Just Friends?

Part 18. Is it Love when it hurts?

Vběhla jsem rychle do Bungalowu a křikla jsem ma Gemmu: "Hned se vrátím!"
Ani jsem nečekala na odpověď a běžela jsem oklikou dolů z terasy a z druhé strany na molo a k nám do "holčičího" bungalowu.
Praštila jsem ssebou na postel a zavrtala jsem hlavu do polštáře.
Nedokážu popsat co se mi honilo hlavou.
Nebo možná se to dá popsat jedním slovem: Niall? (S otazníkem!)
Jsem vážně zmatená.
Začala jsem brečet a ani vlastně nevím proč.
Jenom slzy, slzy, slzy. Polštář už by se možná dal ždímat.
Jediný co jsem věděla bylo, že jsem nevěděla co mám dělat.
Najednou jsem ucítila, že mě někdo hladí po zádech. Pomalu jsem vzhlédla a uviděla jsem Gemmu. Vypadala trošku udiveně.
"Co se stalo?" Zeptala jse starostlivě. Sedla jsem si a Gemma mě nepřestala hladit po zádech.

"Já vlastně ani nevím."
Řekla jsem.
" Stýská se ti? Chceš jet domů?"
Ptala se dál Gemma.
Zakroutila jsem hlavou a otřela si slzy, které prostě nechtěly přestat téct. Trochu jsem se uklidnila.
"Já, On, Niall, já nevím!"
Vysoukala jsem ze sebe a znovu se rozbrečela.
"Šššš no tak! Neplač!" Utěšovala mě Gemma.
"Ty máš Nialla ráda, že?" Zeptala se potichu Gemma.
"Já nevím." Vzlykla jsem.
"Je to láska když to bolí?" Zeptala jsem se.
Gemma se trochu po usmála a potom řekla.
"A co bolí? To, že nevíš jak se cítí on? Nebo to, že nevíš jestli je to dobře? "
Jen jsem kývla.
"Slyšela jsem jak se bavil s klukama o tom, že jsem prý hezká. " Špitla jsem.
"Vážně?" Zaradovala se Gemma.
"Tak vidíš! Třeba tě miluje!" Řekla tak nadšeně, že mi to vykouzlilo úsměv na tváři. Hned jsem, ale zase posmutněla.
"Ale vždyť jsem o tolik mladší než on a třeba si myslí, že ho mám ráda jen jako fanynka."
"Mladší nebo ještě mladší. To je jedno. Už nejsi dítě Hanno! Teda skoro." Zasmály jsme se a Gemma pokračovala: " Jestli je to láska, tak je to jedno. Říká se, že láska hory přenáší. Je všemocná! A pravá láska přetrvá!"
Usmála jsem se a utřela si slzy.
"A víš co? Když nad tím tak přemýšlím, tak jsi i docela Niallův typ!" Usmála se.
" Pojď půjdeme třeba na pláž. Kluci už si musí vystačit sami." Pobídla mě a obě jsme se zvedly.

...
(Druhý den)
Po snídani, jsme se všichni hromadně rozhodli, že si půjdeme zaplavat ještě před tím, než kluci zase začnou řešit "pracovní" věci.
Já a Gemma jsme už byly v plavkách a šli jsme zaklepat na kluky. Gemma zaklepala na jeden pokoj a já na druhej.
"Harolde? Kde jste? Převlíkáte se dýl než holky!" Řvala Gemma.
Nic se neozvalo.
"Oni jsou snad všichni v Louisově a Niallově pokoji!" Rozčilovala se Gemma obě jsme přešly k druhým dveřím. Gemma znovu zaťukala a když se nic neozvalo připlácly jsme se obě uchem ke dveřím a zaposlouchaly se.
Najednou se dveře rozletěly, Gemma si udržela rovnováhu. Já jsem bohužel nebyla tak pohotová a tak jsem skončila Niallovi v náručí. Skoro doslova.
"Je e pr promiň." Zakoktala jsem a určitě jsem byla zase celá rudá. Nejdřív vypadal překvapeně, ale potom se jen usmál.
"To je dobrý." Řekl.
"Ještě můžeš i poděkovat." Pošťuchoval ho Harry.
Niall zrudl a já jsem asi ještě ani "neodrudla".
"Eghm haló...jdeme?" Promluvila Gemm a my jsme všichni jen rychle přikývli a šlo se.

