Vlčí srdce

Boj o život

- Co jsi to udělal??!! Vždyť jsi ho zabil!!

Rozčíleně řvu na Marka, který tam teď stál jak trouba s pistolí v ruce a nevěřičně koukal na tělo vlka.

- Mohl tě napadnout. Co jsi tu vůbec dělala? Zbláznila ses? 

Konečně se probral Marek.

- Ale nenapadl! A kde jsi vzal  tu pistoli?

Ještě furt jsem řvala a teď jsem se vrhla k zraněnému vlku. Dýchal.... byla jsem tak šťastná, že dýchal ale byl težce raněn místo kam ho kulka trefila nepřestávalo krvácet, jeho oči koukali do mých a uvadali pomalu je zavíral a čím dál tím těžší bylo jeho dýchání. Umíral.

- Co tě to popadlo? Nech ho bejt a jdem odsaď pryč.

Marek šel ke mně a chytl mě za ruku. Chtěl mě odtáhnout pryč ale já se vytrhla.

- Musíme mu pomoct, nemůžeme ho tu nechat!

Sice jsem nevěděla jak přesně mu mám v plánu pomoct ale věděla jsem naprosto jistě, žě ho tu nemůžu nechat.

- Zbláznila ses?? 

Teď řval pro změnu Marek. Mě ale mezi tím něco napadlo. Ještě víc bláznivějšího než nápad pohladit toho vlka. 

- Musíš mi pomoct dostat ho do auta sama ho tam nedotáhnu.

Smutně jsem se podívala na Marka a zaškemrala jsem.  Musí to zapůsobit, vždycky to na něj působilo. 

- Děláš si ze mně prdel ne? Řekni, že žertuješ.

Asi si o mně fakt myslel, že jsem se zbláznila. Ale tak co, po tom co mi udělal je mi někde úplně u zadku co si o mně myslí.

- Tak dělěj pomoz mi.

Nakonec se nechal přemluvit a začali jsme tahat vlka směrem k autu. Po půl hodině dřiny jsme ho naložili do kufru. Rozloučila jsem se s Markem a přesvědčila jsem ho, že vím co dělam a ať jede domů. Pak jsem dovezla vlka k sobě domů. Naštěstí byli rodiče na dvoutýdenní dovolené na horách a já měla celý dům pro sebe. Ještě větší štěstí ale bylo, že jsem studovala zdravotní školu a né třeba nějakou konzervatoř takže jsem přesně věděla co mám dělat. Nějakým způsobem jsem ho dotáhla do domu uložila jsem ho na matraci, vyndala jsem kůlku, vydezinfikovala ranění, zašila poraněné maso a kůži a převázala ranění, pak jsem rozmíchala ve vodě prášky proti bolesti a nalila je mu do tlamy pak už mi zbývalo jen čekat., čekat a doufat... 

Pište komenty, každý názor mě zajímá beru i kritiku :))