Vlčí srdce

Polibek

"A co mám jako přesně dělat? Aby se nehledala náhradu" David se zase otočil na Katarínu.

-"To, co jsi dělal dřív. Buď jí oporou, zajisti jí všechno co můžeš, aby jí nic nechybělo..." Teď mluvili tak, jako kdybych tu vůbec nebyla. David pomalu přistoupil až ke Kataríně.

-"Nemůžu jí dát to co dřív. Teď jsem jiný." Skoro to zašeptal.

-"Můžeš se o to aspoň pokusit." David vzhlédl zase ke mně. 

-"Pokusit jo. A vzhledem k tomu, při čem jsem je s Robinem nachytal, tak je mi zcela jasné, kterou potřebou bych se měl zabívat jako první." Změřil si mě pohledem. Pak vrhl naštvaný pohled po Robinovi. Já mezi tím cítila, jak se začínám červenat.

-"Neříkej, že ti to vadí, a že do toho půjdeš s nechutí." Dloubla si do něj Katarína.

-"No tady přece nejde o mě. Jen nechci aby si Andrea dělala nějaký naděje. Já už nejsem ten co dřív a qni už nebudu, tak ať ode mně nečeká, že budu zamilovaný, laskavý, milující kluk." Zase se podíval na mě. A já jen přikývla. 

-"Mimochodem... Andreu jsi z toho vymluvila, ale co se týče Robina. Ty jsi to udělal zcela záměrně a žádný polehčující okolnosti tudíž nemáš. S tebou jsem skončil." Zaskřípal zuby David a nespouštěl pohled z Robina, který teď absolutně neměl co říct. Robin sklopil pohled k zemi. David se otočil na nás všechny. 

-"Tak fajn to by bylo. Snad už se mnou nechcete nic řešit, protože teď bych se docela rád vyspal a vám bych radil to samý." David si začal upravovat polštáře a deku na gauči a už se chystal si lehnout, když v tom se zase ozvala Katarína. 

 -"Nemyslíš, že by bylo lepší kdyby sis šel lehnout nahoru s Andy?" Přísně jsem se na ní podívala a Katarína jen pokrčila rameny. Nahlas jsem pokla a sledovala Davida. Zamyšleně se na ní podíval a pak na mě. Mikl rameny a odhodil polštář na gauč.

-"Tak já nemám nic proti." Upřeně se mi díval do očí a povytáhl obočí. Podívala jsem se po Kataríně. Všichni vyčkávali co řeknu já. 

-"Já taky ne." Nakonec jsem odpověděla a pokrčila rameny.

-"Fajn." Ukončil to David a šel nahoru. Podívala jsem se na Katarínu a poté jí potáhla pryč z místnosti.

-"Nechceš snad abych s ním hned dneska něco měla!" Šeptem jsem na ní spustila. A Katarína začala usmívat od ucha k uchu.

-"A co bys chtěla? S ním začít něco mít až budeš těhulka a budeš mít velký břicho? To ale už nebude sexy a nejsem si jistá, jestli to pak bude chtít on s tebou něco mít, teď jsi pro něj nejvíc přitažlivá." Zasmála se. 

-"To není vtipný. Já nevím co mám dělat až za ním půjdu nahoru." Katarína se nepřestávala usmívat.

-"Hele já na tebe netlačím, když nechceš tak ne, neříkám aby ste něco spolu měli hned dneska jen bude lepší se s ním začít zbližovat co nejdříve. Nech tomu prostě volný průběh. Až to příjde tak to příjde. Ale nezapomínej, že je to ještě furt David. Sice se teď chová jako vůl ale je to on," Katarína má asi pravdu. Je to ještě furt David a měla bych se k němu chovat tak jako dřív i přes to všechno. 

-"Dobře." Usmála jsem se. 

-"Mimochodem, ten dům je dostatečně velký a myslím si, že si každý z vás najde pokoj na přespání. Tak teda zatím dobrou." Katarína přikývla a já šla nahoru. Vešla jsem do pokoje a rozhlídla se. Spatřila jsem Davida jak stojí u okna a kouká se ven. Když jsem vešla tak se na mě otočil a při tom se opřel o parapet. Sledoval mě, když jsem si sedela na postel. 

-"Podívej..." Najednou začal. Byla tu tma takže jsem na něj moc neviděla.

-"Vím, že je to teď pro tebe těžký... a já se fakt pokusím udělat tak, aby jsi byla spokojená, ale nechci aby sis myslela nebo si dělala nějaký naděje o tom, že to bude jako dřív... nebude. A taky bych nechtěl aby sis hledala nějakou náhradu... přece jen jsem otec dítěte já, i když jsem z toho docela v šoku." Při poslední větě se zasmál. A já se taky usmála.  Konečně po dlouhé době mi příjde, že mu není všechno ukradený, a že se vrací k normálu. 

-"Nedělám si naděje a chápu, že už nebudeš jako dřív. Jen doufám, že ti nebude všechno ukradený. A je mi líto toho, co se stalo mezi mnou a Robinem, chci abys to věděl." Vstoupla jsem si a přistoupila k Davidovi. 

-"Já vím. Stejně za to můžu já... jen mě zajímá proč jsi to udělala. Co tě k tomu vedlo? Chtěla ses mi pomstít nebo se ti líbí?" Mluvil zcela klidně ale zdálo se mi, že dost žárlí. 

-"Nedokážu to vysvětlit... prostě mě tak hrozně přitahoval..." Nechtěla jsem s ním  tom mluvit. Cítila jsem se fakt trapně. David unaveně vzdychl.

-"A já už tě nepřitahuju?" Upřeně se mi díval do očí. 

-"Přitahuješ" Potichu jsem špitla. David mě pohladil po tváři. A pomalu se ke mně naklonil. Zavřela jsem oči a nechala se od něj políbit.

Další část, doufám, že se všem líbila, i když byla docela o ničem :( Ale budu moc ráda za vaše komentáře a pokud se líbilo tak budu mo c ráda i za vte :)) Mimochodem děkuju všem za krásné komenty :)