Live? Or die? 2

Uteč!

Andy: Vzala jsem si do ruky sprchu a snažila se ignorovat Mattyho za mnou. Koukala jsem si na nohy a sprchu mířila na své tělo. Ucítila jsem něčí ruku na svých zádech. Skoro jsem se zatřásla. Byl studený. Na zádech jsem necítila pouze jeho ruce, ale i jeho přirození. Snažila jsem se to ignorovat. Oba jsme mlčeli. Dostala jsem od něj pusu na své holé malé rameno. Tak jsem si přála, aby to všechno už skončilo. 

,,Nech mě jít prosím," zašeptala jsem si sama pro sebe. 

,,Ne..chci tě."

Jeho slova mě nutily se stydět, chtěla jsem být mrtvá.

,,Zabij mě..prosím!!"

Neskutečně rychle jsem se na něj otočila. Málem mi podklouzly nohy, ale on mě zachytil.

,,Uklidni se!" zakřičel na mě a mně vytryskly slzy. 

,,Nic jsem neprovedla! Prosím!!"

Zacpal mi pusu, a tak jsem na něj nemohla dál řvát.

,,Drž klapačku!"

Zavřela jsem oči. Snad to budu mít rychle za sebou. Uslyšela jsem vyzvánění jeho mobilu. 

,,Děláte si prdel??"

Začal tu nadávat a pak vyšel ze sprchového kouta. Vzal telefon a dost naštvaným hlasem se ptal, co je teď tak důležitého.

To byla moje možnost! Okamžitě jsem vylezla a co nejrychlejším tempem to šlo, se oblékla. Viděla jsem, jak stojí u okna nahý a s někým hovoří. Potichu jsem se vydala ke dveřím od koupelny a jediné co jsem mohla bylo doufat, že ty dveře nezamkl. Prosím!

Vyběhla jsem a otevřela dveře. Byla jsem na chodbě. On! Opravdu! Nevšiml si mě! Nikdo mě tu moc nezná, takže si musím pospíšit, jinak mě chytí. Matty asi ještě pořád telefonuje, a tak o mně neví. Zatím. Hledala jsem pár minut hlavní dveře. Je tu opravdu až moc dveří. Všechno.. je to tu tak složité. 

****
Ahojky! Omlouvám se, že je tahle část tak krátká, ale nemám dostupný počítač a na mobilu se mi píše opravdu špatně. Takže se příští týden pokusím o delší část:D
Pardoon, stejně doufám že se vám tahle krátká část líbí, snažím se vás co nejvíve napínat:P
Tak byee :*