Matty: Slyšel jsem její dech, ale pocity? Nevím co cítí.
,,J-je to pravda?"
Podívala se Andy na Lilu, a skoro jí vypadly oči z důlků.
,,Rozešli jsme se. Skončilo to!" řekla naštvaně a podívala se mi zpříma do očí! Docela mě to rozhodilo. Nečekal jsem, že si něco takového v téhle situaci dovolí!
,,Ne, to teda neskončilo! Pro mě ne!! Zjistil jsem, že si mrtvá!!"
Opravdu jsem se naštval. Neskutečně! Zvedl jsem se ze židle a šel rovnou před ní. Do obličeje jsem jí křičel a ona mně. Možná mě to bude mrzet, to co jí teď říkám, ale v téhle situaci jsem to udělat chtěl, a to je hlavní.
,,Jsi mrtvá! Pro mě jsi umřela! Nežiješ!"
Ukápla jí slza. Opravdu je jí to líto?
,,Proč tu jsi? Proč jsi s ní?" křičela ona.
,,Nevíš vůbec nic! Nevíš co se stalo potom, co jsem zjistil, že nežiješ!"
Už jsem se pomalu uklidňoval, ale stejně jsem nevěděl, co si mám myslet.
,,Mrzí mě to, jinak to nešlo." už také zmírňovala svůj hlas.
,,Nešlo??!" zařval jsem neskutečně nahlas jí přímo do obličeje! Všichni se polekali!
,,Děláš si ze mě prdel?? Jak mi tohle můžeš říct! TY!! Ne, už pro mě neexistuješ! Budu plnit jen své povinnosti! Žádné city, žádné hry! Tady zažiješ peklo, holčičko!"
Andy se pevně chytla Lily za ruku, a podle všeho ji neměla v plánu pustit.
,,Andy! Vypadni do koupelny!"
Andy mě neposlouchala, a tak jsem kývl na Luka, který pustil Lilu, zvedl se, vzal tu drobnou Andy do rukou, a i když se docela bránila, kopala nohama a křičela, odnesl ji do koupelny, a pak se vrátil klidně zpátky do místnosti, a dál pomáhal držet Lilu, která se ale v tuto chvíli o útěk vůbec nesnažila.
Lily pohled byl ztracený. Podle všeho by jí hrozně ráda běžela na pomoc. Ale už ne, už nebudu ten hloupý, hodný. Ona si to nezaslouží!
,,Počkejte tady a postarejte se, aby Andy mlčela." řekl jsem klukům a mezitím svázal Lile ruce. Vstali jsme a já ji odvedl za Tyns. Zaťukal jsem na dveře od její kanceláře. Po chvilce mi otevřela dveře a vykulila oči.
,,Kde jsi ji, kruci! Vezměte ji a dejte do sklepa. Ať ji hlídají, je velice vyčůraná." řekla klukům co šli zrovna okolo a přitom se dívala Lile hluboko do očí. Lila se jí tam drze podívala též. Pak se zakřiveně usmála, a pak? Už jsem jen viděl, jak jí kluci odvádí do míst, ze kterých jsem ji dříve osvobozoval.
,,Kluci. Díky za pomoc, máte teď nějakou rozdělanou práci, nebo něco takového?" řekl jsem, když jsem přišel do pokoje. Z koupelny už jsem žádné zvuky neslyšel, což znamená, že se jim nějak povedlo Andy umlčet.
,,To nestálo za řeč." odpověděl Luke.
,,Jinak, žádnou práci v tuto chvíli nemáme, ne?" zeptal se Mates Luka, ke kterému se následně otočil.
,,Ne, žádnou rozdělanou práci nemáme, vlastně už ani k nikomu nepatříme. Jsme jen teď my dva. Občas tam chybíš." řekl docela smutně Luke.
,,Mám nápad!" hrklo ve mně, a hned jsem se na ně na oba usmál.
,,Možná, nebylo by super, kdybychom všichni pracovali, tady?"
,,Jak to myslíš?"
Zeptali se mě oba zároveň.
,,Zeptám se Tyns, jestli by to šlo. Možná by vás dva taky přijala! Zajdeme za ní hned teď, když jste tady?"
Koukali na mě nejdřív jako na blázna, ale souhlasili. Hlavně pro mě by bylo super, kdyby jsem tu měl své staré kamarády. Jen Sam mi chybí. Nebudu teď na to myslet.
Znova jsem zaklepal na dveře od její kanceláře. Tentokrát za mnou byli kluci.
Otevřela je docela naštvaná, protože ji asi každou chvilku někdo otravuje. Podezíravě si nás měřila pohledem.
,,Co potřebuje-te?"
,,Můžeme dovnitř? Máme pár otázek." zeptal jsem se Tyns, a ona uhnula ze dveří, a nechala nás projít dovnitř. Tyns vešla jako poslední a zavřela za sebou. Posadili jsme se na kožené sedačky. Tyns naproti nám.
,,Tak ven s tím? Co chcete?"
,,Máme prosbu." ozval se Luke.
,,Jakou?" zajímalo ji.
,,Nebyla by tu náhodou nějaká možnost, o pracovní místo? Rádi bychom se k vám přidali.
,,Jako posila." doplnil ho Mates.
Tyns se usmála, a to značilo docela dobré znamení.
,,Hm, jestli jste na mě ušili boudu. "
,,Nemáme nikoho, proč bychom to dělali? Jen kvůli tomu, že jsme zjistili, že tu je Matty sem chceme jít."
,,To chápu."
Díval jsem se na rozhovor mezi Tyns a kluky, a modlil se, aby to vyšlo.
,,Dobrá. Zkusit to můžeme. Vyhodit vás mohu kdykoliv. Zítra u snídaně se vše domluví. Matty? Ty můžeš jít na pokoj. Já se už o tady pány postarám."
Docela strašidelně se na ně usmála. Já jsem se jen zvedl a odešel z místnosti.
****
Ahojkyy:33 Je tu čtvrtek a o něco delší část, takže doufám, že se Vám líbí:33
Napište komentář, hrozně mě to těší :P ♥
Mějte se lásky, byee :*
ČTEŠ
Live? Or die? 2
ActionBolest. Nic jiného Matty už necítí. Jeho život se změnil. Bohužel ani o tři roky později na ni nezapomněl. Ví, že se už nevrátí. Jeho život pro něj dál nemá smysl. Dokáže se s tím nakonec vyrovnat? Nebo se oficiálně zhroutí? Je na světě někdo kdo b...