Vlčí srdce

Sklep

Tuto část věnuju čtenářce @BarboraJirankova za to, že mi zanechala snad 100 komentáří za 1 den :D Moc mě to potěšilo díky ti :) Také ji věnuju všem mým čtenářům, který dávate komenty, vote a baví vás to :) Díky všem! Užívejte si čtení :))

Seděli jsme s Robinem v autě a civěli na dům označenej 225 v Green street. 

-"Já nevím, vypadá úplně normálně jseš si jistej, že je tady?" Otočil se na mě Robin. 

-"Jak si můžu bejt jistej? Řekla to Katarína a snad má pravdu..." Upíral jsem pohled na úplně obyčejnej dům.

-"A jseš si vůbec jistej tím, že to byla podprsenka Andy? Víš mohla to bejt třeba...." Zazubil se Robin, ale nenechal jsem ho to doříct.

-"Jdi do hajzlu jo?" Vyštěkl jsem a vylezl z auta. Zase jsem si prohlížel dům.

-"Ne tak víš co, jen zkouším všechny varianty..." Zasmál se. 

-"Tak co hodláš dělat?" Zeptal se a postavil se vedle mně.

-"Já nevím, pokud budeme věřit tomu, že tam fakt je, tak se mi tím pádem vůbec nelíbí to, že tu nemá auto. To znamená, že sem přijela s někým... " Otočil jsem se na Robina co řekne na mou úvahu.

-"Jo to je logický... tak co teda budeme dělat? Půjdem zazvonit?" Povytáhl obočí.

-"Ne napadlo mě, že bych jí mohl zavolat a pokud vevnitř zazvoní její mobil, tak to snad uslyšíme ne? A pak budeme přesně vědět v jaké části domu je. " Nebyl jsem si tím jistý, protože ještě nevím co dokážou moje schopnosti na 100%. 

-"No jako asi jo, ale nemyslíš, že pokud tam neni z vlastní vůle tak jí mobil buď sebrali a nebo až jí zazvoní tak je to naopak přiláká k Andy?" Tak to mě nenapadlo.

-"To je fakt... Hele tak já nevím co navrhuješ?" Robin ke mně popošel.

-"Navrhuju tohle: Obejdeme celý ten barák a podíváme se kolik má celkem východů a jestli má nějaký sklep, zároveň můžeme slyšet nějaké hlasy, které budou vycházet zevnitř pak se zorientujem co dál. Hm?" Docela jsem koukal kde se to v něm bere. Vypadá to jak kdyby byl nějaký tajný agent nebo špion. Asi toho o bráchovi fakt hodně nevím, je fakt, že mi od té doby co se odstěhoval pryč nic neříkal co se s ním děje. Tázavě povytáhl obočí, protože jsem na něj čuměl příliš dlouho. Přikývl jsem.

-"Ok. Tak já to teda obejdu zleva a ty zprava. Sejdeme se vzádu za tim barákem." Dodal jsem a vydal se k baráku. Začal jsem pomalu a opatrně obcházet barák, zatím jsem neslyšel žádné hlasy ani neviděl žádné dveře. Pečlivě jsem sledoval okna jestli v nich nikoho neuvidím. Najednou jsem spatřil dřevěné docela ošoupané malé dveře. Vypadá to, že je to právě sklep. Přišel jsem k nim blíž a přiložil hlavu ke dveřím. Neslyšel jsem vůbec nic žádné hlasy, kroky prostě nic. Odtáhl jsem se od dveří a už se chystál jít dál, když jsem uslyšel zašustění. Zase jsem se vrhl ke dveřím a ani nedýchal. A fakt jsem uslyšel nějaké pohyby a slabounké šustění. Odtáhl jsem se a zrychlil krok dozadu za barák. Robin tam už stál. 

-"Hele tak měl jsi pravdu, fakt je tam nějaký sklep a dokonce jsem tam slyšel i nějaké zvuky. Musíme se tam jít podívat." Nedočkavě jsem na něj vychrlil. 

-"Já mám horší zprávy. V domě se nacházejí asi 3-4 lidi. A mluvili o tobě Davide." Ustaraně se na mě díval.

-"Jestli v tom má zase prsty Sam tak ho zabiju." Zavrčel jsem. 

-"To je jedno každopádně já jdu do toho sklepa." Robin přikývl.

-"Já zůstanu zveňku kdyby náhodou někdo šel." Kývl jsem na souhlas a zamířil ke dveřím. Pomalu jsem je otevřel a snažil jsem se aby skřípali co nejměné. Předemnou se objevili menší schody, sešel jsem je dolů, ale kvůli té tmě jsem nic neviděl. Škoda, že nemám kočičí smysly, vidět ve tmě by se mi teď docela hodilo, být kočkodlak by bylo lepší než vlkodlak. Zahnal jsem ty nesmyslný úvahy a hledal vypínač. Konečně jsem ho nahmatal. Po rozsvícení jsem byl docela oslepený. Rozhlédl jsem se po místnosti bylo tu plno zahradních potřeb a plno nějakýho bordelu, ale najednou jsem v rohu místnosti spatřil Andy. Seděla na zemi a byla svázaná provazem, měla ruce za zády, ale oči a rty svázané neměla.

