Vlčí srdce

Lugaru

Davida jeho prohlášení viditelně překvapilo. Asi tak jako nás všechny.

-"Co ty o tom můžeš vědět." Řekl chladným hlasem David. 

-"Vím toho mnohem víc než si myslíš." Ušklíbl se Robin. My s holkami jen stály a mlčky je pozorovaly.

-"A co víš?" David povytáhl obočí.

-"Špatně položená otázka. Spíš co nevíš ty." Teď se Robin díval vážně a Davida to upoutalo.

-"Co teda nevím?" Zvědavě se zeptal David a při tom se koutkem úst usmál.

-"Všechno" Odsekl Robin. David na to vycenil zuby a ukázal ostré tesáky. Robin se jen usmál.

-"Tak například to, že svět není jen černo-bílý." Řekl Robin a při tom se opřal o zeď.

-"Co tím myslíš?" Otázal se David.

-"To, že to neni jen o vlkodlacích a upírech. A o tom, že se ty dva druhy nemusí navzájem nesnášet a bojovat proti sobě." Mluvil v klidu, ale David se začínal pomalu vytáčet.

-"To chceš říct, že jsi na straně upírů??" Svráštil obočí a probodával Robina pohledem.

-"Ne, já nejsem na ničí straně a zároveň na obou." Nikdo jsme to nechápali. 

-"Co tu na mě zkoušíš? Nemůžeš být na obou stranách, buď jedno nebo druhý." David si vstoupl a přišel blíž k Robinovi.

-"A pokud jseš pro upíry tak jsi proti mně." Pronesl skrz zuby. 

-"O tom mluvím. Vidíš to všechno černo-bíle. A nevíš, že existuje více druhů než jen obyčejní vlkodlaci a upíři. Proto ti říkám, že absolutně nevíš co děláš a do čeho jdeš."  Robin Davida obešel a teď stál za ním.  David se na něj zase otočil.

-"Více druhů? Jako například?" Už bylo něco klidnější.

-"Lugaru." Pronesl Robin. Zdálo se mi, že jsem mu blbě rozumněla. 

-"Cože? Co to má být?" Nechápavě na něj koukal.

-"Lugaru je napůl upír napůl vlk. Něco jako kříženec." Vysvětloval Robin.

-"Já to nechápu. To neni možné. Kdes to vůbec vzal?" V Davidově hlase zazněla nedůvěra. Robin na něj chvíli koukal a pak k němu přišel blíž. Vyndal si z kapsy nůž a natáhl k němu ruku. David se na něj nechápavě koukal, ale pak mu ruku podal. Robin vzal Davidovu ruku a rychlým pohybem ho řízl do dlaně. David ani nesykl. Chvíli koukal na jeho ruku a po chvíli se jeho hnědé oči změnili do zlatavo-medové barvy. Objevili se mu ostré tesáky a jeho rysy se změnily. Už nevypadal tak přátelsky jako předtím. 

-"Jsem jeden z nich." Krátce pronesl a vzápětí se proměnil ve vlka. Lišil se od Davida nebo Angelicy. Jeho výraz byl strašidelnější. Jeho oči planuli tohou po krvi a z jeho rozevřeně tlamy číhala řada ostrých zubů, ze kterých zkapávaly kapky slin. Srst měl naježenou a jeho drápy se zarívaly do podlahy. Měl krvelačný výraz, který mě děsil. David na něj jen nevěřičně zíral. My s holkami jsme byly k smrti vyděšené.  Robin se ale po chvíli otřásl, otočil se k nám zády a převtělil se do lidské podoby. Přece jen jedno společné měli... po převtělení byli vždycky oba nahé. Sice jsem ho neviděla ze předu, ale jeho zadek vypadal k nakousnutí. A už zase o tom přemýšlím... sakra. Robin si sundal ručník, který byl pověšený na křesle a omotal si ho kolem pasu a zase se otočil na nás. Jeho oči už byli normální. Také jsem si všimla, že má na rameni tetování. Vypadal fakt sexy jeho vypracované tělo plus to tetování je prostě dokonalá kombinace. 

-"Netvařte se tak vyděšeně. Narozdíl od Davida, nemám se sebekontrolou sebemenší problém." Začal se smát. Nevím proč ale zdá se mi, že první emoce probudí v Davidovi právě Robin a ne já. 

