Překvápko

1.1K 94 20
                                    

Takže máte tady novou kapitolku po hodně dlouhý době :D Halelujah :D Chtěla bych vás upozornit, že je ta kapitola napsaná trochu v jiným stylu než obvykle a ten obsah se taky trošku liší od jiných proto bych si dovolila vám doporučit aby slabší povahy a děti do 13 let toto vůbec nečetli :D Je to jen rada nikoli přikázání, takže si uvědomte, že čtete na vlastní nebezpečí a za jaké koliv následky neodpovídám haha :D Takže enjoy it! 

Stál jsem na terase, nervózně kouřil cigaretu a koukal na moře, nad kterým vstávalo slunce. Přemýšlel jsem o Andy... co řekne až se vzbudí? Jak se s ní mám bavit dál? Co když si to přes noc všechno rozmyslela? Co jí mám říct? Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím větší jsem měl obavy. Najednou jsem uslyšel vrznutí dveří v ložnici kde spala Andy. Už se vzbudila.... uvědomil jsem si a rychle típl cigaretu a zahodil jí z balkónu někam na pláž. Rychle jsem si prohrábl vlasy a snažil se uklidnit, to ale moc nezabíralo. Srdce se mi rozbušilo, dlaně se mi zapotili a urychlilo se mi dýchání. Opřel jsem se rukama o zábradlí a snažil se sám sebe přesvědčit, že se neni čeho obávat. Slyšel jsem jak se dveře za mnou otevřeli a ona vešla na terasu. Tichý a pomalý kroky byly slyšet čím dál blíž, a já se neodvážil se na ní otočit. Těsně za mnou se zastavila a já čekal co se bude dít dál.

-"Davide?" Nejistě mě oslovila a já se na ní otočil. Viděl jsem na ní, že nečekala, že mě tu uvidí.

-"Co... co tady děláš?" Nechápavě se zeptala. Pokrčil jsem rameny.

-"To kdybych věděl..." Zamyšleně jsem jí odpověděl a nepřestával se jí dívat do očí abych sledoval její reakci. Chvíli se na mě jen dívala a pak si zakrylala obličej dlaněmi a otočila se.

-"To se mi snad jen zdá." Zmateně se procházela.

-"Nezdá.... Zlobíš se?" Pro jistotu jsem se zeptal.

-"Ne. Proč bych se měla zlobit?" Otočila se zase na mě.

-"Tak já nevím, třeba bys tu spíš uvítala Robina." Klidně jsem pronesl přitom se ve mně všechno bouřilo a jestli mi teď odpoví, že by tu opravdu radši měla Robina tak jdu skočit z toho balkonu. Andrea se na mě chvíli koukala a pak ke mně beze slova přišla a objala mě.

-"Stýskalo se mi. Chci aby jsme začali zase od znova." Zašeptala. V ten moment mi spadl kámen ze srdce a já si konečně oddychl. Pevně jsem jí objal kolem pasu a zvedl do vzduchu abych vyrovnal výškový rozdíl. Tak hrozně mi chyběla její vůně, teplo jejího těla, její doteky. Políbil jsem jí na rty a oni mi to vrátila. Posadil jsem jí na zábradlí terasy a užíval si její něžné, vlhké rty, které už tu byly jen pro mě. Po chvíli už to nebyly jen polibky ale žhavé líbání, které pomalu přerůstala v něco víc. Chci jí hned a tady. Ruce, které jsem měl doposud na jejích bocích jsem přesunul pod její tričko a pomalu je směřoval nahoru, když v tom mě Andy mírně odstrčila.

-"Počkej Davide musím ti něco říct." Vím, že už jsem s Andy nějaký ten pátek a už jsem si mohl zvyknout na to její neustálé přerušování zrovna v tom nejlepším, ale pokaždý je to stejně otravný. Udělal jsem hlubokej nádech a ruce si zase stáhl. Snažil jsem se soustředit na ní a na informaci, kterou mi teď chtěla sdělit. Dalo se mi to dost těžko, protože můj mozek odmítal přemýšlet o čemkoli jiném než o tom, co se skrývá pod jejím tričkem, a že to tričko z ní chci stáhnout.

-"Poslouchám tě... zatím" Dodal jsem.

-"Chci aby jsi věděl, že jsem se včera líbala s Robinem.A nebylo to jen včera." Sklopila pohled dolů. Nervózně jsem zaskřípal zuby a stikl pěst. Zvíře uvnitř mně se probudilo a dralo se vztekem ven. Věděl jsem, že nesmím dát svobodu citem a žárlivosti a ze všech sil jsem se krotil.

Vlčí srdceKde žijí příběhy. Začni objevovat