Live? Or die? 2

Zrada?

Lila: Ucítila jsem nějaké doteky. Nebyly tvrdé, ale netušila jsem koho jsou. Přála jsem si být neviditelná. Přála jsem si být mrtvá.
Nechala jsem své oči dlouho zavřené, i když jsem věděla, že na mě stále někdo sahá. Ignorovala jsem to. Celé tělo mě bolelo.
,,Lilo..?"
Uslyšela jsem slabý hlásek, který mi připomínal Andy. Pokusila jsem se své oči otevřít. Byla tu stejně všude tma, takže i když jsem měla oči dokořán otevřené, nepoznala jsem žádný rozdíl. Po chvíli si mé oči na tmu celkem přivykly a já uviděla  obrys postavy. 

I postavou mi to Andy připomínalo a já se ze svých zbylých sil pokusila vydat nějaké ty hlásky. Nakonec jsem vytvořila větu.

,,A-Andy..jsi to ty?.."

,,Jo..jo Lilo..Jsem to já. A je tu i Matty a s kluky. Přišli jsme tě zachránit."

Hrozně rychle mě to probralo. 

,,Cože? S kluky? To ne! Nesmějí mě najít!"

,,Pozdě.. Omlouvám se."

Uslyšela jsem ještě Andy, a hned poté jsem už slyšela kroky!"

,,Do háje! Kde je ten zku*venej kanál!"

Uslyšela jsem po hrozně dlouhé době Mattyho hlas. Na jednu stranu mě zahřál, ale na tu druhou mě přejel mráz po zádech. Přála jsem si ho už nikdy nepotkat ať se bude dít cokoli. Nechal mě sem klidně poslat. Podle mě mu to bylo naprosto jedno co se mnou bude. Chápu ho. I mně to bylo jedno. 

,,Lilo..?"

Zavřela jsem oči a doufala jsem, že se vypařím, a nebo ať si mě alespoň nevšimne. Ale nepovedlo se. 

,,Lilo.. princezno.. pomůžu ti.. nenechám tě tu umřít.. jen mě nech ti pomoc."

Začala jsem mávat rukama jak to šlo všude možně, jen aby se mě nedotkl a nikam mě nevzal. Nechtěla jsem ho, ale má síla mě naprosto opustila. o chvíli jsem se přestala bránit, hlavně kvůli tomu co Matty řekl.

,,Lilo! Do prdele! Uklidni se! Musím ti pomoc! Jde sem tvůj "majitel" musíme tě dostat co nejrychleji pryč. Nejlépe tou stejnou cestou, kterou jsme sem přišli."

Matty mě vzal i přes mé malé protestování do náruče a nesl mě k východu. 

Matty: ,,Kluci, prosím, pojďte mi pomoc."

Snažil jsem se mluvit potichu, aby mě neslyšel člověk, který mě opravdu slyšet nesmí.. Luke vylezl nahoru jako první a já jsem mu nějak opatrně Lilu podal. Ona mě asi ani nevnímala. 

,,Běžte se zatím někam schovat!"

Potichu jsem na ně zakřičel a po chvilce se mi ztratili z dohledu.

,,Já tam sama taky nevylezu.."

Zašeptala potichu Andy, ale já jsem měl zrovna dost práce Lilu vyzvednout nahoru k Lukovi. Nevnímal jsem Andy, neměl jsem na ni čas. Když Lila byla nahoře, vyskočil za ní Mates a já s Andy jsme ještě zůstali dole ve sklepě. 

Nedošlo mi, že je Andy za mnou a slyšel jsem kroky víc a víc hlasitěji! Sám jsem se vyhoupl nahoru a chtěl jsem okamžitě odejít, ale zdola jsem uslyšel ještě jeden dívčí hlas. Andy!

,,Kde jsi ty malá kurvo!!!"

,,Do prdele! Schovej se někam!"

,,Tady nic není! Pomoc mi!"

,,Takhle to nezvládnu! Uteč!"

,,Není kam!"

Začala vzlykat! Já se snažil vymyslet rychlý inteligentní plán, ale nic jsem nevymyslel.

,,Nějak pro tebe přijdeme, slibuju!"

Řekl jsem kravinu, a pak jsem kanál dal tak, jak měl být a vyhledal ostatní.

****

Ahojte!

Po mega dlouhé době vyšla konečně další část:3 

Takže doufám, že se vám líbí :P

Užívejte školičku :D :P

Snad brzy vyjde další, votujte, piště komentáře, prostě cokoli :P

Hlavně se ale mějte hezky :P 

Byeee :*