-"Jak se ti to stalo?" Vydechl David. Vypadáto, že se obměkčil. Robin pokrčil rameny. 

-"Předpokládám, že tak jako tobě. Pěkná holka, zapletený rozum.... a pak takovýhle dáreček po ránu. Když jsem tě pak viděl s Angelicou a ty jsi mi řekl, že je to bejvalka a musíš si něco vyřídit a ještě k tomu, když jsem tě půl roku neviděl tak mi to došlo, že se ti stalo to samé. Já odjel do zahraničí ty do jiného města..." David mlčel.

-"A chci abys věděl. Já ti s tím pomůžu. Mám stejný úkol, ale narozdíl od tebe v tom nemám žádný zaklínadlo proto dokážu zdravě uvažovat. Myslím, že moje stvoření bylo ze stejného důvodu jako to tvoje, ale já to chci řešit jinak. Všechno se neřeší jen bojem. Potřebujem se navzájem... ty absolutně nevíš kde máš začít a já zas chci svého bráchu zpět. Ve dvou to dáme rychleji." Teď nevím jestli s ním Robin manipuluje nebo to fakt myslí vážně. Nedokážu to rozeznat... Každopádně to funguje.

-"Fajn a co po mně chceš?" Ustoupil mu David. 

-"Aby ses začal chovat normálně. Je ti všechno jedno? Fajn. Ale neubližuj tím ostatním, Angelicu nech být a Andy taky. Zbytečně jí nervuješ a v jejím stavu to není dobrý." David zase povytáhl obočí.

-"Jak v jejím stavu?" Zeptal se David a při tom se podíval na mě. 

-"Je těhotná" Najednou řekla Katarína. David se na mě upřeně díval a já jen vyčkávala. 

-"Nevěřím tomu." Nakonec pronesl.

-"Musíš to cítit. Vlkodlaci mají taky šestý smysl." Řekla Katarína a David se ke mně přiblížil. Stál naproti mně a upřeně se mi díval na břicho. Po chvíli zvedl svůj pohled a zadíval se mi do očí. Sklopila jsem oči, on mě vzal za bradu a nadzvedl mi hlavu abych se na něj podívala. Měl ještě furt tak krásné oči jako předtím, ale ten jeho pohled byl teď úplně jiný. Už se na mě nedíval tak jako dřív. Zdálo se mi, že ho teď v tom vystřídal Robin. Bylo to zvláštní, ale po chvíli mě pustil. 

-"Fajn jsme domluveni." Nakonec promluvil na Robina. 

-"Super. Vyrážíme zítra. Dneska si musíme všichni odpočinout. " David přikývl a pak vyšel ven. Zůstali jsme tam ve čtyřech a jen šokovaně po sobě koukali. 

-"Zítra jdu s váma. Doufám, že je to jasný." Prolomila jsem ticho.

-"No to ne. Je to příliš nebezpečný. Zůstaneš tady." Oponoval Robin.

-"Ale já musím jít. Navíc budeš tam ty a David co by se mohlo stát?" Dřív mi všechno zakazoval David a teď Robin, skvělý. 

-"A já jdu taky. Pak se jí určitě nic nestane." Zapojila se Angelica. Robin si nás obě prohlédl a nejspíš usoudil, že to má předem prohrané.

-"Tak fajn. Jak si přejete dámy. Ale chci aby jste souhlasily, že v případě nouze budete dělat to co vám bude řečeno." Vážně se na nás podíval a my jen přikývly. 

-"Jen si potřebuju ještě skočit domů pro věci a nechat rodičům vzkaz." Táta s mámou budou určitě šílet ale tak co už mi je skoro 19 a mám na to právo. 

-"Já tě odvezu." Navrhl Robin. Přikývla jsem a po chvíli už jsme seděli v autě.

Tady máte další část. Snad se vám to líbilo, i když se mi zdá být ta část trochu zvláštní :D Budu moc ráda, když se mi k tomu vyjádříte a napíšete svůj názor. Taky budu moc vděčná za vote :)) Obrázek Davida vám dám do multimédií a taky mě napadlo, že bych pro příští kapitolku mohla nakreslit obrázek Robinova tetování co si o tom myslíte?:)) Jinak děkuji všem za hezké komentáře a za vote. Mám vás ráda! :33