Vlčí srdce

Rozchod

Chvíli jsem tam vedle něj seděla na zemi. Mezi tím Katarína prošla dveřma a sedla si na kraj postele naproti Davida. 

-"No tak Davide, řekni co cítíš. Pomůže ti to." Pobídla ho. David se na ní dlouze zadíval. Už se celkem uklidnil. Po chvíli pustil mou ruku.

-"Potřebuju na vzduch." Najednou pronesl a po té se náhle postavil a odešel z pokoje. Zůstala jsem tam zklamaná klečet na zemi.

-"Dej mu čas. Nemůžeme na něj tlačit, musí si to uvědomit sám. Chce to jen čas..." Postavila se a položila mi ruku na rameno. Po chvílí taky odešla z pokoje a Robin s Angelicou jí mlčky následovali. Vzdychla jsem si a šla k oknu. Sedla jsem si na parapet a sledovala kapky deště, které stékaly po okně. Po chvíli jsem spatřila Davida, který právě vyšel ven. Vstoupl si pod dešť a zaklonil hlavu nahoru, nechával si kapky deště stékat po obličeji a těle. O čem asi tak přemýšlí. Nakonec jsem si vstoupla a peřinu do, do který jsem byla zamotaná jsem odhodila na postel. Ze země jsem zvedla Davidovo tričko, promnula si ho v rukou a přitiskla k tváři. Vonělo po něm, neudržela jsem se a oblíkla si ho na sebe. Zase jsem přišla k oknu a David stál ještě furt pod deštěm. Seběhla jsem schody dolů a vyšla ven za Davidem. 

-"Davide..." Oslovila jsem ho. David už byl celý mokrý. Otočil se na mě.

-"Jdi dovnitř Andy." Unaveně pronesl a zase se ke mně otočil zády. 

-"Davide neoddaluj se ode mně. Pořád mě od sebe odstrkuješ." Udělala jsem pár kroků k němu. Od deště jsem už měla mokrý vlasy a tričko.

-"Já tě neodstrkuju Andy. Jen... já nejsem blbej. Vím co ode mně chcete všichni slyšet. Ale já nemůžu, nemůžu ti říct." Zase se na mě otočil.

-"Ale já to po tobě nechci hned teď. Já počkám. Já na tebe nebudu tlačit." 

-"Ale o to nejde. Jen nemůžu koukat na to, jak o mě tak bojuješ..." Zarazil mě.

-"Jak nemůžeš koukat... Ty si se ode mně taky nikdy neodradil, nevzdal jsi to nikdy a já to taky nevzdám."

-"Ale ty nevíš všechno Andy. A až ti to řeknu tak se všechno změní a ty s tím přestaneš ale já už to nemůžu v sobě dál dusit. Je to největší chyba co jsem v životě udělal.." Mluvil tak vážně a jeho výraz byl tak nešťastný.

-"O co jde Davide." Řekla jsem přiškrceným hlasem.

-"Ten den, jak jsem odjel s Angelicou za Katarínou, tak jsme se spolu líbali, ale k ničemu nedošlo, protože jsem si to uvědomoval, že ti to nemůžu udělat." Zaplavila mě vlna žárlivosti. Na sucho jsem polkla a promluvila.

-"Taky jsem ti ublížila, když jsem to samý udělala s Robinem. Jsme si kvit je to minulost, oba jsme se spletli." Udělala jsme pár kroku k němu ale on ustoupil.

-"Ale to neni celý... chápeš, že to byl hned ten první den? Hned ten první den jsem se neudržel a dovolil jsem to aby jsme se políbili a celkově jsme byli pryč týden. Andy, týden.... dokážeš si představit co ten týden s ní se mnou udělal?" Došlo mi to. Došlo mi kam tím míří. Okamžitě mi neposlušné slzy naplnily oči a stékaly po tváři. Díky tomu lijáku to ale nebylo vidět.

-"Davide to jsi neudělal..." Svíralo se mi hrdlo, že jsem pomalu ani nedokázala mluvit.

-"Andy je mi to tak líto. Já nechápu jak se to mohlo stát. Do konce života toho budu litovat" Teď ke mně přistoupil on a já ustoupila. Nepřestával mluvit a omlouvat se mi, ale já už ho neslyšela. Neslyšela jsem nic kromě kapek deště, které dopadaly na zem. 

-"Jak jsi mi to mohl udělat..." Zašeptala jsem a on zamlkl. 

-"Věřila jsem ti! Víš co to pro mě bylo být ten týden bez tebe! Bála jsem se o tebe, nevěděla jsem co mám dělat, nemohla jsem spát, nemohla jsem jíst a myslela jen na to, co se s tebou děje a jestli jsi v pořádku! A ty jsi si mezi tím užíval s Angelicou?!" Zařvala jsem na něj. 

-"Andy ale to pro mě nic neznamenalo. Nic k ní necítím o nic nešlo! Na víc jsem se potřeboval ujistit, že pak při tom neublížím tobě..." Snažil se vymluvit.

-"To sis nemohl vymyslet lepší výmluvu! Proč jsi mi to neřekl dřív Davide! Proč mi to musíš říkat teď!" Najednou jsem si vzpomněla, že už to zněj vlastně jednou vypadlo, když byl naštvaný, ale to mi to Angelica vymluvila.... mrcha. 

-"Nevěděl jsem jak ti to mám říct a nebyla ktomu vhodná chvíle..." 

-"Nebyla k tomu vhodná chvíle? A co mi to takhle říct před tím než si se se mnou vyspal! Než si se se mnou dva krát vyspal! Nesnáším tě! Už tě nechci nikdy vidět, už toho mám dost. A máš pravdu je to největší chyba v tvým životě, že jsi sem vůbec přijel a promluvil na mě!" 

-"Promiň" To je poslední co řekl.

-"Je to konec" Ukončila jsem to a odvrátila jsem se od něj.

Vím, že jsem hrozná a přidávám to sem jednou za x let! Fakt se vám omlouvám a jsem vděčná těm co ještě furt neztrácejí trpělivost a čtou to! Děkuji vám za to a i za vaše krásné komenty a vote :))) Moc mě to těší. Takže tady máte trošku dramatickou další část a  doufám, že se vám to líbilo budu moc ráda za vote a komentáře :))