...

Liam zase přirachotil na člunu a lákal nás na něj.
"Co chcete dělat na mělčině? Pojďte, zajedeme tam na ten malý ostrůvek. " Řekl a ukázal do dálky na opravdu malý skalnatý ostrůvek.
Niall, Gemma a Louis souhlasili. Mě se nechtělo a Harry váhal.
"Ale joo prosím vás, pojeďte! Bude sranda! Možná se tam dá i šnorchlovat!" Lákal nás Louis.
" Tak jo!" Řekl Harry a prudce se zvedl. Najednou se ke mě rozběhl a chytil mě do náruče až jsem zaječela.
"Hej Nialle chytej!" Zařval a hodil mě Niallovi. Když říkám hodil, tak myslím hodil. Prostě jsem byla chvilku ve vzduchu a myslela jsem si, že je to můj konec.
Niall na vteřinu zpanikařil, ale chytil mě.
Zavřela jsem oči a totálně jsem si oddychla.
" Ufff" Pronesl Niall a potom zařval: "Jsi idot Harolde! Fakt blbec!"
To už jsem se vzpamatovala a mohla jsem se postavit a normálně dojít na loď. Všichni jsme byli na Harryho naštvaný, ale on si z toho zjevně nic nedělal a smál se jako nic.

Dívala jsem se na krásné moře, které bylo všude kolem nás. Nevím proč, ale je to pro mě krásnej pocit - Zvuk motoru, vlajou vám vlasy z toho jak jedete rychle a všude kolem jen a jen moře a semtam nějaký ten ostrůvek.
Podívala jsem se co dělají ostatní. Niall a Louis zjevně měli podobný zájem jako já, Liam soustředěně řídil a něco si u toho zpíval, což ale nebylo slyšet. Gemma asi dávala Harrymu kázání, ale on se tvářil spíš jako by mu říkala ty nejlepší zprávy na světě.
Zase jsem se otočila a dívala se dopředu. Už jsme byli u ostrůvku a Liam zastavil.

"Kdo jde se mnou na obchůzku ostrova? Nechce se mi šnorchlovat." Ptal se Harry.
Nikdo neodpověděl.
"Hann pojď Prosím." Udělal štěněčí oči a zaprosil.
"Tak jo." Řekla jsem a nasadila jsem si klobouk.
Chvilku jsme šli a nemluvili.
" Hann?" Zeptal se Harry.
"No?"
"Jestli ho máš ráda, tak máš moje svolení" Řekl a zakřenil se.
"K Čemu? " Zeptala jsem se.
"Noo k Niallovi." Řekl klidně.
"Ale to není na mě." Řekla jsem smutně.
"To nevadí." Řekl Harry a zastavil se.
" Hann mám tě rád, strašně moc rád a i za tak krátkou dobu, vím, že jsi skvělá. Jsi skoro jako moje mladší sestra. Chci aby jsi se měla dobře." Řekl jemně.
Nevěděla jsem co říct a tak jsem ho jen objala. Zmáčkl mě a opřel se bradou o moji hlavu.
"Taky tě mám ráda!" Řekla jsem a cítila jsem, že asi brečím.
Takhle jsme tam nějakou dobu stali až jsem se odtáhla.
Harry mě chytil za ramena.
"Best friends forever?" Zeptal se.
"Forever!" Přitakala jsem a on se široce usmál.
"A toho Nialla nech na mě sweetheart!" Řekl a zakřenil se.
Potom jsme si sedli na kámen, koukali na moře a povídali si a smáli se.

♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡
Tak jsem tu krásně pozdě s novou částí. Omlovám se, je to takové nepřehledné a většinu času jsou tam jen myšlenky, ale příště už se bude něco dít. SLIBUJU! :-)
Budu ráda za vote i komentář. ♥
Love ya all! ♥
~Meg