Part 33. 'You have to go'

95 7 3
                                    

Liam se celou dobu nehnul od Vickyiny postele. My ostatní jsme museli jer domů, ale Liam se rozhodl zůstat přez noc a po dlouhém přemlouvání doktoři povolili.

Niall jel se mnou domů a přespal tam abych nebyla sama. Celou noc jsem se choulila v jeho náručí a nešlo mi usnout.

Asi v pět ráno už jsme byli na nohou, rychle jsme se převlékli a běželi k autu.
Stavili jsme se pro čínu, aby Liam něco jedl a Ještě jsem zavolala Harrymu.
Říkal, že posunuli hodiny výjezdu na 2. hodiny odpoledne a, že potom taky přijede a zkusíme Liama nějak přemluvit.

Vešli jsme do pokoje a spatřili jsme Liama, jak spí na židli vedle Vicky a pořád svírá její bledou ruku. Doktoři mu sice umožnili přespat v pokoji vedle, ale řekla bych, že se od Vick nehnul ani na krok.

"Necháme ho spát, ne?" Zašeptal Niall.
Jen jsem kývla.
Do pokoje vešel doktor a zavolal si nás na chodbu.

"Je hodně zvláštní, že pacientka neobdržela žádné zlomeniny či jiná větší vnější zranění. Ovšem utrpěla silný otřes mozku a nějaká vnitřní zranění. Ještě uvidíme jak se to bude vyvíjet. Teď je hlavní aby se probudila." Řekl doktor.
"Jak jako vnitřní zranění?" Zeptala jsem se.
"No znamená to, že...."
Doktor nedomluvil, protože se z pokoje ozvaly divné zvuky.
Okamžitě jsme vběhli dovnitř a první co jsem uviděla byla Vicky, pořád stejně bledá a bez života, ale měla otevřené oči.
Na bledém hubeném obličeji se leskli dvě zelené oči.
Stáli jsme tam všichni v šoku.
"V..Vicky?" Zašeptala jsem a ona se slabě usmála.
"Jak dlouho spím?" Řekla.
"Jen o něco dýl než tenhle chlapík." Řekl Niall a ukázal na Liama.
Vick se otočila a na tváři se jí objevil úsměv.
" Jak se cítíte slečno? Bolí vás něco?" Vyptával se doktor a kontroloval všelijaké kopačky a přístroje.

"Emm je mi dobře, ale bolí mě celé tělo." Řekla Vicky.
Pořád mluvila tak tiše a tak málo se hýbala, že jsem.se bála aby to mebyl jen sen, jakoby měla každou vteřinu zase usnout.
"Co se vlastně stalo?" Zeptala se Vicky a chytila se zs hlavu.

...

Vsichni jsme seděli v pokoji (už dorazili i všichni ostatní.) a vlastně jsme čekali až se Liam vzbudí, jelikož nám Vicky nedovolila ho vzbudit.

Liam se zavrtěl, zvedl hlavu a zamrkal očima.
" Vick?" Zašeptal.
" Liame." Usmála se ona.
Liam se vyšvihl na nohy, oči se mu zaplnily slzami a sevřel Vick v náručí.
" Miluju tě, tak moc jsi mi chyběla, tak mov jsem se bál." Brečel jí do ramene a tisknul ji k sobě.

Tak jsme se tam nakonec skoro všichni rozbrečeli.

...

Už bylo půl jedné, za hodinu a půl měli kluci odjet, ale Liam na to stále nějak nevypadal.
Seděl u Vick a držel její ruku i když byla vzhůru i když spala.
Vick zrovna spala, protože byla přece jenom pořád hodně slabá.
" Liame...za hodinu a půl musíme jet." Řekl Harry jemně.
" Už jsem říkal, že nikam nejedu!" Odpověděl Liam.
"Ale musíme jet Liame. Vicky už bude v pohodě. Chápu, že je to těžký." Říkal Harry a Liam jen kroutil hlavou.
" Jeď Liame." Zašeptala Vick.
"Ne miláčku, neopustím tě tu." Řekl rozhodně Liam.
" Ale ty musíš jet. Slibuju, že budu vpořádku. Udělej to pro mě." Řekla Vicky a stiskla jeho ruku.
"Tak...tak dobře, ale každý den si zavoláme a hned jak ti bude dobře, tak přijedeš za mnou. Já to nějak zařídím, ano?" Řekl Liam.
Vicky jemně kývla a usmála se.
"Dělám to jenom pro tebe." Řekl Liam a políbil ji na čelo.
"Miluju tě." Zašeptala Vick.
"Ale já teve víc." Zasmál se Liam.

♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡Dneska zase kratší kapitola, ale Vicky se nám vzbudila a Liam teda na tour pojede.
Je to konec všem problémům???
Se ptám já vás, haha.
Příště friendíci. :D
XOXO Meg

Just Friends?Kde žijí příběhy. Začni objevovat