Vlčí srdce

Vlkodlačice

Zdravím, lidičky. Tuhle část chci věnovat čtenářce @BarboraCee, protože vím jak ses těšila na tu proměnu Andy :D Tak doufám, že se ti ten díl ude líbit :)) A jinak přeji příjemné čtení všem :))

Andy ležela zhroucená na zemi a lápala po dechu. Opatrně jsem jí podebral a držel v náruči. 

-"Andy uklidni se, udělej hluboký nádech a výdech. Nepanikuj, jsem v tom s tebou, slyšíš?" Po chvíli přikývla a udělala co jsem jí řekl. Její dech se trochu ustálil. 

-"Hrozně to bolí." Zanaříkala a víc se ke mně přitiskla. 

-"Já vím, musíš to vydržet, to přejde." Utřel jsem jí rukou slzy na tváři. Podíval jsem se na Katarínu. 

-"Tak plán se asi trochu změnil, já půjdu pro Davida a ty tu zůstaneš s Andy. Já už mám s upírama nějaké zkušenosti, ale jí bych pomoct nedokázala" Navrhla Katarína. Chvíli jsem uvažoval. Zase ten výběr. Moje srdce se mi dávno rozpůlilo na dvě částí. Na jednu stranu jsem tam nemohl nechat svého bráchu, ale musel jsem zachránit Andy a to za každou cenu, teď mám na výběr, buď se vrátit pro bráchu a pomoct mu, nebo tu zůstat s Andy a pomoct jí. Mám bojovat o ní, i když vím, že to zničí vztah s bráchou nebo na ní zapomenout a dát přednost rodině. Tahle otázka mě už trápila hodně dlouho. Podíval jsem se na ní a odsunul pramínek vlasů z jejího obličeje. Měla zavřené oči, ze kterých furt stékaly slzy, její ruka mi svírala šíji a hlavu měla položenou na mém rameni. Za jiné situace bych byl šťastný, že mě takhle objímá. V tu chvíli jsem si uvědomil, že dávám přednost jí před ním, dal bych jí přednost před kýmkoliv, před rodinou, sebou, celým světem. Nikdo důležitější než je ona už neexistuje. Můj kámen na srdci teď ještě víc stěžkl. Konečně jsem přikývl na Katarínin návrh a ta vzápětí zmizela za Angelicou. Vynesl jsem Andy nahoru do pokoje a položil na postel. Sundal jsem z ní džínovou bundu a to samí jsem šel udělat i s jejíma džínama. 

-"Co to děláš?" Vyčerpaně se mě zeptala. 

-"Věř mi neni to zrovna příjemný, když se ti látka vpíjí do kůže a trhá se přímo na tobě." Stáhl jsem jí džíny a podíval se na ní. Celá se klepala a byla hodně spocená. Davide kurva nemohl sis vybrat lepší chvíli kdy jí proměnit. Řekl jsem si pro sebe. Zase musím napravovat já to, co udělal on. Přitáhl jsem si židli k posteli a sedl si naproti Andy.  Podívala se na mě.

-"Já se bojím." Vzal jsem jí za ruku. 

-"Já vím, budu tu s tebou po celou dobu, spolu to zvládnem." Hladil jsem jí po ruce. Při tom jsem se sám obával toho co bude dál. Andy se na mě letmě usmála. Najednou se ale začala víc třást a následně vykřikla. Zaryla se nehty do prostěradla a svíjela se v bolestech. Trvalo to pár minut. Jakmile se jí trochu ulevilo tak měla zase hysterický záchvat.

-"Robine hrozně to bolí, já nechci, já už nemůžu. " Uslzenýma očima doufala, že jí nějak pomůžu ale byl jsem bezmocný. 

-"Šššš Andy klid, nebraň se tomu, nebude to tak bolet a půjde to rychleji. Zvládneš to, všichni jsme to nějak zvládli." Snažil jsem se jí uklidnit. 

-"David říkal, že mu to trvalo celou noc. Já to nevydržím." 

-"Ale prosim tebe vždyť víš, že David rád přehání. Tobě to nebude trvat celou noc, slibuju. Na víc David byl na to sám, nechápal co se děje, ty máš tady mě, což už je jasná výhra to musíš uznat." Pokusil jsem se o vtip a usmál se na ní. Úsměv mi opětovala ale dál následovali jen další křeče, které občas na pár minut ustávali. Trvalo to asi dvě nebo tři hodiny, když se nakonec přeměnila úplně. V tu chvíli jsem litoval toho, že jsem jí zatáhl do pokoje. Andy byla totálně zmatená a zmítala se po místnosti jako vyplašené zvíře. Nemotorně se motala ve 4 nohách, které nedokázala ovládnout. 

-"Andy stůj. Uklidni se." Vstoupl jsem si naproti ní a snažil se jí uklidnit. Andy ze sebe vydala jen nějaký nesrozumitelný řev, který jsem vůbec nepochopil, co tím chtěla říct. Měl tu být místo mně David, ten by tu byl užitečnější. 

-"Andy já ti nerozumím a nejsem vlkodlak, takže ti nemůžu číst myšlenky. Podívej, teď se musíš soustředit na to, aby ses proměnila zpátky. Prostě si to představ a udělej to." Vypadalo to, že mě vnímá, a že se snaží udělat to, co jsem jí řekl. Pozorně jsem jí sledoval. Teď jsem měl šanci si jí pořádně prohlédnout. Byla o něco drobnější než David, ale její srst byla s tou jeho skoro totožná až na to, že ta její měla šedý nádech s ruznými šedými přelivami. Její oči byli furt stejně, krásně hnědé s zeleným odleskem. Chvíli se na mě jen koukala a nakonec se jí to podařilo. Proměnila se zpátky na člověka a unaveně padla na zem. Rychle jsem stáhl peřinu a přikryl jí. Zase jsem jí vzal do náruče a položil na postel. Unaveně se na mě podívala. 

-"Spi. Musíš si odpočinout." Unaveně jsem si sedl na židli. Popravdě mě to taky pořádně vyčerpalo. 

-"Musíme jít za Davidem." Posadila se. 

-"Nemáš dostatek sil. Půjdu sám." Postavil jsem se ze židle přičemž se mi hrozně zatočila hlava, musel jsem se přidržet abych nespadl na zem.

-"No to ty taky ne jak tak koukám." Okomentovala to Andy.

-"Prostě ty zůstáváš." Věděl jsem, že mě bude čekat hodně dlouhé dohadování s ní, ale mě to nezajímá, prostě nikam nejde. Namířil jsem to ke dveřím abych vyšel z pokoje, ale najednou se mi zase nehorázně zatočila hlava a já sebou šlehl na zem ve dveřích. Ztratil jsem vědomí. 

Tak doufám, že se vám to líbilo :D Budu moc ráda za komentíky a pokud se vám to líbilo tak i za vote :)) Můžete mi zase napsat co si ohledně toho myslíte, jak se vám to líbilo nebo nelíbilo atd atd. A děkuju všem za přečtení :)