Despair (Korekce)

18. Část

„To ta moje intuice," zamrmlal si pro sebe a vydal se k televizi. Intuice zvaná Bodie. Ti kluci mají někdy tak vysoké sebevědomí.

Niall se sehnul a otevřel poličku, kde by mělo být DVD. Místo toho vytáhl fotku, která byla zarámovaná. Stoupl si a pevně ji svíral. Nakoukla jsem mu přes rameno a zadívala se na ni. Byli tam všichni. Luke vedle Louise, který se smál, vedle Louise Liam, který se mračil na Zayna. Dove stála z druhé strany vedle Luka a smála se na Harryho, který se široce usmíval na objektiv. Byla to nádherná fotka. Museli pro Louise znamenat hodně. 

„To bylo ještě z dob, kdy se Harry snažil sbalit tvou sestru," řekl Louis, který vešel do pokoje a poplácal Nialla po rameni. „A ty ses usmíval," odvětil mu a vrátil ji zpět na své místo. „Podej mi ji." Louis nastavil ruku a Niall tak udělal. Vzal si ji a rozhlédl se po pokoji.

Měl na zdi volné místo, na kterém visel háček. Natáhl se a fotku tam pověsil. Spokojeně si promnul dlaně a plácl sebou na postel. Niall to zapnul a lehl si vedle Louise, ale byla tam mezera, do které jsem se akorát vešla já. Spokojeně jsem si lehla a přitulila s k Niallovi. 

On měl ruce za hlavou a beze slova sledoval dění pohádky. Koutkem oka jsem se podívala na Louise a zjistila, že mě pozoruje. Jeho pohled byl tak chladný a zamračený, že jsem se celá otřásla. Raději jsem se podívala na televizi, ve které se odehrávala pohádka, kterou jsem milovala.

Spokojeně jsem se pro sebe usmívala a sledovala, jak se malý DJ snaží zachránit svého tlustého kamaráda buřta. Jednu ruku jsem měla položenou na Niallové hrudi a druhá se válela spokojeně na posteli. Najednou něco se mnou škublo a já se převalila na bok. Zadívala jsem se do Louisového naštvaného výrazu.

Ruku obmotal kolem mého pasu a přitiskl si mě na své tělo ještě více. Neprotestovala jsem, protože bylo lepší to cítit, než si něco domýšlet. Svou ruku jsem přesunula na jeho hruď a dál sledovala pohádku.

Za chvíli jsem pocítila dotyk a můj pohled padl na jeho hruď. Naše ruce byly propletené. Když zjistil, že se na to se zájmem dívám, tak stisk zesílil a palcem mi začal kroužit po kloubech. Bylo to tak uklidňující, že jsem si to nechala líbit. Opřela jsem se a vžila se do děje pohádky, zatímco Louis si mě držel v objetí a hladil mě po palci.

„Brácho, vypadáš, jako by si držel holku. Nemáš bludy? Že ty sis nějakou vymyslel?" zeptal se ho Niall, když pohádka skončila a on se posadil na postel. Prudce jsem se odtrhla od Louise a postavila se k oknu.

„To se ti zase jenom zdálo, ale je na čase, aby si šel. Pozdravuj sestru, až budeš s nimi." „Počkej, ty s námi nejdeš na tu akci u toho ulízaného šprta, co pořádá párty, jenom aby se zalíbil?" vyhrkl na něho Niall. „Nejdu nikam. Vyřiď ostatním, že se mi udělalo blbě, nebo si prostě něco vymysli." „To se tobě nepodobá. Vždy si byl na takových akcích hlavním bodem pozornosti, ale jak vidím, tak už o to nemáš zájem. Ta holka s tebou dělá divy. Až ji potkám, budu ji muset poděkovat," řekl Niall a s těmihle slovy se vypařil stejně rychle, jako objevil.

„Měl si jít se bavit. Navíc, odcizuješ se jim, a to já nechci," řekla jsem a otočila se na Louise. „Nechci se bavit. Myslím, že toho jsem si užil už dost," pronesl a postavil se naproti mně. „Kde je ta skála? Nějak nám měkneš, to se mi nelíbí. Mám ráda tvrdého Louise," pronesla jsem škodolibě.

„Mám být zlý? Dobře teda, budu zlý." „Nevěděla jsem, že máš ještě jednu televizi, takže víš, co tě čeká, když mě naštveš." Mrkla jsem na něho a obešla ho. „Na tu televizi ani nesáhneš, miláčku," zasyčel skrz zuby a vyšpulil na mě pusu.

„Toho miláčka si odpusť. Nesnáším, když mi tak říkáš," zavrčela jsem a on se vítězně usmál. „Já zase zbožňuji, když se vztekáš." „To sice možná, ale čeho jsem si všimla, tak nemáš rád, když se motám kolem Nialla. Proč ti to vadí? Je to hezký kluk s andělskou tváří a přesně můj typ," pronesla jsem a dala si ruce v bok.