Vlčí srdce

Dovolená

Tiše jsem si povzdychla a vyrazila směrem ke dveřím do baráku. Najednou mě ale Robin chytl za ruku. 

-"Dej mu chvilku než vychladne. Teď by mohl plácnout něco co by ho později mrzelo..." Na chvíli jsem se zarazila. 

-"Když si s ním teď nepromluvím tak pak by zase mohl udělat něco co by ho mrzelo." S těmi slovy jsem odešla za Davidem. Vešla jsem dovnitř a spatřila holky jak seděli na gauči, David se na mě otočil a udělal oči v sloup. 

-"Co ti je? Proč se tak chováš?" Zeptala jsem se ho. 

-"Protože ty nechápeš, že Robin musí prostě pryč. Kdybych chtěl odejít já tak je ti to jedno, ale Robin né toho ty potřebuješ." Vyjel na mě David.

-"Proč jako musí jít pryč? A to neni pravda mám vás..." Nestihla jsem to doříct.

-"Oba ráda stejně." Sarkasticky to dořekl David a ušklíbl se na mě. 

-"Proč musí pryč? A jak si to představuješ? Ty bys chtěla být se mnou a zároveň s ním? Spát se mnou a s ním a střídat si nás obden? A co dítě? Bude mít dva táty?" Byla jsem zaražena jeho slovy.

-"Ne Andy buď já, nebo on. A buď teď, nebo nikdy. Stejně už tu nemůžeme zůstat ani my je to moc nebezpečný a přece se nebudeme stěhovat zase v 5 lidech." 

-"Jak něco takovýho můžeš vůbec říct? Děláš tu ze mně děvku přitom já nebyla ta co tě podvedla. Já tu jak kráva čekala, bála se o tebe mezi tím co sis tam užíval s Angelicou? Přitom si říkal, že vlčí láska je na celý život až do smrti a pak uděláš tohle? Takže ty nemáš právo vůbec něco takového říkat a já s tebou nikam nejedu." Rozčíleně jsem mu to vrátila.

-"Proboha to mi to budeš připomínat každý boží den? Vždyť jsem se ti už milion krát omluvil a prostě to byla chyba já miluju tebe ne jí a mám dítě s tebou a ne s ní." 

-"No to nemůžeš vědět třeba je taky těhotná..." Pronesla jsem. David syknul a protočil oči. 

-"A to, že chceš aby Robin odjel neni můj problém. Nevím co jsi mu tam řekl, ale odjede tehdy, když bude chtít, a ne když ty mu to řekneš. A když už tak naléhavě teď musíme všichni odjet tak já odjíždím s ním a ty budeš mít dost času na to aby jsi přemýšlel o tom jak se chováš v posledních dnech. " Ukončila jssem naší debatu a otočila se směrem k dveřím. 

-"Andy počkej. Nemůžeš odjet, ne sním... je pro tebe teď moc nebezpečný. A je ti jasný, že se to pak zkurví ještě víc. Potom co vy dva zůstanete sami na několik dní tak to můžeme ukončit hned." 

-"V tomhle je rozdíl mezi tebou a mnou já nepodvádím po pár dnech co jsem pryč. A nezapomínej, že jsme se s tebou rozešli, Nic mi v tom nebrání." S těmito slovy jsem odešla a bouchla dveřmi. Ani nevím jestli jsem to myslela vážně a nebo jednala v afektu. Robin se na mě vyděšeně koukal. 

-"Co se tam stalo?" Zeptal se a nestrhával ze mně oči. Došla jsem až k němu, popadla ho za ruku a tahala směrem k autu. 

-"Nic, odjíždíme." Když jsem ho tam dotáhla tak jsem otevřela dveře u volantu a naznačila ať jde řídit.

-"Počkej proč? A co David?" Zeptal se a přitom držel dveře auta. 

-"Protože mě naštval... nebude rozhodovat kdo, kdy a kam odjíždí. Musí si uvědomit, že každý rozhoduje sám ze sebe a on tu nikoho neřídí ať si je vůdce ve svý smečce, ale sem ať to netahá." Otevřela jsem si dveře spolujezdce a nasedla přitom jsem se tázavě podívala na Robina jestli teda jede taky. Robin chvíli zaváhal a nakonec nasedl do auta a nastartoval. Po chvíli jsme už jeli po silnici a vzdalovali se od Davidova baráku. 

-"Tak co? Kam pojedem?" Otočil se na mě Robin a široce se usmál. 

-"Nikdy jsem nebyla v Evropě... na víc říká se, že všechny cesty vedou do Říma, co takhle to zkusit tam?" Usměv jsem mu opětovala. 

-"Jak je libo." Mrkl na mě Robin a přidal na plynu.

Z pohledu Davida

Když jsem se koukal jak s ním odjíždí tak se mi srdce sevřelo, věděl jsem, že se tam mezi nima něco stane... počítám s tím. Ale aspoň vím, že s ním bude v bezpečí a já budu mít dost času na to abych tu vyřešil svoje problémy a nebudu se o ní bát. Věděl jsem, že to zabere, on se o ní postarat dokáže a proto musím něco obětovat. Radši ať bude tam s ním v bezpečí než tady se mnou v neustálém risku. 

Ták ja vím, že jsem hrozná svině a že jsem tu dlouho nic nepřidávala ale tadáááá halelujah je tu po měsíci a něco nová kapitola!!:D A doufám, že se vám líbí, a že me za to nebudete moc hejtovat :D Takže budu ráda za všechny vaše komentáře a přečtení, protože nevím jestli to ještě někdo vůbec čtete :D Takže pokud se vám to líbilo tak budu ráda za like :))) Jo a ještě něco až dopíšu tuhle knížku tak plánujeme s kámoškou novou společnou knížku která bude navazovat na tuhle takže se určitě máte na co těšit :D A díky za vaší trpělivost :D