Tajemství z minulosti✔

Chyba

Jak dlouho jsem tu seděla? Hodinu? Dvě? Začala jsem mít hlad a žízeň, ale byla jsem zticha. Třeba dřív zemřu žízní než jeho rukou. Kdyby to tak byla pravda.

Šla jsem s balíky nahoru do pokoje. Dala jsem je do rohu a pokračovala jsem v sestavování nábytku.

Pak mě napadlo, že kluci budou určitě dole v kuchyni nebo v obývaku řešit tu party. Potřebovala jsem se vybít a jít do posilovny je moc nebezpečné. Tak jsem šla do hudebny.

Otevřela jsem dveře a zamířila si to rovnou ke klavíru. Miluju klavír. Přejela jsem klávesy a usedla jsem na sedátko. Položila jsem ruce na nástroj a nohy na pedály. Chvíli jsem jen seděla až jsem se odhodlala zahrát. Nejdřív nejistě, ale nechala jsem se strhnout. Hrála jsem jednu melodii furt dokola. Myslím že se jmenovala 'Memories'.

Dostala jsem strach, že by kluci už mohli jít tak jsem přestala a koukala jsem do okna. Spíš skrz, skrz všeho. Nedivim se že nemáš přátelé. Tohle mi řekl před chvíli David. Stále mi to znělo v hlavě. Nejspíš byla velká blbost zmiňovat se o jeho matce.

Tělo mrtvé manželky úspěšného právníka se našlo po týdnu hledání na pláži. Dnes bylo objeveno tělo Emily Fernandesové na pobřeží LA. Vraha se úspěšně podařilo polapit a míří do vazby.

,,Až odejde Erik tak se mu půjdu omluvit." vstala jsem a šla sestavit poslední kus nábytku, skříň.

Chvíli jsem se s tím prala, ale moc mi to nešlo.

,,Nechceš píchnout?" ozvalo se ode dveří a v nich stál David s Erikem.

,,Pár rukou na víc by se hodily." a upřímně jsem se usmála. David byl nejdřív zaražen, ale Erik mi šel hned pomoc.
Během sestavování skříně, jsem poslouchala Erikovy vtipy. Byl dobrý vypravěč. Cítila jsem, že David je pořád nesvuj.

,,Jo a Davide promiň mi tamto. Neměla jsem se o tom zmiňovat." koukala jsem do země. Nerada se omlouvám, že jsem šlápla vedle.

,,To nic i já to přehnal." Erik nás nechápavě sledoval.

,,Hej lidi! O co jde?" chtěl vědět a já se divila, že mu to David neřekl.

,,Ale nic. Jenom zjistila, že jsme jí hledali na netu." nebyla to tak docela lež. Jenom to nebyl důvod naší hádky.

,,Skvěle. Díky za pomoc. Bez vás bych tu skříň sestavovala ještě za týden." poděkovala jsem klukům a oba se usmáli.

,,Kdykoliv." usmál se na mě Erik. ,,No hele máme celý den volno až do osmi. Co kdybychom tě provedli po LA?" navrhl mi Erik.

,,Já mám lepší nápad. Co kdybychom se koukli na telku? Já stejně zítra půjdu na střelnici, tak se podívám po okolí."

,,Dobře, ale pod podmínkou, že budu moct jít s tebou a naučíš mě střílet." šibalsky se na mě usmál.

,,Nešel bys taky, Davide?" otočila jsem se na něj a ten byl rád.
Šli jsme dolů do obýváku a koukali se na 'Lovce Pokladů'. Dům byl prázdný, protože mamka si šla zařizovat práci a Jirka v ní byl. Erik odešel ve tři, aby si šel připravit muziku. Já neměla co dělat tak jsem skončila u sebe, opět.

Nejdřív mě napadlo, že bych si mohla číst, ale nakonec jsem se rozhodla, že si budu malovat. Pustila jsem si muziku a upustila uzdy fantazie. Ani nevím co jsem to malovala, ale když jsem se podívala na mobil bylo půl osmé.

Začala jsem přemýšlet jestli bych nezašla na tu party a neoťukala si lidi. Šla jsem za Davidem do jeho pokoje. Když jsem zaklepala, nic se neozvalo, tak jsem vešla.

,,Pane bože!" otočila jsem se. David právě vylezl ze sprchy a měl na sobě jenom ručník.

,,Má cenu se oblíkat?" zeptal se mě a v jeho hlasu bylo slyšet pobavení.

,,Padej se oblíct." byla jsem otočená asi minutu, když jsem kolem sebe cítila ruce.

,,Nedělej se, že jsi to ještě nedělala?" zašeptal mi do ucha a přivoněl mi k vlasům.

,,Neříkala jsem ti ráno, že jakmile mě obejmeš ještě jednou, tak o ty pazoury příjdeš?" zeptala jsem se ho varovným tónem, ale s nim to ani nehlo.

,,Tak proč je stále mám?" zeptal se mě se smíchem.

,,Tak si dávej pozor, aby ses jednou nedivil." a vymanila jsem se z jeho objetí.
,,Kolik lidí bude na párty?" zeptala jsem se ho z jiného soudku.

,,Celá třída a každej si může vzít jednoho parťáka." pak ale zpozorněl. ,,Proč se ptáš?"

,,Napadlo mě, že bych na chvíli zašla si lidi oťukat. Ale pod podmínkou, že nikdo nebude vědět kdo jsem." nejdřív byl překvapen že jsem změnila názor, ale pak přikývl. Tak jsem se šla chystat.

Natočila jsem si vlasy kulmou a lehce jsem se nalíčila. Normálně se nelíčím, ale teď mě napadlo, že to vadit nebude. Vzala jsem si tmavě fialové šaty kolem krku a černé lodičky.

Čekala jsem do půl deváté a pak jsem vyrazila do jámy lvové.

Když jsem scházela schody, nikdo si mě nevšiml. Byl tu provizorní bar, hudba hrála hlasitě a lidi byli jak v přízemí tak i v zahradě. Šla jsem si sednout k 'baru' a vyčkávat, co se bude dít dál.

,,Ahoj holka, tebe ještě neznám!" ozvala se vedle mě nějaká dívka. Bylo vidět, že už v sobě něco měla. ,,Pojď přiťuknem si. Já jsem Tereza." a podala mi skleničku s čím si. Vzala jsem jí do ruky a přičichla si k ní.

,,Hezký pokus, ale zkus to o dům dál." položila jsem skleničku na bar a šla někam jinam.

,,Hej!! Co je!?" vykřikla na mě.

,,Nedělej, že jsi opilá. Nesluší ti to. Jo a tu vodku s tím zesilovačem na mě už nikdy neskoušej. Nemuselo by to pěkně dopadnout." a šla jsem si sednout na gauč. Zesilovač je látka, která zesílí účinek alkoholu. Díky tomu se můžete opít jedním panákem rumu a mít opici dva dny. Znám jeho účinky na vlastní kůži a není to příjemný.

,,Ale, ale, ale." ozval se vedle mě nějaký kluk. ,,Co tady dělá taková kráska sama?"

,,Čekám až se tu objeví holka, díky ní se tu pořádá takhle pařba." odpověděla jsem s malým, však falešným zájmem.

,,Slyšel jsem, že je to kočka a stydí se." mrknul na mě ,,Ale na tebe určitě nemá. Jsem Mitch."

,,Takhle balíš všechny holky?" předstírala jsem zájem. Chtěla jsem jen zjistit, jací lidi na mě ve třídě budou čekat.

,,Jen ty co si zaslouží mou pozornost." natáhl ke mě ruku. ,,Nechceš si zatančit?"

,,Proč ne." třeba z něho něco dostanu. Šli jsme na parket a začali se pohybovat do rytmu hudby. Mitch ze mě nemohl spustit oči.

,,Nechceš jít do zahrady? Je tam větší klid." Přikývla jsem. Nikde jsem nezahlédla Davida nebo Erika, ale tím líp pro mě.

Cestou do zahrady jsem cítila něčí ruku, jak spočívá na mém zadku.

,,Nechceš tu ruku sundat?" zeptala jsem se.

,,Mě tam vyhovuje." a vrhl se na mě. Zkoušel mě líbat, ale já ucukla. Jenže on se nenechal jen tak odradit. Přitáhl mě pořádně k sobě. Zablokoval mi ruce i nohy, tak jsem se nemohla bránit. Pořád se na mě lepil a líbal mě.

,,Nesahej na ni!" zařval kdosi a Mitch se ode mě konečně odlepil. Pak jsem jen viděla jak David jednu vráží Mitchovi přímo do ciferníku.