Vlčí srdce

Lov

Já vím, jsem hrozná, nezasloužím si odpuštění :D Čekali jste na tu kapitolu víc jak 2 měsíce ale konečně je tu! :D Nemohla jsem se furt dostat ke psaní a naladit se na správnou vlnu tak asi bude tahle kapitoa trošku nudnější a nezáživná ale slibuju, že ta další bude stát za to a nebude mi to trvat tak dlouho :D Doufám, že jste tu ještě někdo zůstal z mých čtenářů, takže budu ráda za každé přečtení :D  Každopádně Ortaine je zpět! Takže enjoy it! 

Po restauraci jsme to s Davidem namířili rovnou do auto půjčovny, kde jsme si půjčili terenní voz Land Rover. David se rovnou zeptal i na nejbližší les co se nachází někde poblíž Říma. Bylo nám řečeno, že je někde přibližne jednu hodinu od Říma směrem na severovýchod. Nasedli jsme do auta a vyjeli. Celou cestu jsem přemýšlela o tom jaký to bude a nemohla se dočkat toho okamžiku, kdy se proměním. Po hodině jsme skutečně dorazili k obrovskému lesu. David zaparkoval auto na lesní cestě nedaleko silnice. Vylezli jsme z auta a namířili do hlouby lesa. Po pár kilácích už jsem absolutně nevěděla odkud jsme přišli. 

-"Neztratíme se tu?" Nervózně jsem se zeptala.

-"Buď v klidu. Se mnou se nikdy neztratíš." Mrkl na mě. Chvíli jsme ještě kousek šli, ale pak se najednou zastavil. 

-"Tady." Rozhlédl se a pak se na mě usmál. Stáhl si tričko a zahodil ho na větev malého stromku. S úsměvem ke mně došel a já čekala co bude dělat dál. 

-"Otoč se." Nakonec řekl. Povytáhla jsem na něj obočí, ale nakonec jsem se otočila. Byla jsem zvědavá co se bude dít dál. David mi začal pomalu rozepínat zip od šatů a mně hned naskočila husí kůže. Neměla jsem v plánu s ním mít sex v lese... no po pravdě mě to nějak ani nenapadlo. Když moje šaty sklouzly na zem otočila jsem se na Davida. 

-"Nejeli jsme sem za tímhle, pamatuješ?" Rýpavě jsem mu připomněla. David se na mě chvíli pobaveně usmíval, pak se nahl a zvedl mé šaty ze země. 

-"Tak já jsem myslel, že by ti to bylo líto kdyby se ti ty šaty při proměně roztrhly, ale jak mysliš." Natáhl ke mně ruku a podal mi je. Pobaveně se na mě culil a nejspíš mu dělalo radost to, že jsem si myslela, že mě tu svádí a možná jsem ve skutečnosti i chtěla aby to tak bylo. Mezi tím jsem se ale cítila trapně tím jak mě setřel. David se na mě nepřestával usmívat a přitom si sundal svoje boty a džíny, odhodil je k tričku, a na to samé místo jsem si dala i já šaty s botama. 

-"Tak" Najednou tleskl a já ho pozorně sledovala. 

-"Něco si ujasníme." Najednou mluvil vážně.

-"Co by se nedělo, tak musiš ihned poslechnout to co ti říkám. Žádný dohadování, nějaké protesty a odmlouvání, bez diskuze, prostě bez toho všeho co tak ráda děláš. Je ti to jasný?" Povytáhl na mě obočí a překřížil si ruce. 

-"No jo." Odsekla jsem a protočila oči. Co by se asi tak mohlo stát? Moc to hrotí. Řekla jsem si. David si moje gesto nedůvěřivě prohlédl. Snad mi nečte myšlenky už teď. 

-"Fajn tak zavři oči." Nakonec řekl. Chvíli jsem se na něj koukala a culila se. Pak jsem zavřela oči a snažila se vnímat vše co se kolem mně děje. 

-"Zhluboka dýchej a soustřeď se na tlukot svého srdce." Uslyšla jsem Davidův hlas za sebou. Zhluboka jsem se nadechla a snažila se udělat to co mi říká. 

-"Představ si svojí vlčí podobu a to jak se proměňuješ. Jak se všechny tvoje smysly zlepšují a celé tvé tělo se mění." Stála jsem tam takhle pár minut ale nic se nedělo. Abych byla upřímná tak jsem si myslela, že to půjde o dost snadněji, když jsem viděla jak rychle se proměňují Robin s Davidem.