Live? Or die? 2

Že by loajalita?

Matty: Jsem zpátky. Vešel jsem do dveří a místo k Tyns jsem si to hned zamířil k sobě do pokoje. Vypadal přesně tak, jak jsem ho tam nechal. Většina skříní byla otevřená, má postel nebyla ustlaná a v pokoji jsem stále cítil Andyinu vůni. Na jednu stranu mi opravdu docela chybí. Je prostě hloupá. S tím nic nenadělám.

Lila: Je tu už poměrně pořádek a tak jsem si to zamířila na místo, kde mě už určitě všichni očekávají. Připadala jsem si jako duch. Všichni o mně mluví, ale nikdo mě tu ještě neviděl. Je to zvláštní pocit, ale nevadí mi.

Když jsem se začala přibližovat k tomu nebezpečnému domu, dostala jsem strach. Opravdu. Já, Lila, která už nemá strach se postavit komukoli, jsem ho právě teď dostala. Zabila jsem spoustu nebezpečných lidí a teď mám strach z dalších obyčejných mafiánů? To bude asi ten problém. Oni nejsou jako ostatní. Nejsou tak obyčejní. Jsou chytří a vynalézavý. Jich já mám právo se bát. Jenže já to zvládnu, proto jsem přece tady. Jsem tu pro to abych na tomhle světe, v tomhle státě, udělala pořádek. 

Zpomalovala jsem..až jsem nakonec zpomalila úplně a zastavila se. Neměla jsem v plánu se otočit a utéct. Já nejsem zbabělec jako můj první únosce, moje první láska a moje všechno, co jsem na světě měla. Jen se chci pomstít. Za to všechno co mi udělali. Chci aby věděli, že si začali s nesprávnou osobou. Neměli si se mnou nic začínat. Jsem nebezpečná stejně tak, jako jsou oni. Vychovali si ze mě mafiánku. Dobrou mafiánku.

Matty: Lehl jsem si na postel a začal koukat do stropu. Přemýšlel jsem, co bude dál. No, jak jsem říkal. Půjdu se ohlásit Tyns a půjdu do práce. 

Měla by vědět, že tu jsem. Jen doufám, že nebude naštvaná. Došel jsem k její kanceláři a zaklepal. ,,Dále," ozvalo se za dveřmi, a tak jsem vstoupil. Tyns si seděla na své vyhřívané židličce, nohy měla na stole a čekala, co ze mě vyleze.

,,No..jen..chtěl jsem říct, že jsem zpátky."

,,A kde jsi byl?" 

Zeptala se mě zvědavě. 

,,No..jen..jel jsem se..někam podívat."

Snažil jsem se všelijakým způsobem okecat to, že jsem se pokoušel celou tu dobu zachránit Lilu. 

,,A kde je ta děvka, kterou jsem ti odebrala? Andy myslím že se jmenuje. Proč jsem ji neviděla v doupěti?"

,,No..to je o trošičku víc složitější."

,,Povídej."

,,Vzal jsem ji na ten výlet se mnou. A..a kluky taky. Jenže kluci tam zůstali a u tebe pracovat  už nechtějí."

,,Dobrá..a řekneš mi, kde se nachází Andy teď?"

Mluvila tak podezřele v klidu, až mi tím naháněla strach. 

,,Nechal jsem ji taky tam.."

,,Tak tam?.."

,,Ano."

,,Je to divné ale vrátil jsi se, a to nějaký důvod mít určitě bude. Od tebe bych totiž nečekala, že se vrátíš k člověku, který ti docela hodně ublížil a vlastně ti zničil celý tvůj vztah s tvou minulou láskou. Vlastně jsem čekala, že mě budeš chtít spíš zničit, ale o to jsi se nepokusil. Což jsem velice ráda. Chci abys věděl, že vím vše nad čím právě teď přemýšlíš. A ano, vím i to, že místo Lily je u našeho zákazníka teď Andy. Vím, že jsi Lilu zachránil a že si teď lítá někde na svobodě, ale to je teď  fuk a já jsem schopna na to zapomenout. Nechám Lilu na pospas světu a ať si ji sebere kdokoliv. Sice nevím důvod proč jsi ji zachránil, ale vím, že kdyby s tebou Lila chtěla být.. tak bys tu ty teď nebyl. Takže ještě jednou. Je láska s Lilou opravdu úplně za tebou a budeš mi sloužit už bez žádných lstí a podlých nápadů?"

,,Samozřejmě. Už pro mě neexistuje nikdo jiný, než Vy."

****

Ahoojte :P

Je tu další prosincová část:3

Doufám, že se Vám líbila ♥

Pište komentáře a votujte, ať mám důvody psát část rychleji :P

Mějte se krásně a užívejte si vánoční atmosféru, byee :*