Just Friends?

Part 45. Just Niall and his smile

Všichni jsme postupně opustili stage a vešli do šatny.
"Group hug!" Křikla Vicky, které z očí tekly slzy, ale na tváři měla ten nejšťastnější úsměv.
Ano...byl to dost velkej group hug.
Haniall, Liunelle, Viam, Zigi a Dominarry? Nebo Darry?

"Gratuluju kámo." Řekl Zayn a objal Liama.
"Aaaa bidou se vybírat svatební šaty!" Zapištela Gigi a my holky jsme začali tleskat, zatímco Liam protočil očima.
"Byla by jsi krásná i v pytli." Řekl a usmál se na Vick.
Ti dva se od sebe hnuli nejméně na dva centimetry.
Víc rozhodně ne!
"Podle toho co Liam říká,  by jsi byla krásná i kdyby jsi byla uplně hnusná!" Zasmál se Louis.

" Nialle,  půjdu se projít ok?" Zašeptala jsem, protože se mi motala hlava a bylo mo trochu zle.
"Mám jít s tebou?" Zeptal se starostlivě.
"Ne ne, dobrý.  Běžte na večeři,  já přijdu." Řekla jsem a on jen zakýval.
"Vážně je všechno v pořádku?" Zeptal se.
" Ano vážně!" Zasmála jsem se trochu.
" Tak už běž." Poručila jsem mu a vydala se k východu z budovy.

Hned jakmile jsem se dostala ven mě ovanul jemně studený vánek.
Pršelo a nebylo extra teplo,  což je asi v L.A. neobviklé.

Udělala jsem pár kroků a nadechla se alespoň trochu čerstvého vzduchu.
Už byla tma a tak jsem raději nešla daleko.

Najednou jsem ucítila prudkou ránu do hlavy.
Ucítila jsem pálčivou bolest, ale rána asi nebyla povedená, protože jsem zaslechla zakletí.
Než jsem se stihla otočit z ničeho nic přiletěla další rána zepředu, tentokrát do břicha a já jsem před sebou zahlédla postavu.
Vyjekla jsem a skácela se k zemi.
Někdo do mě kopnul, z jedné strany i u druhé strany.
Přez bolest a šok jsem skoro nedokázala zakřičet i když jsem tak moc chtěla.
"Nechte mě,  prosím, co jsem vám udělala?" Zašeptala jsem, ale hned na to jsem dostala ránu do obličeje.
Z očí mi vyhrkly slzy a z nosu vytryskla krev.
Najednou rány přestaly.
"Už máš dost ty krávo blbá?" Slyšela jsem dívčí hlas
Snažila jsem se netřást a nevzdychat, aby si třeba myslela, že jsem mrtvá a nechala mě být.
"Nehýbe se." Řekla znovu holka a strčila do mě nohou.
Sevřela jsem pevně víčka a očekávala další ránu.
Přišla,  ale z druhé strany silně do zad. Sikla jsem bolestí.
"Ta byla za toho ubožáka Liama." Uslyšela jsem povědomý hlas.
"Pamatuj si to...ty jsi štětka a Niall tě stejně nemá rád. Ani tě nebude hledat. Třeba už tě NIKDY NIKDO nenajde." Řekla a vysokým hlasem se drásavě rozesmála.
Potom už jsem.jen slyšela kroky...když už jsem je neslyšela, pokusila jsem.s otevřít oči a vstát.
Nešlo to.
Snažila jsem se zakřičet, ale místo toho jsem se zakuckala vlastní krví.
"Nialle..." Zašeptala jsem a roztřásla se zimou, bolestí a pláčem.
Před očima se mi začali dělat mžitky a jediné na co jsem byla schopna v mé mysli vydět byl Niall.  A jeho úsměv.

♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡
Tak jsem tu s novou kraťounkou kapitolou.
Omlouvám se, ale můj mobil má 2% a bojím se,  že to už nestihnu vydat.

Jaké máte pocity z kapitoly?
Kdo Hannu zbil? Víte to.

Věnuji eva__styles , protože byla mou inspirací :)
(Jako co se má stát,  ne k těm blbkam, vážně!  XD )

Mějte se
Next time
-Brokolice Meg Van Toast ♥