Nejdřív chci říct, že tohle je fanfikce. Vlastně naprosto vymyšlenej blábol. NIC z toho neberte moc vážně. Můžete si představit, že jste vy na místě Hanny. Vlastně to celé píšu z "mého" pohledu, protože je ro založeno na snu, který jsem měla. :D (j...
"Niall ti posílá tohle." Usmál se na mě Liam mrknul na mě a odešel za Niallem ven před byt. Podívala jsem se na bílou obálku v mých rukou. "Hej a to jsi mi to nemohl dát sám?" Zakřičela jsem, ale v odpověď mi přišlo jenom bručení motoru a auto s Liamem i Niallem odjelo pryč. Pokrčila jsem rameny a otevřela jsem obálku. Byl tam dopis.
Hann, potřebuju aby jsi jela za Danielle, má tam pro tebe něco :)
Miluju tě!
Niall XX
Pokroutila jsem hlavou, co to má znamenat. Ale rozhodla jsem se, že za Danielle zajdu po cestě do obchodu pro potraviny.
...
"No, že jdeš!" To bylo první co mi Danielle řekla, potom mě objala a vtáhla dovnitř. "Ehm Niall říkal, že tu pro mě něco máš?" Zeptala jsem se a čekala, že nebude vůbec vědět o co se jedná.
"No jasně!" Řekla Danielle nadšeně a podala mi další obálku. Nevěřícně jsem pokroutila hlavou a otevřela ji. Vevnitř byla mapa.
"Jak mám vědět kde tohle je." Řekla jsem frustrovaně.
"Nemusíš." Řekla Danielle a popadla klíč od auta. "Já to vím." Dodala samozřejmě a táhla mne za sebou ven.
Teď už se mi to začínalo trochu líbit. Niall něco chystá a jsou do toho zjevně zapleteni i další členové naší skvadry.
Danielle po asi dvaceti minutách jízdy při, které jsem zkoumala mapu s několika označenými body, konečně zaparkovala u lesíka.
Vylezla ven a vytáhla z kapsy buzolu. "Mám zakázáno ti pomáhat." Řekla a buzolu mi podala.
No super.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pokrčila jsem rameny a začala jsem se podle buzoly orientovat. První zastávka je až někde uprostřed lesa u výlomu. Zhluboka jsem se nadechla a rozešla se. Nebyla jsem zrovna sportovně oblečená a tak mě do nohou v sandálech trochu bodalo jehličí a divoké ostružiní, ale byla jsem hrozně zvědavá a tak mi to nevadilo.
První metu jsem našla docela snadno. A co jsem neobjevila, další obálka. Chtěla jsem ji otevřít,, ale na jejím vrchu bylo napsáno, že to mám udělat až budu mít všechny obálky. Ach jo.
Takhle jsem pokračovala až jsem oběhla všech pět met. Trošku jsem se zapotila, některé jsem chvilku hledala. Všude byli obálky a u dvou met taky sušenky, prý na posilněnou.
Trvalo mi to všeho všudy asi třičtvrtě hodiny a chudák Danielle se musela nudit. Konečně jsem dorazila k autu, kde Danielle horlivě naslouchala někomu s kým telefonovala a její ústa byla otevřena do O a div, že ji brada nespadla na podlahu.
"To jako vážně! Ty chceš....WOW!" Zvolala a zakryla si ústa. "To je super!" Začala se usmívat, ale když mě spatřila, tak něco šeptla a zavěsila.
"Už jsi tu, tak jedem?" Řekla a potutleně se usmívala.
"Počkej, musím otevřít ty obálky!" Zastavila jsem ji, sedla jsem si na zem a začala otevírat obálky.
Z jedné vypadl zvláštně ostříhaný papír s textem, který byl, ale ostříhán, takže kus chyběl. Stejně tak v dalších obálkách. Jen v poslední byl krásný zlatý řetízek see srdíčkem a poznámka. Jsi moje princezna!
Řetízek jsem si hned nasadila a začala jsem k sobě skládat kusy papíru, jako puzzle a už jsem mohla přečíst dopis co tam byl napsaný.
Moje milá Hann,
chápu, že si teď asi říkáš proč tohle všechno. Odpovím ti...ehm...Já nevím. :D Asi jsem tě chtěl napnout, nebo jsem chtěl aby to vypadalo romanticky, ale doufám, že jsi si to alespoň trochu užila. Teď můžete jet pro Vick do nemocnice a potom přijeďte do Payno domu. Ještě něco pro tebe mám. :)
Zasmála jsem se. Člověk se na něj nemůže zlobit, za žádných okolností a bylo to pěkné zpestření dnešního dopoledne.
Tak jsme zajely pro Vickk do nemocnice, musel tam teď často, protože je na rizikovém těhotenství. Ale zatím jde všechno dobře a my všichni věříme, že to tak bude i nadále!
...
Já, Vick i Danielle jsme dorazili před dům a rychle jsme spěchaly dovnitř. Zvlášť já jelikož jsem se nemohla dočkat až Nialla obejmu, pocuchám mu vlasy a dám mu pusu na nos. To přesně jsem udělala, když jsem vběhla do obýváku.
"Ty jsi cvok!" Řekla jsem a zasmála se.
Byli tu i Harry a Dominica a všichni se tvářili tajemně. "Ještě tady je něco." Řekl Niall a vytáhl z kapsy dlouhou obálku.
"Nebudu muset do lesa s buzolou a přitom jet na velbloudovi, že ne?" Zasmála jsem se. Niall se jen usmál, sedl si do křesla a přitáhl si mě na klín.
"Je to dárek k narozenínám, sice trochu dopředu, ale to nevadí." Usmál se Niall a všichni se nahrnuli dopředu, aby viděli.
"Vy víte co v tom je?" Zeptala jsem se.
Všichni přesvědčivě pokroutili hlavou, až na Harryho, ten horlivě přikývl a dostal od ostatních pohled aka. Stylesi všechno vyzradíš.
"Lhát se nemá!" Bránil se Harry.
Nedočkavě jsem tedy roztrhla obálku a co nevidím. Letenky na Maledivy. V den mých narozenin a na stejné místo jako minule.
Vyskočila jsem do vzduchu a začala jásat.
"Děkuju, děkuju!!!" Zakřičela jsem a objala Nialla.
"Pojedem tam kde nám to všechno začalo." Zašeptal Niall.
"Tam kde začalo a začne spoustu věcí." Pronesl Harry.
"To bylo deep!" Pokýval hlavou Liam.
"Jo, ale raději už mlč Harry, všechno kecneš!" Řekla Dominica a dala mu pusu na tvář.
Oficiálně prohlašuji, že toto je předposlední kapitola. A nevím co víc dodat než...omlouvám se za chyby, slitujte se a můžete mi dát hvězdičku a napsat comment, budu vás miovat i když už vás miluju :D
Meg
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
