Vlčí srdce

Zrada

Seděla jsem na zahradě a povídala si s ostatníma lidma ze smečky. Všichni se mi zdáli být moc fajn a proto jsem nechápala jak můžou poslouchat někoho takového jako je Sam. Asi je pro mě to vlčí pouto k vůdci opravdu nepochopitelné. 

-"Slyšela jsem jak jste si povídali, že vám David zachránil život... co se stalo?" Zvědavě jsem se zeptala Nikol a Dana. 

 -"Jo to už je docela doba... bylo to ještě, když nepatřil k nám do smečky. Měli jsme problémy s jiným kmenem, který na nás dva zaútočil a on nám pomohl, i když se ho to vůbec netýkalo."  Já se při tom usmála. Bylo hezké, když někdo potvrzoval to co jsem si o něm i tak myslela. Je prostě dokonalý. 

-"A vy si všichni pamatujete jak jste se stali vlkodlaky?" Pokračovala jsem.

-"Jo, to se nedá zapomenout." Zamyšleně odpověděla Niki. 

-"Proč si to teda David nepamatuje."  

-"Nevím. Sam vždycky naznačoval, že by něco mohl vědět ale nikdy nic neřekl, to Davida taky štvalo." Tak to mě zapálilo. Nechtěl abych ho otravovala blbýma otázkama? Tak přesně to udělám. Zvedla jsem se a šla cílevědomě za Samem dovnitř. Vešla jsem dovnitř, Sam ležel na gauči a koukal se na televizi. Vstoupla jsem si před televizi a koukala na něj. Sam povytáhl obočí a nepříjemně pronesl.

-"Uhni" Díval se mi přímo do očí. 

-"Chci s tebou mluvit." Stála jsem si za svým.

-"Ale já s tebou ne." Ještě furt na mě nepřátelsky koukal. Otočila jsem se a vypla televizi. Jeho oči se naplnili zlostí a agresí. Znala jsem ten pohled u Davida. Rozdíl byl ale v tom, že David by nikdy nic špatného nikomu neudělal ale Sam jo.

-"Co si to dovoluješ? To, že tě tu nechávám normálně žít a netýrám tě někde ve sklepě mezi tím co David si někde užíva s Angelicou je jen z mé vlastní vůle!" Vstal z gauče a zařval na mě. Nadskočila jsem. Bála jsem se ho a už byla připravená na to, že mě může uhodit. On na mě ale jen koukal a nevypadalo to, že by mi hodlal nějak ublížit. Najednou se ale rozrazili dveře a já sebou zase trhla. Do pokoje vtrhnul David a já byla ta nejšťastnější, když jsme ho spatřila. Ale on se na mě jen krátce podíval a namířil to hned k Samovi. Natáhl se a vrazil mu pěstí. Sam spadl na zem a David mu vrazil další a další ale po chvíli byl Sam zase na nohou a jednu mu vrátil po chvíli se už rvali oba a schazovali sebou nábytek. Najednou David popadl Sama pod krkem a vyhodil ven. Přiběhli i ostatní aby je od sebe odtrhli. David se vytrhl dvou klukům a zase šel k Samovi. 

-"Jseš mrtvej!" Zařval na něj David. Sam se na to usmál. 

-"Pak by ses už ale nedozvěděl o tom co se stalo toho večera. A jak ses stal vlkodlakem." Davida to na chvíli zaskočilo ale rychle se vzpamatoval.

-"Je mi to jedno, nevěřím ti ani slovo. Ty o tom nemáš ani tušení." Pronesl skrz zuby David.

-"Ale mám, a víš kdo o tom ví ještě víc než já a kdo tam u toho dokonce byl? Hádej." Při tom se podíval na Angelicu, která tam jen stála za Davidem. David se na ní otočil. 

-"O čem mluví?" David sklidnil hlas a nevěřičně na ní koukal. Angelice se vyhrnuli slzy do očí.

-"Je mi to líto" Zašeptala.

Tady máte další kapitolu doufám, že se vám líbí a baví vás to. BUdu ráda, když napíšete co si o tom myslíte a vyjádříte k tomu názor klidně i k tomu ději. Pokud se vám to líbilo tak budu moc ráda za vote a omlouvám se za chyby.