Live? Or die? 2

Slabá.

Lila: Co tím myslí? 

,,Co jsi udělal za chybu před třemi lety?.."

Zeptala jsem se opatrně, protože jsem měla strach z odpovědi. 

,,Podváděl jsem tě, křičel jsem na tebe.. byl jsem nespravedlivej a sobeckej. Nechal jsem tě odejít, a tak jsi to prostě udělala.. utekla jsi mi..a už.. už jsi se nevrátila.. a je to moje vina. Moc dobře to vím, takže mi to říkat nemusíš. A chtěl bych to napravit, hrozně moc bych chtěl. Vím, že to nejde, nemůžu to vrátit zpátky jako film a napravit svoje činy, ale jedno vím jistě. Mrzí mě to co jsem udělal a pokud.. pokud bys..odešla a nebo chtěla opět odejít..nesmím tě nechat. Nesmím tě pustit, ztratit. Jako jsem to udělal naposled. Udělal jsem totiž tu největší chybu v mým životě. Už se nesmí opakovat. Jsi totiž ta nejdokonalejší bytost, která běhá po tomhle zatraceným světe. Nikdy jsem tě nepřestal milovat Lilo. Nikdy jsem nepřestal. Každým dnem jsem se do tebe zamilovával víc a víc, jenže..všechny ty události na mě doléhaly tak, až jsem z toho zblbnul. Tohle jsou už zase ty moje trapný výmluvy. Nikdy jsem takovej nemusel být. Bylo to moje rozhodnutí. Moje špatný rozhodnutí, které nikdy nezměním a nikdy mě to nepřestane mrzet. Asi si opravdu nezasloužím odpuštění..v tom máš pravdu. Tohle se nedá jen tak odpustit. Zničil jsem ti život a máš plné právo být na mě naštvaná. Máš plné právo mě nenávidět. Udělal bych cokoliv..dal bych cokoliv za to, abych ti mohl alespoň jen z části ten život opět vylepšit.. jen prosím. Neodcházej. Udělej cokoliv, ale musím vědět, že jsi v pořádku. Nedokázal jsem si svůj mizernej život představit před tím než jsi odešla..a když se to stalo, bylo to to nejhorší období v celým mým životě, kterej i tak stál naprosto za nic. A teď když jsi tu..už tě nesmím nechat odejít, prostě nesmím Lilo!"

Koukala jsem na něj skoro s otevřenou pusou, div mi údivem nevypadly oči z důlků. 

,,Matty já. Taky jsem tě nikdy nepřestala milovat, jenže..my dva, spolu. Ne! Nemůžu ti vyhovět! Chci po tobě jen jednu věc, a to je všechno. Jen jednu poslední věc. Zachraň Andy a pak se prostě vrať do toho svinstva co jsi dělal když jsem tu nebyla. A já..já si budu dál žít svůj nenormální život, který prostě už nikdy nebude normální. A víš proč nebude už nikdy normální? Vím že víš. Ano, je to kvůli tobě. Nechci s tebou mít už vůbec nic společnýho! Nesmím. Nesmím pokud chci dál žít.. jako..jako člověk..ne jako.. netvor. Prosím..neznič další život, ten můj bohatě stačil. Ukaž že máš nějakou duši a zachraň tu nevinnou holku, kterou jsem byla před třemi lety já. Udělal jsi chybu a to už prostě nezměníš, nevrátíš. Poučil jsi se z ní a tak, tak ji prosím..neopakuj."

Dořekla jsem svou řeč a otočila se ke dveřím. Opravdu jsem v hloubi duše doufala, že mě zachytí za ruku dřív, než opustím tuto místnost, ale doufala jsem marně. Vzala jsem za kliku a dveře otevřela. Věnovala jsem Mattymu ještě svůj jeden poslední pohled. Stál na místě a koukal se mi přímo do očí. Nic ale nedělal. Jen koukal. To bylo pravděpodobně všechno, na co se pán zmohl. Nikdy nechci být tak slabá jako on, a taky nebudu.

,,Sbohem."

Řekla jsem a bez rozmyšlení jsem prostě opustila místnost. Nenechala jsem po sobě vůbec nic. Ani ty blbé otevřené dveře.

****

Ahojteee, je tu konečně po nějaké té době další část :P

Co na ni říkáte? Líbí se Vám? :O :3

Votujte, komentujte co si o tom myslíte a jestli chcete aby brzy vyšla další část :P

Mějte se krásně a přeji Vám strašidelný Halloween! ♥

Byee :*