Slečno?

278 21 1
                                    

Andy: Chytil mě..jsem náhrada za Lilu.. Nechápu jak mi to Matty mohl udělat. Pochybuju že mě z téhle bryndy někdo dostane dřív, než budu mrtvá.

Ležím v posteli ze železa, nebo mi to tak alespoň přijde, protože na nic tvrdším jsem snad v životě ještě neležela. Vůbec jsem netušila co se mnou bude. Hrozně se bojím. Jsem unavená, ale mám strach usnout. Uslyšela jsem dveře a mé srdce málem prožilo infarkt. 

Co se mnou bude. Co se bude dít. 

Měla jsem v hlavě spousty otázek na mou osobu. 

,,Hej! Hej, ty! Děvko!"

Bylo mi jasné, že se snaží mluvit na mě, ale já jsem své jméno nezaslechla, takže jsem ten hlas dále ignorovala. Docela ho to vytáčelo, ale bylo mi to jedno. Můžu si vyskakovat, protože nevěřím, že tu přežiju. Čím dříve budu mrtvá, tím lépe pro mé tělo. Radši umřu, než abych byla týraná. Proč mám já vždycky takovou smůlu?..Co jsem komu udělala? Proč zrovna já? Proč nemůžu žít život jako každá normální puberťačka..Ale néé, já se musím každý den modlit o to abych přežila. 

,,Neslyšíš, kurvo?!"

Neměla jsem nervy dát mlčet, takže jsem jsem radši promluvila.

,,Hm?"

Nekoukala jsem se na něj, ale poslouchala jsem.

,,Kde je Lila."

Uchechtla jsem se.

,,Jak to mám asi tak vědět.."

Mluvila jsem potichu se zaťatými zuby. 

,,Byla jsi s únosci, takže zapíráš a stoprocentně něco víš."

,,Do háje! Já sama jsem byla unesena! Ti s kterými jsem byla byli moji únosci!!"

Ten chlap na mě koukal chvíli hrozně divně, a pak se radši sebral a odešel.

,,Do prdele!"

Zaklela jsem a bouchla o tu železnou postel. Skoro mě z ní zabolela ruka. Poté jsem propukla do nezastavitelného pláče.

Ten chlap se za chvilku vrátil, zatímco já jsem stále zvlykala. 

,,Eh..slečno?.."

Nad oslovením jsem se docela pozastavila a přestala jsem plakat.

,,A-ano?.."

Řekla jsem trošku vyděšeně.

,,Můžete jít prosím se mnou?"

Viděl, jak jsem nepatrně kývla, tudíž mi otevřel "pokoj" a vedl mě někam po schodech nahoru. Divné mi přišlo hlavně to, že šel jako správný gentleman jeden schod pode mnou. A to mi ještě před chvilkou nadával..

S bušícím srdcem jsem šla před ním a bála se co bude dál. Kupodivu to nahoře vypadalo fakt hezky. 

,,Pojďte za mnou slečno."

Mlčela jsem a jen šla. Stejně bych nevěděla, co říct. Došli jsme do místnosti, kde sedělo snad deset namakaných chlapů. Už teď jsem se chtěla schovat pod ten velký stůl, který byl uprostřed té rozlehlé místnosti. 

Stála jsem ve dveřích jako opařená.

,,Pojďte dál, slečno." 

Řekl chlap sedící na konci dlouhatánského stolu. byl v obleku a vypadal jako nějakej šéf..

Udělala jsem pár malých kroků dopředu, ale jen opravdu nepatrných, abych náhodou nebyla blíže těm svalovcům. 

,,Pojďte ke mně."

Polkla jsem a mlčela. Stála jsem tam do té doby, dokud ten chlap, který pro mě zašel mě nevzal kolem pasu a nezavedl k tomu "šéfovi".

když jsem stála přímo před ním, postavil se a napřáhl ruku na seznámení. Chvíli jsem se na tu ruku dívala, a pak jsem mu podala i tu svou rozklepanou ruku. 

,,Jmenuji se Lukas Stewert. A Vy, slečno?"

,,Já.. já jsem.." 

Pohledy ostatních chlapů mě opravdu znervozňovali. 

,,Mé jméno je..Andy.. "

Povytáhl obočí a tak mi došlo, že ho chce asi celé.

,,Andy Watsová. Jmenuji se Andy Watsová." 

****

Ahoojte :P

Doufám, že se vám další část líbí :P

Jste zvědavý co mají s Andy v plánu? :O

Jinak zlatíčka, pokud chcete sledovat i můj reálný život, přidejte si mě na snapchatu :P :

lucxpsxchopath

Mějte se báječně, miluju vás:33

Byeee :*









Live? Or die? 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat