Vlčí srdce

Rozjasnění

Tuhle kapitolku bych chtěla věnovat  xkolarova za její skvělé komentáře, které mě pokaždý hrozně moc potěší :)) Díky ti :) Doufám, že se bude líbit.

Cítím se hrozně, jako kdyby ze mně vyprchal všechen život. Ale tak to bude lepší... vím to. Tiskl jsem ze všech sil volant a snažil se to neotočit zpátky za Andy. Nikdy mi to neodpustí, ale hlavní je, že bude co nejdál od toho bordelu. Otočil jsem se na Angelicu, která spala vedle mě a hlavou se opírala o okno. Vypadala tak nevinně, kdysi taková i byla. Nebo možná ne, vlastně jsem zjistil, že jí vůbec neznám, a že to všechno byla jen lež. Jak mi to mohla udělat? Věřil jsem jí. Po chvíli jsem ty myšlenky musel zahnat, protože mě to neskutečně rozčilovalo a radši jsem jen sledoval cestu. Už se začínalo stmívat a mě se moc nechtělo pokračovat v cestě, protože jsem byl unavený z cesty do Virginie a potřeboval jsem odpočinek. Zastavil jsem u nějakého motelu a šel dovnitř zjistit jestli mají volný pokoje. Měli jen jeden s manželskou postelí. Nebyl jsem z toho zrovna dva krát nadšený ale nic se nedalo dělat. Vrátil jsem se k autu a chystal se jí vzít do náruče a odnést. Pak jsem si řekl, jestli to nebude moc a ještě k tomu do manželský postele, navíc si to nezaslouží. Pak mě napadlo otevřít dveře, o které se opírala aby z toho auta vypadla. Nad tou myšlenkou jsem se usmál a nakonec auto obešel z druhé strany a lehce s ní zatřásl.

-"Vstávej" Otevřela oči a rozhlédla se.

-"Přespíme tady, jsem unavený." Vylezla z auta a šli jsme do pokoje. Když jsme vešli tak jsem to namířil rovnou do sprchy. Stál jsem pod horkou vodou a přemýšlel o Andy. Co teď právě dělá... asi mě nesnáší. Vylezl jsem a obmotal se ručníkem. Angelica ležela na posteli, a když jsem vyšel tak si mě prohlédla. Šel jsem k ní a vytáhl z pod její hlavy polštář. Hodil jsem ho na gauč a začal prohledávat skříň jestli tu není ještě jedna pěřina, po chvíli jsem našel co jsem chtěl. 

-"Já nekoušu. Nemusíš spát na gauči." Prohodila Angelica, která mě celou dobu pozorovala. Já se na ní otráveně podíval.

-"Ale já jo. Bojím se, že bych to v noci nevydržel a udusil tě polštářem. Takhle budu mít aspoň čas si to rozmyslet, než k tobě dojdu." Ušklíbl jsem se. Angelica se přestala usmívat a šla do sprchy.  Já se mezi tím oblékl a lehl si.  Dneska jsem se rozhodl, že jí nechám být a na nic se vyptávat nebudu. Možná, protože jsem nebyl připravený slyšet pravdu. Aspoň teď ne. Teď vylezla obmotaná v ručníku ona. 

-"Hele podívej, všechno co jsem k tobě cítila a co mezi námi bylo tak to byla pravda Davide a i teď se nic nezměnilo." Postavila se předemně. 

-"Ježiš Angelico nezačínej s tím. Teď se změnlo všechno. A nevěřím ti ani slovo. Jak jsi mi to nemohla říct. Věděla jsi jak moc chci zjistit co se stalo a ty jsi to všechno věděla, ale mlčela jsi a opovaž se to zase svézt celý na Sama." Nechtěl jsem se s ní o tom bavit, ale když už to začala. 

-"Nemohla jsem ti to říct." Vymlouvala se.

-"Mohla..." 

-"Fajn. Chceš vědět co se stalo? Znala jsem tě dřív Davide. Ten večer v Carolíně jsi byl u mně. Chodili jsme spolu a ty jsi nevěděl co jsem zač a já tě musela proměnit, protože mi to Sam přikázal, ale já se do tebe zamilovala a odmítla jsem to. A pak, když jsme to spolu udělali tak jsem tě kousla ale já nevěděla, že se to stane. A je mi to líto budu toho litovat do konce svého života." To je na mě moc.

-"Co, že jsi? Jak je to možný. Kdyby jsme spolu byli tak bych si to pamatoval, já si nepamatuju jen ten jeden večer, takže bych si tě pamatoval a v tom případě nechápu proč chtěl Sam aby jsi mě proměnila." Vůbec mi to nedávalo smysl. 

-"Taky, že to ještě neni celý. Nepamatuješ si mě, protože jsem do toho se Samem zapojila čarodějku. Já jsem chtěla aby jsi mi odpustil a aby jsme začali odznova a Sam měl k tomu vlastní důvody. Ještě k tomu v tu noc se stala nehoda s Andy a vy oba jste byli težce zraněný a s tím taky pomohla Katarína. A pak, když ses proměnil tak jsem s tebou začala odznova a zase jsme byli spolu a já to nemohla skazit tím, že bych ti to celý řekla." 

-"Moment to je ta čarodějka z Venezuely kam jedem?? A co chtěl po ní Sam? A... já to nechápu." Bylo toho na mě fakt moc a už jsem v tom měl zmatek. Dostal jsem odpověď na svojí hlavní otázku ale teď mám těch otázek ještě víc. 

-"Je to ona a to zjistíme až tam dojedem. Ale musíš pochopit to, že jsme spolu byli už dva krát, když jsi byl člověkem a vlkodlakem a v obou případech to byly pravé city jak u tebe tak i u mně a to už něco znamená prostě k sobě patříme" Dokončila svůj proslov, přišla ke mně a políbila mně.

Máte tady další kapitolku. Budu moc ráda, když mi napíšete co si o tom myslíte a vaše pocity a všechno co se týče toho děje a příběhu, fakt mě to zajímá a moc ráda si to přečtu. Pokud se vám to líbilo tak vám budu vděčná, když mi dáte vote děkuju moc a omlouvám se za chyby. :)))