Růže

493 20 0
                                    

Opět ta Místnost. Opět tu jsem. Ale tentokrát ne jako vězeň, ale jako svobodný člověk. Jak jsi tu Simi mohla vydržet půl roku? Kde vůbec jsi? Zaslechla jsem skřípot. Ohlédla jsem se a uviděla, že ve dveřích stojí On.

,,Jo!" zakřičela jsem celá šťastná a vyskočila s nataženýma rukama do vzduchu.

,,No vidíš." pochválil mě Sam. ,,Za chvíli budeš moct obehrát nás všechny a strčíš nás do kapsy."

,,To asi ne. Ale v zimě si zahrajeme hokej nebo vás to aspoň naučím." mrkla jsem na něj s úsměvem.

,,To bychom museli nejdřív umět bruslit." přiznal stydlivě Sam.

,,Vy nebruslíte?" Sam zakroutil hlavou. ,,Nevadí, naučíme."

,,Tak co?" zeptal se nás přicházející Adrien. ,,Pomůžeš nám vyhrát NBA?"

,,To si piš!" potvrdila jsem se smíchem. ,,Se mnou ostatní rozmetete, že ani uklízečky nebudou mít, co uklízet." rozesmáli jsme se.

,,Tak si to zkus nejdřív se mnou." přikývla jsem. Adrien se postavil zády ke koši, tím pádem čelem ke mě a já ho musela obehrát. Nejdřív jsem se rozhlédla po parku. ,,Snad se nebojíš?" vytrhl mě z přemýšlení Adrien. Potřesu hlavou, abych se mihla soustředit.

 Rozběhnu se, klička doprava, doleva, raz, dva, výskok. Koš!

,,Já se trefila!" oznámila jsem s nadšením. ,,Ale nemusel jsi mě nechat vyhrát."

,,Nemůžem na tebe vytáhnout s nejlepším kalibrem." bránil se Adrik. ,,Nějak cvičit musíš, ale ta klička nebyla vůbec špatná na to, že tu hrajem dvě hodiny."

,,Snažím se." a zakřenila jsem se. ,,Kde je vůbec David?"

,,Asi půl hodiny se vybavoval s Rikem. Pak došli pro pití a támhle," ukázal na druhé hřiště asi 30 metrů od nás. ,,Teď trénují."

,,Jasně." odpověděla jsem více méně nepřítomně, protože jsem se opět rozhlédla. ,,Jste unavení?" odpovědí mi bylo energické zavrtění hlavou. ,,Fajn. Davide! Riku!" zamávala jsem na ně. Slyšeli mě a přišli k nám.

,,Chci vám poděkovat, že jste mě sem vzali s sebou a naučili basket. Tak bych vás taky chtěla něco naučit."

,,Nechceš snad..?" zeptal se mě zařazeně Erik.

,,Co máš namysli?" odpověděla jsem otázkou. Odpověděl mi gesty. Gestem pro zbraň a gestem pro úder pěstí. ,,To druhé. Na to první bychom museli k nám domů a to se mi nechce." rozhlédla jsem se. ,,Ale asi to bude chtít přejít na trávu." Ukázala jsem, aby šli se mnou.

,,Co nás chceš naučit? A  co to Rik měl namysli?" zeptal se nechápavě Malcolm.

,,Rik si jen nebyl jist, co vás chci naučit. Jestli střílet nebo to, co vás chci naučit teď." vysvětlila jsem mu.

,,Střílet?" vyjekl přidušeně Sam.

Zavrtěla jsem hlavou. ,,Až někdy příště,  ale pamatujete, jak Mitch přišel do školy s monclem?"

,,Samozřejmě. Všichni říkali, že to má od Dawea." řekl jistě Driven. Není zase tak tichý, jak jsem si myslela.

,,No tak to je trochu jinak." zastavila jsem a otočila se k nim čelem. ,,To jsem udělala já." kluci byli upřímně překvapeni.

Tajemství z minulosti✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat