Live? Or die? 2

Letiště?

Matty: Musel jsem na ní koukat docela vykuleně. Její odpověď mě zaskočila a dost naštvala. Měl jsem chuť jí vrazit pořádnou facku. Mohla by se už konečně probrat. Ona si vůbec neuvědomuje koho naštvala. Tohle si jen tak líbit nenechám. Bude trpět holčička.

,,Takže ty mi tedy neodpustíš mé chování, i když jsem se ti omluvil jako ten největší trapák??! To si ze mě děláš snad srandu ne?"

Na jejich rtech si pohrával slabý úsměv. Možná spíš výsměch. Ona se mi sprostě směje.

,,Fajn, těš se na dlouhou cestu někam daleko odsud, kde budeš dělat děvku a otroka nějakému zbohatlíkovi. Bude si s tebou dělat co chce, kdy chce."

To už jsem se začal usmívat já. Jí zázrakem úsměv přešel.

,,Fajn.. jak chceš. Upřímně? Radši budu dělat děvku nějakému zbohatlíkovi na konci světa, než být ještě jeden den navíc s tebou!"

Mlčel jsem. Ona mě opravdu nenávidí. Opravdu mě nenávidí..

,,Proč?.."

Řekl jsem potichu, ale ona mě slyšela.

,,Protože si tě už nesmím pustit k srdci."

Zašeptala mi nazpět.  Nechápu ji.. Jak to myslí?

,,Prosím.. pusť.."

Ostatní z místnosti radši odešli a já tam zůstal jen s Lilou. Andy vzali někam s sebou, ale to mě právě teď nezajímalo.

,,Prosím.. pusť mě k sobě.. zpátky.."

Začal jsem se k ní přibližovat, když jsem se jí dotýkal. Pohladil jsem ji po její hladké tváři. Ona zavřela oči a položila si svou tvář na mou dlaň. Dýchala dost rychle.

,,Prosím.."

Zvednul jsem jí hlavu a řekl ji to přímo do obličeje. Byl to ten prosebný výraz. Jí z očí tekly slzy.

,,Já.. já nemůžu."

Sundal jsem z ní mé ruce a smutně se podíval do země.

Přešel jsem k oknu a jen koukal ven. Nevěděl jsem jak ji dostat zpět. Pořád a stále ji miluju, ale nechci si to přiznat..

Slyšel jsem za sebou zvuky, jak se zvedla. Věděl jsem, že to co se právě teď chystám udělat je velmi špatné. Prudce jsem se otočil a udělala jeden krok k tomu, abych stál přímo u ní. Slyšel jsem její prudký dech a i tlukot srdce. Opět jsem vzal její hlavu do mých rukou a velice blízko jsem si ji k sobě přitáhnul.

,,Ne.. neměl bys.."

Jen jsem dýchal a vnímal její přítomnost. To že ji mám opět u sebe, to že se jí můžu dotýkat. Ještě před nějakou dobou jsem si myslel, že to nebudu moc už nikdy udělat. Byla pro mě mrtvá.. dlouhou dobu.

,,Prosím.. alespoň ještě naposled.."

Chtěl jsem ji políbit. Hrozně moc jsem chtěl.

Lila: Byla jsem rozrušená jako nikdy. Proč to chce udělat? Byl tak blízko.. nesmí to udělat. Já se nesmím zlomit.. nevím jestli bych to ustála.

,,Chybíš mi.. budeš mi chybět.."

,,Prosím.. nech mě jít.. nech mě být.. nech mě žít můj nový život.. který se tebe už netýká. Už ke mně nepatříš.. nechci abys ke mně patřil.."

Odtáhl se ode mě a i mně bylo z mojich slov zle. Moc dobře jsem věděla, že to není pravda. Hrozně ráda bych byla, kdyby bylo všechno při starém. Naše láska.. ale on mě zklamal..

Najednou se rozrazily dveře a v nich stála Tyns ještě s dalšími dvěma gorilami. Polkla jsem. Co se to tu děje?

,,Děláš si z nás srandu Matty? Já tě zachráním a ty se tu teď schováváš s tou čubkou, kterou jsme měli najít pro náš účel? Odveďte ji a připravte auto na letiště."

Letiště?

Matty: ,,Tak zaprvé. Neschovávám se tu a za druhé.. co se děje? Jedeme na výlet do Disneylandu nebo co?"

,,To už se tě netýká. Ty nikam nejedeš. Takže drž radši jen hubu a krok. Jdi si najít nějakou práci nebo tě tu hned odprásknu."

Nasraně jsem odešel ze svého pokoje a koukal se jak ty gorily odvádí Lilu, která křičí a kope nohama co se dá. Místo toho, abych se ji pokusil zachránit, vydal jsem se na druhou stranu chodby s rukama v kapse.

Nemá to cenu, prohrál jsem. Ztratil jsem ji. Už nadobro. Dnes ji odvezou někam za nějakým chlapem, který ji bude dělat nechutné věci.. a já? Co bych já. Přece se ji nevzdám. Já ji dostanu od toho chlapa zpět, i kdybych měl jet na druhou stranu světa.

****

Ahooojte:33 Ještěže je ta informatika:3

Takže tu pro vás mám delší část, doufám, že se líbí :P

Příští týden jsem pryč, část tedy nečekejte:D

Mějte se, byeeee ♥