Just Friends?

Part 38. Tears

Je to tady. Ten dlouho očekávaný den!

"Vítejte na turné!" Řekl Harry když jsme vystupovali z auta na prostorném parkovišti za stadionem.

Bylo tam spousta aut a několik tour-busů.
Mezi nimi stáli naši milovaní.
Všichni jsme se velice vřele přivítali a Harry chudák zase stál opodál sám.
"Heej Harolde! Group hug!" Zvolal Niall a všichni jsme se najednou objali.

Kluci nám vzali kufry a odnesli do našeho busu, kde na nás čekala Lou Teasdale.

"Ahoj, já jsem Lou." Představila se.
" Jelikož kluci musí na nácvik a Lux teď spí, rozhodla jsem se, že vás tu trochu provedu a ukážu vám jak se tu vlastně žije. Co vy na to?" Navrhla a my souhlasily.

...

"Achhh tohle je sen!" Vydechla jsem když jsme po asi dvou hodinách prolezly celé zákulisí, potkaly jsme se s ochrankou, stylistkami, hudební skupinou, byli jsme v Sarah's kitchen atd.
Všechno z This Is Us a jiných dokumentů.
"Holky zajedu si na prohlídku k doktorovi...je to tady hned a musím, je to podmínka pod kterou mě sem doktor z Londýna pustil." Řekla Vick trochu otráveně.
"Dobře....Já asi zajdu za Lou." Řekla Danielle.
" A já si dám dvacet." Protáhla jsem se.
" Tak jo ahoj."
Opravdu jsem byla unavená, takže hned jak jsem zasunula závěs u postele tak jsem, usnula.

...

Probudily mě vzliky.
Nejdřív jsem si myslela, že se mi něco zdá, ale vzliky neustávaly.
Odhrnula jsem závěs a vyhrabala se z postele.
Došla jsem do "předsíňky" a uviděla Vicky jak si bere tašky.
"Vick?" Zašeptala jsem a ona ssebou trhla.
"Co děláš?" Zeptala jsem se.
" Nic...běž pryč." Odsekla. Její normálně veselá a usměvavá tvář byla plná bolesti a byla celá umáčená od slz.
"Vick co se stalo?" Nechápala jsem a chytila jsem ji za ruku.
Okamžitě se mi výškubla a pokračovala v hledání svých zavazadel.
"Vicky...mohla by jsi mi prosím říct co se stalo, co deláš a proč brečíš?" Řekla isem starostlivě a snažila jsem se znít jemně aby jí to uklidnilo.
"Odcházím." Řekla prostě a nepřestávala brečet.
"Někdo ti něco udělal? " Zeptala jsem se.
Na chvíli se zastavila a pohlédla mi do očí. Nebyla v nich zloba ani naštvání. Spíš smutek, trápení a jakoby zlomení?"
"Vick tak co se stalo?" Zvolala jsem a chytila ji za ruku.
"Ten taxík. Kéž bych se nikdy neprobudila...bylo by to pro oba lepší." Vydechla.
Tohle mě udivilo. Až vystrašilo. Vick byla vždycky pozitivní, tohke nebyla ona.
" Zlato....co se stalo. Já to nechápu." Řekla jsem a ještě zesílila stisk na jejich rukou.
"Hann, nech mě jít. Pojedu domů, navěky se odevzdám sportu, třeba se dostanu na olympiádu a potom umřu jako stará a budu mít deset koček. A Liamovi řekni, že je to tak lepší." Řekla a chystala se otočit a odejít.
Já isem ji, ale stáhla zpátky. Ani se moc nebránila.
"Co se stalo?" Zeptala jsem se důrazně.
"Nevím jak, ten doktor mi to vysvětloval, ale jediný co si pamatuju je, že nikdy nebudu mít děti. Nikdy! Nemůžu! Nejde to a to jen kvůli tý pitomý bouračce." Zakřičela Vick, ale na konci se jí zlomil hlas a ona se znovu nekontrolovatelně rozplakala.

" Vick? Je to pravda?" Vydechla jsem totálně v šoku a pustila její ruce.
Tohle nemohla být pravda.

"Myslíš si snad, že lžu?" Vykřikla a vyběhla ven.
"Vick! Máš tu věci!" Zavolala jsem.
Bylo to jediné co mě v tu chvíli napadlo.
"To je jedno! Ať si je nechá Liam na památku. Moc ho miluju, ale on říkal, že jednou chve mít spoustu dětí. A já mu je nemůžu dát, stejně by mě kvůli tomu opustil." Řekla Vick a rozeběhla se pryč.
Instinktivně jsem vystřelila za ní.
"Vick! Počkej!" Volala jsem.

Vick se zastavila před jedním busem a cytila se rohu kapoty a jen zírala před sebe.
Dohnala jsem ji a to co jsem vyděla nemohla být pravda.
V dálce u vchodu do budovy stál Liam s nějakou holkou a podle všeho se líbali.
Zakryla jsem si rukou pusu a pohlédla na Vick.
"Tak ne jen kvůli tomu." Zašeptala a v slzách se sesula na zem.
"Nebreč Vick, neplakej!" Klekla jsem si k ní na zem a pevně ji objala. Tak moc jsem se teď chtěla vzbudit.

♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡
Dneska jsem napsala další díl. Snad se teď zase rozepíšu a bude to lepší než posledních X kapitol.
Nebojte...snad to dopadne dobře...snad.

Přeju Fake_Danielle nejvíc úspěchu na přijmacích zkouškách. To dáš!♡

Tak zase příště.
---Meg