Vlčí srdce

Jed

Máte tu další čáááást :D A po tak krátké době takhle dlouhou :D Musim si zatleskat jako :D A je to nejdelší část co jsem kd ynapsala myslím :D a proto jí věnuju čtenářce @nela273 za ty tvoje dlouhatánský kočkodlácký komentáře :DD Takže enjoy it!! :D 

-"Proboha Robine!" Rychle jsem se k němu vrhla. Sklonila jsem se k němu a snažila se nahmatat tep. Byl v bezvědomí a celý se třásl. Položila jsem mu ruku na čelo, měl horečku a celý byl pokrytý studeným potem. Rychle jsem se postavila a běžela do koupelny. Vzala jsem ručník a namočila ho do studené vody, schodila jsem ze sebe peřinu a vzala si na sebe župan. Pak jsem našla malou nádobku, do které jsem nalila studenou vodu abych do oho mohla namáčet ručník. S ručníkem jsem se vrátila k Robinovi a odmotala mu tím hlavu. Po chvíli dřiny jsem ho dotáhla na postel a tam jsem mu začala sundavat mikinu, kterou měl na sobě. Byla jsem docela v panice, nechápala jsem co se děje a nikoho jsem tu neměla, kdo by mu pomohl, navíc uběhly 3 hodiny a David s ostatníma se ještě nevrátili. Když jsem mu sundala mikinu,tak jsem šla udělat to samé i s tričkem.

-"Wow, až tak jo? Jsem myslel, že se toho nikdy nedočkám" Najednou zachraptěl Robin. Nadskočila jsem z toho, že na mě někdo promluvil. Podívala jsem se na něj. Vypadal příšerně, obličej se mu celý leskl od potu, měl temný kruhy pod očima a narudlé oči, ale i přes to se na mě teď usmíval. 

-"Ještě jsi zapomněla na ty tepláky." Nakonec dodal a olízl si popraskané rty. 

-"Vtipálku." Úsměv jsem mu opětovala a položila mu ruku na ručník, který už byl ohřátý od jeho těla. Rozvázala jsem mu ho abych ho zase namočila do studené vody. Když jsem ho rozvázala tak jsem si všimla na jeho krku obrovskou krvavou ránu, která se táhla po celým krku na rameno a až na hruď. Konečně mi to docvaklo. 

-"Proboha Robine neřekl jsi mi, že je upíří kousnutí jedovatý!" Teď jsem z toho dostala ještě větší strach. 

-"Nevěděl jsem to. Jen teoreticky, myslel jsem si, že to přejde samo." Chlapy. Samo nepřejde nic. 

-"Co, když je to smrtelný? Potřebujem Katarínu a to hned. Proč jsou tam tak dlouho." Postavila jsem se a začala nervózně chodit po místnosti a zkoušet vytáčet postupně číslo Davida, Kataríny a Angelicy. Nikdo z nich nebral telefon. 

-"Neni to smrtelný, to vyležim. Jen musíš pokračovat v tom svlíkání." Zase se na mě začal culit. 

-"To ale vůbec neni vtipný." Hodila jsem po něm vážný pohled. Robin se nepřestával usmívat. Najednou začal kašlat, rychle jsem mu pomohla se posadit. Kašel dlouho neustával, a když už se konečně odkašlal tak jsem si všimla, že má dlaně celé od krve. Znamenalo to jen jedno, má vnitřní krvácení. 

-"Robine..." Zašeptala jsem a pohladila ho po vlasech. Zase jsem ho přiměla aby si lehl. 

-"Proč se ti to nehojí?" Odsunula jsem ručník a zase se podívala na kousnutí. Najednou jsem si vzpomněla, jak ke mně přišel zraněný David a všechno se mu zatáhlo během pár vteřin díky masu. 

-"Pomohlo by ti kdyby ses najedl?" Zeptala jsem se ho. Robin se na mě jen chvíli díval a pak přikývl. 

-"Tak já teda pro něco dojdu, pro maso nebo... pro co?" Naléhavě jsem se vyptávala. 

-"Krev." Pronesl po chvíli přemýšlení. Jeho odpověď mě zarazila. Ale nakonec jsem k němu natáhla ruku a odhrnula rukáv županu. Robin se mi podíval na ruku a pak na mě.

-"Tak do toho, na co čekáš?" Pobídla jsem ho. 

-"Já nemůžu." Vypadlo z něj. 

-"Proč ne?" Nechápala jsem.