Just Friends?

Part 4. London guide

"Děkuju. Takže ti zavolám a domluvíme se, Ok?" Harry zastrčil papírek s mým číslem do náprsní kapsy. "Jo." Usmála jsem se a už jsem se měla k odchodu, ale ještě jsem se otočila.
"Harry? Děkuju moc za všechno! Moc jsem si to užila!"
"To jsem rád!" Usmál se široce. "Myslím, že bychom mohli bejt fajn kámoši!" Řekl.
Horlivě jsem přikývla.
"Dobrou noc sweetheart a ať se na mě tvoji kamarádi nezloběj!"
"Dobrou!"
Ještě jsem ryhle zamávala autu, které jelo hned za Harrym. Zubili se tam na mě dva hlídací pejsci. :D

Vešla jsem do hotelu a vyjela jsem výtahem do druhého patra. Chvilku jsem hledala v kabelce klíčky od našeho apartmánu. Zhluboka jsem se nadechla, vsunula jsem klíč do zámku a otočila...

...

Kde jsi pro všechno na světe byla? Jak jsi se dostala zpátky domů? Proč jsi nám nebrala telefon? Proč jsi nám nezavolala? Jsi v pořádku? Proč jsi na nás nepočkala? Chceš čaj?

Tohle všechno na mě vyklopili moji zoufalí přátelé hned co jsem vešla do dveří. Potichu jsem přešla k pohovce a sedla si.
"Lidi....počkejte. Po pořádku...já se musím taky vzpamatovat. " Řekla jsem.
" Hlavně, že jsi OK!" Řekl Ed a přinesl mi čaj a donut. To je celej Ed. Úplný zlatíčko!

Všichni si sedli kolen mě.
" Takže??? Jsme jedno velký utahaný ucho!"
Pronesla Sarah trochu nedočkavě.
"Takže.." začala jsem. "...když jsme byli na wecku tak jsem se tam...no...řekněme zdržela čtením jednoho časopisu. Když jsem si uvědomila, že už jsem tam asi dlouho rychle jsem vylezla ven, ale vy jste tam nebili. Zkontrolovala jsem dokonce i jestli nejste v kabinkách, ale osazenstvo už zjevně bylo jiné..."

"My jsme s klukama mysleli, že už jste šly všechny někam jinam. Plánovali jsme se přece nakonec nějak rozdělit." Řekl Paul a Luk s Edem přikivovali.

"My jsme si zase myslely, že šla Hanna s váma na ten volnej pád." Řekla Anna. "Dokonce jsem i volala jestli v nějaký kabince je ona, ale nic se neozvalo, tak jsme šly. "

Trošku jsem zčervenala. "Víte že když čtu tak nevnímám okolní svět..." zamumlala jsem provinilě.
"Ale abych pokračovala....ehm, když jsem vás v tom zmatku hledala do někoho jsem narazila a ten někdo mi pomohl a ten někdo byl Harry Styles." Pronesla jsem důležitě.

"Harry Styles? Jako ten z 1D?" Vyhrkla Sarah.

"Přesně tak! Koupil mi cukrovou vatu a byli jsme na horské dráze a na střelnici a povídali jsme a jedli jsme atd." Říkala jsem, jako by to bylo naprosto samozřejmé.
Ed zakroutil hlavou a Sarah si promnula oči. Všichni se na mě dívali, jako kdybych sama byla Harry Styles a ještě asi kříženej s Jezevčíkem.
"Nekecám." Řekla jsem.
"Jop...my víme!" Zvedla se Sarah. "Vážení....já bych řekla běžte do postele a každej se třikrát hodně silně štípněte ať se probudíme z tohohle snu a ráno pokračování příběhu o ztracené holčičce a Haroldovi, jo?"
Všichni jsme se odebrali na kutě a asi to bylo dobře. Všichni jsme už únavou padali.

...

Otevřela jsem oči. Nebo jsem je spíš rozlepila, takhle zalepený oči jsem po ránu už dlouho neměla. Kolik je asi hodin? Zapla jsem displej od mobilu... 10:15. Okkyy....to je dost pozdě.
Bylo 1. Června. Najednou jsem si uvědomila kde vlastně jsem, jsem v Anglii s kámošema v hotelu, uvolněná ze školy, včera jsem byla na pouti s Harrym Stylesem (OMG???) a dneska to budu muset všechno vysvětlit naší skvadře.

Rychle jsem běžela ještě v pyžamu do obýváku. Kluci už tam seděli a rozespale jedli snídani. Anna už taky jedla a Sarah spěchala z našeho pokoje, hned za mnou.
Anna mi podala misku a cereáliemi.
"Sedni si, a řekni nám jak to bylo DOOPRAVDY na tý pouti."
S úsměvem jsem si sedla a začala vyprávět....