Vlčí srdce

Smečka

 Když jsem se probudila tak mě hrozně bolela hlava. Otevřela jsme oči a rozhlédla jsem. Ležela jsem v nějakém pokoji, který vypadal úplně obyčejně ale byla tu tma. Pomalu jsem vstala a šla ke dveřím. Potichu jsem je otevřela a nahlédla do chodby. Bylo tam slabé světlo, které nejspíš vycházelo z kuchyně odkud se ozývaly něčí hlasy. Vyšla jsem z pokoje a opatrně zavřela dveře. Šla jsem blíž ke kuchyni abych uslyšela o čem si tam povídají. Šly tam slyšet dva holčičí hlasy a tři klučičí.

-"Nemůžeme jí tu držet večně, na víc nevíme na jak dlouho odjel." Řekla jedna z dívek.

-"No tak proto mu musíme dát vědět, že je u nás to se sem pak přeřítí hned." Navrhl někdo z kluků.

-"A přemýšlel jste někdo co udělá až sem dorazí? Vždyť nás všechny pozabíjí a to jako vážně."Zase promluvila nějaká holka ale asi už ta druhá." 

-"Nikol vždyť je nás víc a navíc to neudělá přece jsme byl kdysi jeden celek a nezapomínej, že nám oboum několikkrát zachránil život." Opět promluvil kluk.

-"Zachránil nám život a my jsme se mu takhle odvděčili.... fakt skvělý. Na jeho místě bych nás taky zabila a je jedno, že je nás víc to si nepamatuješ jakou má sílu? A když zůří tak jí má ještě dva krát tak velkou už nemluvě o tom, že pokud jde o ní tak jí bude mít ještě větší. Byl to prostě blbý nápad jak jsme mohli se Samem souhlasit? Vždyť David je náš kamarád. Je mi z nás špatně" Nejspíš se postavila a odešla. Najednou jsem uslyšela další kroky.

-"Co tu řešíte? Máte snad nějaký problém." Zazněl hluboký mužský hlas.

-"Ne Same, jen jsme si řekli jestli jsme to nepřepískli." To je Sam. To snad ne. Rozbušilo se mi srdce a já nevěděla kam mam utéct. Vypadalo to, že ven se dostanu  jen přes kuchyň.

-"Když to nechtěl po dobrým tak to půjde po zlým. Už se vzbudila?" Všichni mlčeli a najednou kroky pokračovali směrem ke mně. Začala jsem pomalu ustupovat zpátky k pokoji a najednou se rozrazili dveře. Stál tam Sam a koukal se mi přímo do očí mě se zastavil dech. Vypadal docela naštvaně. Mohl být o něco starší než David možná mu bylo něco přes dvacet a byl taky celkem pohledný. Chvíli na mě jen koukal a pak pronesl.

-"Máš hlad? Jen pojď dál." Ještě víc pootevrřel dveře a ukázal rukou ke stolu kde seděli ostatní. Sedla jsem si na židli a otočila se zpátky na Sama. Který teď stál u ledničky a vybíral si jídlo.

-"Co po mně chcete?" Při tom jsem se podívala i na ostatní, který na mě jen soucitně koukali.

-"Po tobě nic." Ani se na mě nepodívav odpověděl Sam.

-"A proč tu teda jsem? A kde vůbec jsem?" Pokračovala jsem se vyptávat.

-"Jseš ve Virgínii a jsi tu kvůli Davidové tvrdohlavosti." Strčil jídlo do mikrovlnky a otočil se na mě.

-"Neboj nic ti neuděláme, potřebujem tě jen jako záminku aby David přijel" Pokračoval.

-"David odjel pryč a nemá tušení kde jsem. A až zjistí, že jsem u vás tak budete mít velké problémy a on pro tebe nic dělat nebude." Naštvaně jsem vyjela. On na mě jen klidně koukal.

-"No neboj za chvíli se to dozví a taky bude mít pořádnou motivaci udělat to o co ho žádám." Podal mi talíř.  Já ho jen odsunula a natočila jsem se k němu zády.

-"Ježíš to si teda David umí vybrat holky... jestli nechceš tak nejez mně je to úplně jedno trucuj si jak dlouho chceš. Kadri, Dane máte za úkol jí nějak zabavit ať neotravuje mě s těma blbýma otázkama. Můžete jí například říct jak to bylo s Davidem a Angelicou určitě jí to bude hodně zajímat vzhledem k tomu, že je tam teď David s ní o samotě." Otočila jsem se na něj a vrhla nenávistnej pohled. On se na mě jen krátce podíval a odešl. Doufám,, že až David příjde tak mu něco udělá. Podívala jsem se na Kadri a Dana a oni se na mě usmáli.

-"Sam není vždycky takový, jen má s Davidem nevyřízený účty." Promluvila Kadri. Vapadala, že je celkem fajn.

-"A jaký co mu udělal?" 

-"Postavil se mu.... a to se ve smečce nesmí. A pokud nechceš poslouchat vůdce tak ho musíš svrhnout a David jen odešel. To se nedělá. Na víc teď máme problémy s ostatními kmeny, který furt útočej a potřebujem Davidovu pomoc. On je nejsilnější vlk, v celé smečce dokonce silnější než Sam... možná nejsilnější vlk, který vůbec existuje." 

-"Ale proč?" 

-"To nikdo neví, stejně jako to jak se jim stal." To je fakt zajimavý. Aspoň mám šanci se tu dozvědět o Davidovi něco víc.

-"A jak to teda bylo s tou Angelicou? Vím, že spolu něco měli ale nevím proč se rozešli"  

-"Prý ho podvedla se Samem no vlastně tím vším to začalo." Tak to jsem nečekala. Co když k ní ještě furt něco cítí. Co když jí odpustí. Ten jejich výlet může všechno změnit. Co když tam spolu zase budou něco mít a jeho už nebude zajímat, že jsem tu? Asi mám depresi.

Já se omlouvám, že mi to tak dlouho trvalo ale neměla jsem teď vůbec čas to psát. Tak doufám, že se vám líbila tahle kapitola a moc ráda si přečtu vaše názory a pocity a pokud se vám to líbí tak poprosím o vote děkuju :)) Mimochodem o Vánočních prázdninách to budu přidávat rychleji :D