Tajemství z minulosti✔

Návrat

Kdysi dávno, mnoho let zpátky, žila jedna dívka, která se nebála příštího rána, ale to netušila, co jí osud předepsal...

Nemohl jsem uvěřit. Ona ho právě zastřelila. Poprvé jsem se na ni podíval a při pohledu mi tuhla krev v žilách. Ne kvůli otlaku na krku od okovů nebo, co se jí chystal udělat, ale kvůli prázdnotě v očích. Neviděl jsem tam nezkrotnost, vzdor nebo lítost, strach, ne. Jen prázdnotu.

,,Dý?" ozval jsem se opatrně. Stále se dívala před sebe a ruce měla namířené a v nich křečovitě svírala zbraň. Walker ležel na zemi s kulkou mezi očima. ,,Diano?" zkusil jsem to znova. Teprv až teď se na mě podívala. V očích se ji rozplynula prázdnota a nahradila únava. ,,Dej mi prosím tu zbraň." natáhl jsem k ní ruku. Chtěl jsem, aby mi tu zbraň dala sama, dobrovolně.

,,Zavoláš policii?" promluvila a mě se zdálo, že jsem ji roky neslyšel.

,,Proč?"

,,Právě jsem zabila." zkonstantovala a znova se podívala na tělo před sebou. Pomalu svěsila ruce a podala mi pistoli.

,,Zásahovka jsem stejně jede." nechápavě se na mě podívala. ,,Podle plánu jsem měl čekat před domem, ale neměl jsem to v úmyslu. Ještě že tak." dodal jsem tiše.

,,Policie Las Angeles!" vyrazili dveře a vtrhl jsem zásahový oddíl. Diana se lekla, udělala krok dozadu a sknočila na zemi.

,,Máme je!" vykřikl někdo. ,,Je tu tělo!" ozval se další. Navalilo se sem asi šest policistů v neprůstřelných vestách, s helmami na hlavě a v rukou drželi samopaly. Bylo zde celkem šero, takže měli zapnuté baterky. Všude se od nich míhala světla.

Diana se začala nekontrolovatelně třást. Vzal jsem ji do náruče a vynesl z toho pekla. Položila mi hlavu na rameno a cítil jsem, jak jí tečou slzy. ,,Doktora!" zařval jsem, když jsme vyšli.

,,Jste v pořádku?" přiřítil se ke mě Erik.

,,Já jo, ale Diana potřebuje doktora, hned!" Erik přikývl a běžel pro něj. Já jsem si s Dianou sedl na jeden velký kámen, co byl vedle terasy a začal jsem s ní pohupovat a utěšovat. ,,Pšš, to je dobrý. Už jsi v bezpečí." hladil jsem ji po vlasech. Ona mi jen seděla na klíně a brečela do trika. Pořád se třásla. Erik přiběhl a v závěsu bylo hned několik doktorů s nosítky.

,,Naložte ji!" přikázal jeden z nich a já uposlechl. Diana přestala brečet a já tušil proč, ale třásla se jako osika. Doktoři ji zavezli k sanitce a tam ji prohlédli. Nakonec neměla žádné závažné zranění, za což jsem byl rád. Ruku měla už ošetřenou. Divil jsem se tomu, ale hlavní bylo, že je v bezpečí. Jestli je v pořádku, jsem si neodvážil odhadovat, ale myslel jsem si, že ne. Podle doktorů utrpěla jen šok, takže má být v klidu a co nejdřív jít tak, kde se cítí v bezpečí.

,,Jak je na tom?" zeptal se mě Erikův otec.

,,Žádná fyzická zranění nemá." odpověděl jsem prostě.

,,Kdo zabil Walkera?" nemůžu říct, že Diana. Čekal by ji výslech a to ona nepotřebuje. Už tak si prošla peklem.

,,Já."

,,Jak se to stalo?" nadechl jsem se a spustit svoji pohádku. Ona to zase tak velká lež nebyla. Jen jsem upravil poslední část. Že spoušť jsem zmáčkl já namísto Diany.

,,Dobře až se Diana bude cítil lépe, tak potřebuju, aby to potvrdila." podíval jsem se na něj a pochopil jsem, že poznal, že lžu, ale také proč. ,,Žádné testy na střelný prach tím pádem není třeba dělat." nenápadně na mě mrkl a já mu pokynul hlavou na náznak díků.