Despair (Korekce)

19. Část

Byla to obyčejná hra, ve které si selhal a já beru všechen skóre jenom pro sebe. Je téměř ubohé, jak si na to skočil. Stačilo nastavit andělskou tvář, své přednosti a ty si naletěl jako moucha do pavoučí sítě. Já byla ten pavouk, který si tě ukořistil.

Je téměř k nepochopení, jak jste vy kluci naivní a dokážete tak hloupě naletět obyčejné holce, co umí dobře hrát a předstírat. Mezitím, co ty ses do mě zamiloval, já si užívala ten pocit, jak budeš trpět, až se dozvíš pravdu. To jsem vážně tak dobrá herečka?

Hrála jsem si s tvými city a ty si to nepoznal. Pořád si mě chtěl mít u sebe a stále dokola mi opakoval, jak moc mě miluješ, ale já to ignorovala. Vždy jsem protočila očima, aniž by sis toho všiml. Trávila jsem s tebou všechen svůj volný čas, jenom aby sis ty myslel, že to s tebou myslím vážně. Nebylo těžké tě dostat, protože si byl lehce dostupný a já jenom využila příležitosti se do toho vrhnout po hlavě.

Miloval si mě tolik, že nebylo těžké tě podvádět s každým, kdo se mi jenom pohledem nabídl. Oblíbila jsem si ten pocit, když jsem s někým spala a myslela na to, jak tě vlastně podvádím. Tak moc si zářil a byl oslepen láskou ke mně, že sis ani nevšiml, co já provádím. Měla jsem k tomu své důvody a věř, že já nejsem hodný člověk.

Zápory mě téměř přitahují a já jsem jejich královna, které se klaní i to nejkrutější zlo. Zlo tak silné, že zničilo i člověka, jako jsi ty. Ono se říká, že dobro vítězí nad zlem, ale jak sám vidíš, tak to není pravda. Něco má smutný konec a něco dobrý a já miluji smutné konce. Úplně se v nich vyžívám, stejně jako se vyžívám v tom, jak se ty musíš teď cítit.

Nezasloužíš si úsměv na tváři, který jsem ti uměla vytvořit jenom já, ale po tomhle všem se budeš chtít jenom mračit a s tím jsem nadmíru spokojená. Jenom chci, abys věděl, že já tě budu doprovázet v nočních můrách. Myslím, že se ptáš sám sebe, proč ty, proč to třeba nebyl nějaký tvůj přítel.

To ty si vypadal tak lehce k dosažení, to ty si vypadal tak slabě, a to se mi líbilo, byl si tak snadná kořist a měla jsem pravdu. Takové lidi já umím odhadnout a tebe jsem odhadla dokonale. Věru, věř Louisi, ne všechno pro někoho končí dobře a pro tebe už nebude nic dobré. Pamatuješ, jak jsem ti řekla ty dvě slůvka, co ty si pořád dokola opakoval mně? Miluji tě.

Jak ubohá slova na dnešní dobu. Z tvých úst to znělo tak upřímně a pravdivě, ale z mých to byla pouhá lež, která tě měla přesvědčit o tom, že si jediný člověk, kterého si budu vážit, ale ty si byl pro mě kus hadru. V tomhle dopise jsem k tobě upřímná, a jestli se mi budeš chtít pomstít, nedělej to. Okolí mě miluje a ty to víš.

Jak snadné bylo si s tebou hrát a víš, co bylo nejlepší? Bavilo mě to, stejně jako mě to baví doteď. Lámu srdce okolí, a to je to, co já miluji. Dělat lidem ze života peklo, kterým si oni musí projít, ale stane se, že někdo neprojde a ty jsi selhal. Selhal si projitím toho pekla a já nedělám nic jiného, než se ti směji. Je to smích, který ty už nikdy neuslyšíš.

Přiznejme si, že nám to spolu stejně neklapalo. Bylo to na hraně a tys to viděl, jenomže místo, abys mi dal kopačky, tak si dolézal, a to mě přestalo bavit. No řekni mi, která holka by to vydržela? Já jsem někdo, kdo se ti zaryje do paměti. Ukončila jsem to sama takovým krutým způsobem, že na to nikdy nezapomeneš. Měl si tu smůlu, že si potkal mě, ale asi ti to osud přál.

Já se bavila na tom, jak si vlastně neviděl to, co já dokážu a co jsem zač. Ty si na mě hledal jenom ty klady, které jsem já nikdy neměla a nikdy je mít nebudu. Tenkrát, jak si mě viděl poprvé, co sis myslel? Že mě sbalíš a budeme spolu do smrti? To ses asi hodně spletl, protože smrt je něco, co já přeji každému, kdo mě jenom trochu pozná.