít domů. Copak jsem si tohle zasloužila? Zavřela jsem oči, protože má síla byla nulová. Zimou jsem se třásla, a tak jsem se z posledních sil schoulila do klubíčka. Naprosto své tělo uvolnila. Ležela jsem tedy už jen na té tvrdé zemi a čekala asi na zázrak.

Matty: Je tu rozcestí! Jak mám vědět kudy běžela? Jakou cestu by si tady vybrala. Sehl jsem se a díval na zem, jestli tam náhodou neuvidím nějaké stopy, které by mi mohly pomoc při hledání Andy. Opravdu jsem asi jednu nebo dvě stopy kousek od sebe našel. Byly to ty jediné stopy, které mi připomínaly lidskou nohu bez bot. Vydal jsem se tedy tím směrem. Mám ještě nějakou šanci dostihnout ji? Snad ano. Proč jsi tak hloupá Andy.. všechno mohlo být v pořádku, tak já má být. Tohle si dělat neměla. Myslel jsem si při běhu snad správným směrem.

Neznámá osoba: ,,Co to.. tady je?" řekl/a jsem si, když jsem slézal/a z koně. Přišel/přišla jsem k ní a uviděl/a mladou holčičku, která neměla boty. Asi spala. Nemůžu jí tady přece jen tak nechat.. 

****

Ahoooj! Tady je další část:3 

Doufám, že se vám líbí:3

Kdo si myslíte že je tento zachránce/ zachránkyně?:O

Za chyby se omlouvám :D

Uvidíme se příští čtvrtek :P

Byee :*

Live? Or die? 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat