Katastrofa

1.9K 102 9
                                    

Teď jsme tam leželi a snažili se to rozdýchat. Je tak úžasný, jenom teď jsem pochopila o co všechno jsme přicházeli a obávám se, že ode dneška už nebudem moctpřemýšlet o ničem jiném. Objala jsem ho a on se usmál. Pohladil mě po vlasech.

-"Miluju tě." Zašeptal mi do vlasů. 

-"I já tebe." Usmála jsem se. Začal se pomalu zvedat a nasoukávat se do mokrých trenek. Sedla jsem si a pozorovala ho.

-"To už jdem?." Zklamaně jsem se zeptala. On se na mě šibalsky usmál.

-"Tvůj táta...  Ty máš zaracha a já se k tobě nemám ani přibližovat, pamatuješ? A teď máme oba průser." Olízl si rty a prohlédl si mě. Zvedl moje kalhotky ze země a usměvavě mi je podal. Hrozně se u toho culil. Vzala jsem mu je z ruky a taky se do nich rychle nasoukala.

-"Já ale nechci domů. Mohla bych dneska přespat u tebe a tátovi říct, že jsem byla u kamarádky." Zase se začal culit.

-"Tak fajn, jak chceš, ale pak to bude na tebe." Zasmál se a chytil mě kolem pasu. Něžně mě políbil. Asi bych mu to měla říct...

-"Davide..." Tázavě se na mě podíval.

-"Už dlouho neberu prášky a neměli jsme ochranu, takže....." Provinile jsem špitla a při tom se dívala do země. Pak jsem se mu podívala do očí abych viděla jeho reakci, doufala jsem, že nezačne vyšilovat. Chvíli se na mě jen díval.

-"Tak po cestě ke mně si ještě zajedem do lékarny a tam budou určitě něco mít. Nějaký Postinor nebo něco myslím, že to působí do 3 dnů takže v pohodě." Úplně jsem zapomněla na to, že něco takového existuje. Divím se, že dokáže vždycky zachovat chladnou hlavu, většina kluků by už asi fakt šílelo.  Vzal mě za ruku a už jsme se zase chystali projít po vodopádem a on se zastavil.

-"Teda, pokud by sis to nechtěla nechat.... sice si myslím, že je na to ještě moc brzy ale jako kdyby jsi fakt moc chtěla tak..... abych se ti nezdál být bezcitným. A abys pak neříkala, že mě nezajímá tvůj názor, a že tě nerespektuju." Při poslední větě se na mě ušklíbil. Došla jsem k němu a políbila ho. Mám toho nejdokonalejšího kluka na světě.

-"Jsi milý, ale myslím, že si s tím ještě pár let počkáme. " Nemůžu uvěřit, že kvůli mně by si to klidně i nechal. Je sladký. Prošli jsme pod vodopádem a namířili to k jeskyni ven. David se ale najednou ponořil do vody a zmizel. Uběhli snad 2 minuty a už jsem si začala dělat starosti a panikařit ale najednou se vynořil. V ruce držel mojí podprsenku. Zase ten jeho úsměv. 

-"Jseš normální? Víš jak jsem se lekla?" Vytrhla jsem mu tu podprsenku. A on se začal smát. 

-"A čeho prosimtebe? A vždyť jsi chtěla abych ti jí pak přinesl tak tady jí máš." Smál se. 

-"Byl jsi tam hrozně dlouho! Jseš blázen fakt." Naštvaně jsem to namířila na pevninu. Rychle mě doběhl a chytil kolem pasu. Hlavou se mi opřel o rameno.

-"No tak promiň. Ale bojíš se o mně až moc. Plavat ještě furt umím." Vyplázl na mě jazyk a já ho zase ze srandy praštila. Vylezli jsme z vody a oblékli se. Když jsme procázeli jeskyní tak jsem ho zase chytla kdybych náhodou opět zakopla. Došli jme k autu a vyjeli do lékarny. Byli jsme tam zachvíli a David odběhl dovnitř. Po chvíli se vrátil s malou krabičkou.

-"Prý je to fakt nehorázná sračka, která ti rozhází menstruaci, může dojít k nevolnosti, bolest v podbříšku a nějaký další vedlejší účinky a proto se to používá jen výjímečně v nouzi takže...Jo a ještě řekla, že účinnost je 85 procent a čím dřív si to vezmeš tím líp." Dokončil svojí přednášku a podal mi to. Otevřela jsem krabičku a vyndal jeden prášek strčila jsem si ho do pusy a David mi podal vodu. Polkla jsem ho a čekala jestli něco ucítím. David mě tak pozorně sledoval, že jsem se tomu musela usmát.

-"Co je?" Nechápavě se zeptal a taky se usmál.

-"Nic. Hele, že ty s tím Postinorem máš nějaké zkušenosti, že sis na to tak rychle vzpomněl." Povytála jsem obočí a založila si ruce na prsou při tom jsem se ale usmívala.

-"Cože? To teda nemám." Zasmál se a nastartoval auto. 

-"Kecko. Já vím, že jo. Je mi jasný, že dřív jsi furt chodil pařit a určitě jsi nebyl zrovna neviňátko." Nepřestávala jsem. Nechápu proč mi to nechce říct, vždyť už je to hrozně dávno. 

-"Ne ne jábyl vždycky hodný kluk." Ušklíbl se. Tak fajn, já to stejně jednou zjistím. Za patnáct minut jsme byli u něj doma. Namířila jsem to rovnou nahoru do sprchy. Byla jsem ze dneška šíleně vyčerpaná a potřebovala jsem to ze sbee všechno smýt. Vlezla jsem tam a chvíli jen stála a nechala po sobě stékat teplou vodu. Najednou se otevřeli dveře a vešel David.

-"Co tu tak dlouho děláš?" Opřel se o rám dveří a zase se usmíval tím jeho typickým, šibalským úsměvem.

-"Meju nádobí, co asi tak můžu dělat ve sprše. A zalez, rodiče tě neučili, že se má klepat?" Ušklíbla jsem se. 

-"Nedělej jako kdyby ti to vadilo, vím, že sis to tajně přála abych ti sem vlezl." Ušklíbl se a při tom na mě mrkl. Popadla jsem šampon a hodila ho po něm. On ale stihl uhnout a já se trefila do dveří.

-"Těsně vedle." Začal se smát. Sundal si tričko a vlezl mi do sprchy v džínech. Kapky vody mu stékaly po svalech a bylo to fakt sexy. Vzal mě kolem pasu a přitáhl si mě k sobě. 

-"Tak co uděláš teď." Usmál se. 

-"Tohle." Políbila jsem ho a prohrábla mu mokrý vlasy. Přitiskl mě ke zdi.

-"Ale dneska bych to už radši nepokoušela." Zašeptala jsem mu do ucha. Jemně ho odstrčila, vylezla a omotala se ručníkem. Zklamaně se na mě podíval a skousl si ret.

-"Fajn. Ale brzo to doděláme." Vylezl ze sprchy, plácl mě přes zadek a šel do pokoje. Usmála jsem se a zvedla jeho tričko ze země. Tak hezky vonělo po něm a já si ho vzala na sebe. Když jsem vešla do pokoje tak jsem spatřila Davida jak klečí na zemi a lápá po dechu.  Hned jsem se k němu vrhla.

-"Davide co ti je?!" Nevěděla jsem jak mu pomoct. Najednou se v křečích svalil na zem. 

-"Andy ustup." Pronesl skrzy zuby.

-"Ale"

-"Ustup!" Zakřičel. Nadskočila jsem a zvedla se ze země. Začala jsem hledat po pokoji jeho mobil. Když jsem ho našla tak jsem začala jako o život hledat číslo Angelicy.

-"Halo?" Ozvalo se z telefonu.

-"Davidovi něco je a já nechápu co, musíš hned přijet..." Z Davida se najednou ozval zvířecí řev a v mžiku se přeměnil ve vlka. Stál naproti mně a vycenil zuby. Leknutím jsem upustila mobil a pomalu ustupovala dozadu. Klekla jsem si do rohu místnosti a nevěděla co mám dělat. Vlk ale najednou omdlel.

Další kapitolka. Moc doufám, že se vám to líbilo a budu moc ráda za vaše názory, postřehy a pocity. A pokud se vám to líbilo tak budu moc ráda za vote :) Omlouvám se za případné chyby :) Přeji příjemné čtení :)

Vlčí srdceKde žijí příběhy. Začni objevovat