Live? Or die? 2

Pomoc se blížila.

Lila: ,,Co když mě ale najdou?" 

,,Nenajdou, a nebo prostě budeš dělat, že jsi hrozně zničená, protože tě právě někam vedu. Kdyžtak budeš moje oběť, jasný?"

Nad tímhle mi zacukaly koutky. 

,,Domluveno. Víš kde Mattyho hledat? Neodpustila bych si, kdyby Andy zabil. Stačilo mi vidět smrt mé nejlepší kamarádky. A druhá osoba na které mi záleží, nesmí skončit tak špatně jako ta první."

,,Asi bude v té místnosti. Ale copak má nějaký smysl lézt mu tam? Může okamžitě někoho zavolat. Je to jako dobrovolně se lapit do síti."

Nad tímhle jsem se zamyslela. Má naprostou pravdu.

,,Když mi ale pomůžeš?"

Nejprve mu bylo asi líto, že bude stát proti svému příteli. Mlčel, jen koukal do země a šel.

,,Haloo.. tvůj kamarád mě chce zabít." zamávala jsem mu hloupět rukou před obličejem, aby se probudil.

,,A to ty přece nechceš dopustit. "

,,Tak za prvé. Nechce tě zabít, ale jen poslat za nějakým cizím člověkem do cizí země, kde mu budeš dělat otroka."

,,Jo, to zní fakt pozitivně..děkuju." zamumlala jsem si pro sebe. Myslím, že mě slyšel, ale pro jistotu to ignoroval. ,,A za druhé? Jaký máš tedy plán?" 

Andy: Lomcuju s klecí co nejvíce to jde. Křičím na něj ty nejsprostější nadávky které znám, ale Matty se mi za mřížemi jen směje.

Po chvíli jsem se přestala snažit.

,,Radši mě zabij!" vykřikla jsem na něj zlostí, ale on zvedl ukazováček.

,,Tohle jsou silná slova děvenko! A proč bych ti jako jen tak mimochodem měl dopřát něco tak klidného, jako je smrt?"

,,Nezáleží na tobě. Jestli budu chtít, zabiju se sama. Takže žádnou hračku stejně mít nebudeš." vydírala jsem ho.

,,Nemáš tu nic, čím by ses mohla zabít. Takže mě tu nezkoušej obalamutit."

Zasmála jsem se mu do ksichtu.

,,Přestanu dýchat, omlátím si hlavu o mříže! Je tolik možností!"

Zatvářil se hodně naštvaně, ale než stačil něco říct, otevřely se dveře. 

Uviděla jsem, jak do dveří vstoupil ten kluk. Mates myslím se jmenoval. A za sebou měl Lilu! Držel ji za oblečení a jakoby ji táhl za sebou! Okamžitě jsem se nacpala co nejblíž ke mřížím a začala vyvádět!

,,Lilo, Lilo!! Pomoc!!"

Její výraz mluvil za vše. Chtěla ke mně okamžitě přiběhnout a pomoc mi. Ale nic nedělala. Jen stála a smutně i když vcelku vyrovnaně se na mě koukala. 

,,Co tady děláš?" zeptal se pořád dost nasraně Matty. 

,,Vzal jsem naší oběť na procházku, a tak jsem se s ní tady rovnou za tebou zastavil, nic zvláštního."

Matty hodil po Lile pohled nejradši-bych-tě-okamžitě-zabil, a pak se otočil zpátky na mě. Snažila jsem se skrývat svou nahotu co nejvíce to šlo. Odtáhla jsem se od mříží a sedla si na zadek doprostřed klece. Podlaha byla opravdu ledová.

,,Co s ní vlastně máš v plánu?" zeptal se Mates jen tak mimochodem. Přešel k Mattymu, ale také se na mě koukal. Já jsem radši zabořila hlavu do klína a snažila se ty nechutné pohledy nevnímat.

Matty: Proč mám takový divný pocit, něco mi tu nehraje.

,,Co mám v plánu? Mučit ji."

,,Co ti provedla, že ji chceš mučit?"

Matesův pohled byl docela vážný.

,,Mám ji prostě jen jako hračku!"

Uslyšel jsem polknutí. Mates se dost nenápadně otočil na Lilu a kývl! Já se radši otočil hned také, ale pro mě už to bylo příliš pozdě! Když jsem se otočil Lila na mě mířila bouchačkou!

,,Do prdele!" zaklel jsem a vůbec netušil, proč Mates něco neudělá! Copak pomáhá jí?!

,,Okamžitě ji pusť." řekla mi Lila zřetelně do očí.

Já jsem jen hodil zakřivený úsměv.

,,Takže jsi teď zrádce, jo? Pomáháš zajatcovi? Hloupé holce?"

Podíval jsem se po Matesovi.

,,Jsem jen zachránce kamarádky. Ona si to nezaslouží. Měl by ses probrat! Ona! To ona je ta která ti chyběla! To ona je ta kterou ty miluješ!"

,,Ne. Nemiluju. Miloval."

Liliin pohled byl na okamžik zklamaný, ale brzy se vrátil do normálu a začala se opět soustředit. 

,,Pusť ji." zopakovala mi Lila. 

,,Nebo?"

,,Nebo tě zabiju."

Z jejího hlasu sice byla slyšet vážnost, ale byl jsem si na sto procent jistý, že by mě nebyla schopna zabít, i když dobře vím, jaká je Lila silná a odvážná osobnost.

,,Tak to udělej."

Andy zvedla hlavu. Když viděla, co se tady děje, rychle se přemístila ke mřížím. 

,,Lilo! Prosím! Pomoc mi!"

,,Byla bys schopná zabít mě?" zeptal jsem se naprosto vážně.

,,Ne." zakývala Lila hlavou, ale nepřestávala na mě mířit..

,,Já vím. Matesy, pojď sem!" řekl jsem nenápadně a on mi na to skočil. Přišel ke mně. Lila je sice dobrá, ale já? Jsem lepší. 

Chytil jsem si Matese tak šikovně, že jsem přitom stihl vytáhnout pistoli. Mířil jsem na něj. Mířil jsem na kamaráda. 

,,Tak! Pokud nechceš aby tvůj kamarád zemřel, položíš tu pistoli."

,,Ty ho nezabiješ." řekla lila a stále na mě mířila. Chytil jsem pistoli na spoušti. Držel jsem ji u Matesovo hlavy. Přesně u spánku. Kdybych vystřelil, neměl by možnost na přežití. 

,,Ty víš čeho jsem já schopný. Před tvýma očima jsem zabil Niky. Tvojí nejlepší kamarádku! Byl bych schopný zabít i jeho!"

,,Sam by ti to nikdy neodpustil!" když to řekla, chtěl jsem to napálit do ní!

,,Sama do toho nepleť! Ten tu není!"

Už opravdu nezbývalo moc ke zmáčknutí spoušti. 

,,Ty ho nezabiješ. Nemůžeš."

,,Polož tu pistoli Lilo." řekl Mates, ale Lila chtěla odporovat. 

,,Polož ji!!" zakřičel na ní znova, a tak Lila konečně poslechla. Já jsem Matese pustil a znechuceně se na ně podíval.

,,A teď už konečně vypadněte!"

****

Ahooojte :P

Tady máte tu dost dlouhou část:DD

 Jak jsem slíbila:3

Doufám, že se vám líbí :P

Určitě nezapomeňte napsat nějaký hezký komentář a zanechte klidně i vote. Budu jen ráda♥

Mějte se, bye lovers :*