-"Andy!" Přitlumeně jsem na ní zavolal. A vmžiku jsem si k ní klekl. Zvedl jsem jí za bradu aby se na mě podívala. 

-"Jsi v pořádku?" Podíval jsem se jí do očí.

-"Davide?" Byla překvapená ale zrovna nadšeně nevypadala.

-"Jo jsem, můžeš mě rozvázat?" Podívala se dozadu na své svázané ruce. 

-"Jasně" Pronesl jsem a začal jí uvolňovat pravou ruku. Po chvíli jí měla volnou a já se snažil jí rozvázat levou, chvíli mě jen mlčky sledovala. Najednou jsem uslyšel mlasknutí a ucítil pálení na tváři. Ona mi dala facku. Jako WTF.

-"To jako myslíš vážně?" Podíval jsem se na ní. 

-"To máš za tu Angelicu. Nemysli si, že když mě ted zachraňuješ, tak ti bude všechno odpuštěno." Bože za co mě trestáš. Taková protivná to holka. Já si teda umím vybrat. Ona sedí svázaná ve sklepě a při tom mě fackuje za Angelicu. Chtěl jsem jí něco říct ale stiskl jsem zuby a udržel se a pokračoval v rozvazování, vůbec to ale nešlo. Mlask. Další. 

-"Ty vole děláš si ze mě prdel? Za co je tahle?!" Přitlumeně jsem na ní spustil. 

-"Za rvačku s Robinem. Chováš se jako kretén a ptáš se za co." Vyčítala mi. Zavrčel jsem. 

-"Fajn, víš co tak já můžu odejít a osvobodí tě tvůj nový favorit." Vybouchl jsem a odsunul se od ní. 

-"Ty nejsi kretén. Ty jsi žárlivý kretén. Při tom já nebyla ta, která tě podvedla se svým bejvalým." Zaúpěl jsem. Ty vole vážně to chce probírat zrovna teď? 

-"Hele nevím jestli jsi v obraze, ale nahoře je nějaká parta kluků, která jestli nás najde, tak jsme nejspíš všichni mrtvý a to už ani nemluvím o tom, že se můžeš každou chvíli začít proměňovat, takže udělej mi laskavost a přestaň to řešit zrovna teď nebo tě odsud odnesu takhle svázanou a ještě k tomu ti svážu i pusu. " Andy se na mě dotčeně podívala ale vypadalo to, že souhlasí i když vypadala naštvaně. Konečně jsem mohl pokračovat dál. Zaklel jsem, protože mi to vůbec nešlo rozvázat. Porozhlédl jsem se a spatřil zahradní nůž. Rychle jsem ho vzal z poličky a začal přeřezávat provaz. Měla osvobozené ruce a ještě zbývaly nohy.

-"Davide za tebou!!" Najednou vykřikla Andy. Nestačil jsem se otočit, když mě najednou zezadu někdo popadl za krk. Začal jsem se dusit. Rukama jsem se chytil ruky utočníka, která mě škrtila a snažil se ho odtáhnout od krku, zařezával jsem mu nehty do pleti a tím mu rval maso na ruce ale nepomáhalo to, útočník měl příliš velkou sílu, takovou, kterou jsem ještě v životě nezažil. Ještě furt jsem neměl přístup ke vzduchu, marně jsem se snažil se nadechnout ale nešlo to. Neznámá ruka mě stlačovala čím dál víc a kdybych neodporoval tak by mi nejspíš zlomil vaz. Chtěl jsem se proměnit ale od nedostatku kyslíku jsem se na to nemohl pořádně soustředit, byl jsem bezmocný. Cítil jsem, že se mi obraz před očima začínal rozmazávat. Nedostatek vzduchu. Takovou bezmoc jsem ještě nikdy necítil. Naposled jsem vzhlédl k Andy, která se hystericky snažila vyrvat z provazů a pak už bylo jen černo. 

Další kapitolka :D A jako tentokrát byla fakt rychle to musíte ocenit :D Doufám, že se vám to líbilo a že mi dáte vote a napíšte svoje názory, pocity, obavy no prostě všechno ohledně story a kapitolky :D A ještě bych měla takovou malou otázečku jen tak pro zajímavost koho máte radši Robina nebo Davida? :)) Budu ráda, když mi to napíšete do komentáří :D Děkuji všem za přečtení :)