Tajemství z minulosti✔

Blesk

  Byl jsem jak v tranzu. Stále mi zněl v uších ten božský zpěv. Nechtěl jsem aby někdy skončil. Ale jak byl krásný, tak byl i smutný. A plný zoufalství.

  ,,Pamatuj si. Temná zapomenutá ulička." a s klidem zavěsila. Za chvíli se ji znovu ozval mobil. Kamarádka ji děkovala. Já na ní zíral jak na šílence. Dostal jsem strach, že jím je.
 
Chvíli na mě koukala. Čekala jestli něco řeknu, ale já neměl slov. S nadpřirozenou lekhostí si šla sednout na svoje místo a dodělávala si postel.

,,Co to sakra bylo?!" vyjel jsem na ní.

,,Varování." byla tak nesnesitelně klidná.

,,Varování?! Ty jsi mu vyhrožovala. Tady vyhrožování je trestní čin. Otec by tě klidně mohl hnát před soud!"

,,Schlaď vousky kocourku. U nás by mohl jít před soud jen za to, že mě nařkl mrchou, což se nedá dokázat a hlavně, jak by jsi mě chtěl hnát před soud bez důkazů? Je to slovo proti slovu a Bredovi by nikdo nevěřil, když už byl trestanej za znásilnění." já na ni koukal jak na marťana. Ten její klid mě doháněl k šílenství.

,,Tady ale to tak nefunguje. Tady se nemůžeš ohánět silnými řečmi a výhrůžkami. Tady má každej právníka a ti jsou schopni tě zavřít jen za to, že ses na ně křivě podívala."

,,Od kolika let se tu smí držet zbraň?" odbočila a já se nestačil divit.

,,Od kolika let se tu smí držet zbraň?" zeptala se rázněji a poznal jsem, že začíná být zle, tak jsem raději odpověděl.

,,Od 18ti." odpověděl jsem prostě.

,,Tak to ani nepotřebuju zvláštní povolení."

,,Co?" nic jsem nechápal.

,,Napadlo tě, proč jsi mě nenašel na internetu?" já na ní jen tupě zíral.

,,Ale no tak, nedělej se. Hned jak jsi zjistil, že se sem stěhuju, tak jsi mě projel internetem. Když jsem si vybírala nábytek, nedával jsi pozor, tak jsem najela do historie. Brouzdal jsi z jedné sociální sítě na druhou, ale našel jsi jen jeden profil na Facebooku 'Diana Blackwoodová' s jedním přítelem a ty sis řekl, že to nemůže být ona, když otec říkal, že je hezká, milá, přátelská a bůh ví co ještě.
Nemysli si. I já dala vědět kámošovi, aby mi o vás něco zjistil. Mimochodem tvé mamky je mi líto."

,,Moji matku do toho netahej!!" vyštěkl jsem na ní. Co si to dovoluje!? ,,A když máš kámoše ajťáka, tak proč ho nemáš v přátelých?"

,,No dobře, není to kámoš, spíš známí." uchechtla se. ,,Divil by ses jaké výhody přináší, když se tě ostatní bojí. Nechtěj tě naštvat, ale snaží se získat tvoji přízeň. On ukázal skvělé dovednosti v oboru technologie a internetu. Tak jsem mu slíbila ochranu za jeho služby. Hned souhlasil." vysvětlila mi, ale mě pořád doháněl ten její nadzemský klid. Celou dobu jsme udržovali oční kontakt.

,,Nedivim se, že nemáš přátele. Vsadim se, že ta Kateřina tě jenom využívá." plácl jsem a hned jsem toho litovat. V Dianě jako by udeřil blesk a zapálil ji.

,,Jak se opovažuješ mě soudit, aniž by jsi mě znal!?" vyštěkla na mě. Oči měla ledově modré. Naháněla mi strach. ,,Nic o mě nevíš, nic! Tak drž hubu! Víš proč nemám víc přátel? Protože přátele neexistují. Je jen jeden. Jako je jedna práva láska, tak je jeden pravý přítel. Před dvěma lety jsem byla populární, každý se se mnou chtěl bavit. Kluci mě chtěli mít a holky doufaly, že si jich někdo všimne, když budou v mé společnosti. Ale pak začali odpadávat. Někdo mizel jak pára nad hrncem, nepozorovaně, jiní jak slunce při západu, okatě. Jediná Kateřina zůstala. Poznala, že se se mnou něco děje. Chtěla vědět co, ale já jí to dlouho neřekla, protože jsem ji nevěřila. Vždy když jsem se dostaly na tohle téma, tak řekla 'Povíš mi to až budeš připravena. Do té doby jsem tu pro tebe'.
Všichni lidi věděli, co se stalo, i ona, ale ona čekala, dokud jsem jí to před dvěma měsíci konečně sama neřekla. A i potom zůstala. Je mi věrná jako měsíc hvězdám, stejně tak jako já ji. Nesoudim tebe za tvé chování, tak se chovej stejně i ty ke mě, jinak toho budeš litovat a nebudu k tomu potřebovat žádné fyzické násilí."

,,Davide je tu Erik a Diano, máš tu balíky!" křikla na nás její mamka. Bezze slova vstala a šla dolů. A já za ní. Takhle mě ještě nikdy nikdo nespražil.

Chtěl jsem vědět co to je za balíky, tak jsem Erikovi naznačil, ať jde za nimi do kuchyně.

,,No co? Jdu se napít." obhajoval jsem se, když po mě Diana šlehla pohledem. ,,Jo a tohle je Erik. Eriku, Diana."

,,Rád tě poznávám." ozval se

,,Jo, taky." odpověděla aniž by se na něj podívala. ,,Divim se, že to přišlo tak brzo." mluvila na Jitku.

,,Jirka zatahal za pár nitek." vysvětlila ji.

,,To se mi líbí." otevřela krabici a vytáhla z ní nějaký středověký kostým s noži a meči.

,,Nebojte. Jsou z vosku." oznámila nám, když viděla můj a Erikův výraz. ,,Ale tahle kráska je pravá." a v ruce měla černou střelnou zbraň. ,,Koukala jsem, že nedaleko je střelnice, tak se tam půjdu pak zapsat."

,,Hlavně opatrně. Nechci aby lidi věděli, že mám dceru se zbraní." varovala jí.

,,Neboj. Tohle je jen pro jednu osobu." chtěl jsem vědět pro jakou ale nic neřekly.

,,Jo a tohle je zásoba od doktora." a podala Dianě druhou krabici.

,,Vážně s tím nechceš na operaci?" na operaci!? Oba jsme špičkovali uši.

,,Už jsme o tom mluvily. Chci si je nechat." odpověděla až unaveně.

,,No nevím jestli ti to David řekl, ale dneska je tady oslava pro tebe jako přivítání." snažil se Erik odlehčit situaci.

,,Jo, něco jsem zaslechla, ale sněte dál, pokud si myslíte, že bych na ní šla." vzala si balíky a odešla nejspíš do svého pokoje dokončit nábytek.

,,Chvíli to vydržte." prosila nás její mamka. ,,Vím jaká je, ale pokud se s ní naučíte jednat a mluvit, tak se vám otevře. Jen to chce čas. Ne každá rána se hojí rychle." a s těmi slovy odešla z kuchyně.

,,Tak ty máš ozbrojenou spolubydlící!" začal provokovat Erik.

,,Hele neprovokuj, nebo nejdeš na párty." vyhrožoval jsem mu. Ironie. Před chvíli jsem varoval Dianu, ať to nedělá a já to provádím o pár minut pozdějc.

,,To jsem zvedavej, kde najdeš lepšího DJ než jsem já."

,,Jdem k nám do pokoje." Erik byl skvělý DJ. Vše rozhejbal.

Šli jsme ke mě do pokoje a slyšíme hudbu. Klavír. Ukázal jsem na dveře hudebny. Erik chytře pochopil, že má být zticha. Dveře byly lehce pootevřené. Nakoukli jsme dovnitř. Oboum nám spadla čelist.