Byl jsem nervózní z toho, že jedem za tou holkou. Neměl jsem ani ponětí, jak se chovat. Nechtěl jsem tam jet, protože jsem dostal, že něco pokazím. Jeden tanec na zábavě a já se hrnu do katastrofy, ze které se už určitě nevymotám.
Udělal jsem to hlavně kvůli Bo, která z nějakého důvodu chtěla, ať tam jedem a já netuším, proč mi tak podstrkuje holky. Zapřisáhl jsem se, že po tom všem už žádný vztah nechci a než se naději, tak se ocitnu před prahem dveří jedné holky, která by dokázala mé srdce natolik oslnit, že bych já i to srdce dokázalo zase milovat.
Bodie mě měnila a já to na sobě viděl. Nebyl jsem tolik agresivní a choval se jako nějaká slabota, a to se mi zdaleka nelíbilo. Copak mě takhle dokáže změnit jeden duch, který se mi připlete do života, jenom aby mě chránil? Vše se změnilo a nejhorší na tom všem bylo, že se nic nedalo vrátit zpět. Musel jsem to udělat už kvůli té holce, co stála vedle mě a povzbuzovala mě.
I ona měla na mě účinky, ale neviděla to. Znám ji pouhé čtyři dny, ale i to stačí na to, aby mě oslnila. Myslím, že je pro nás oba dva lepší, že se známe takhle, než aby nás spolu seznámil její bratr a já bych do ní jel jenom kvůli jedné věci.
Tahle holka nebyla moc citlivá ani urážlivá, ale i přesto, co se kolem nás děje, se dokáže upřímně smát, a to se mi na ní tolik líbí. Usmívala se a já se cítil tak dobře, když jsem viděl její smích. Nebyla jako ostatní holky, i když jsem jí to řekl. Ona byla jistým způsobem zvláštní a měla svou hlavu. Dokázala mě tak zmást, že jsem ani nevěděl, co kolikrát dělám za hlouposti.
Ten dnešek se mi zaryl do paměti a celou dobu, co jsme jeli sem, jsem nad tím uvažoval a nemohl to dostat z hlavy. To, jak se mi přehrabovala ve vlasech, mě jistým způsobem vzrušovalo. Nebo to, jak jsem ji zabořil hlavu do krku a vdechoval její vůni. Vždy jsem tu vůni cítil a měl jsem ji rád. Byla tak jemná a vždy, když kolem mě Bo prošla, tak jsem ji nenápadně nasával. Jednu věc jsem si nechtěl připustit, a to byla ta, že když dokončí svůj úkol nebo co to vlastně je, tak mě opustí.
Nechtěl jsem, aby šla pryč a to, jak jsem říkal, že mi tam zaclání, byla pouhá lež. Chtěl jsem ji jenom ranit. Ona poranit šla. Byla duch a z jejích očí jsem mohl vyslídit ledacos. Nikdy jsem na takové bytosti nevěřil, ale ona utvrdila mou zmínku o tom, že duchové jsou a mohou si dělat, co chtějí, ale ona měla na starost hlídat takového troubu, jako jsem já. Snad si tohle ani nezasloužila.
Dveře se pomalu otevřely a já zíral na dívku, která se ke mně neustále hlásila, ale dneska působila, že to nemá v plánu. Třeba se jenom spletla nebo si to už nepamatuje. V jedno to jsem pevně doufal, protože s ní rozhodně nic nechci mít.
Pozdravila mě a pozvala dovnitř. Kývl jsem na Bo, ale ta mi pokynula, abych šel dovnitř. Je to vážně super. Zrovna když chci, aby byla při mně, tak ona se rozhodne jinak. S jedním nádechem jsem vešel a zastavil se asi v předsíni. Byla veliká a obsahovala obrovské zrcadlo.
„Půjdeme do kuchyně," řekla Clea a já ji beze slova následoval. Kuchyň byla prostorná. Zdi byly sladěné do krémové barvy a vše k sobě tak dokonale ladilo. „Dáš si kávu nebo něco jiného?" optala se Clea a zastrčila si pramen jejich tmavých vlasů za ucho. Opřel jsem se o linku a hleděl jinam než na Cleu.
„Jestli máš čaj, tak prosím ten," odpověděl jsem ji a ona otevřela skříň a jeden vytáhla. Dala vařit vodu a poté se otočila na mě. „Takže, nečekala bych, že přijdeš." Začala konverzaci a já se pořád díval všude kolem, jenom abych se nemusel dívat na ni. „Stálo mě to hodně úsilí, ale není špatné se poznat s novými lidmi a však to určitě znáš." Pokrčil jsem rameny a konečně se na ni odvážil podívat.
Vyzařovalo z ní něco jiného, než z Bo a bylo to silné. Silné možná jo, ale ne tak silné, jako to, co vyzařovalo z Bodie. Každá měla jiný charakter a každá působila na první pohled něčím jiným. Přistihl jsem se, jak ty dvě přirovnávám k sobě a hledal jsem na Clee něco, co by mohla mít společného z Bo, ale ona nebyla Bo a to byl ten důvod, proč jsem chtěl odtamtud pryč. Zmizet a už nikdy se nevrátit.
Bodie byla svá úplně ve všem a mrzelo mě, že nás Luke neseznámil ještě dříve, než jsem se dal dohromady s tou mrchou Darlie, která mě zneužila, aby uspokojila své sobecké touhy. Když jsem byl v blízkosti Bo, zapomínal jsem na ni a líbilo se mi to. Líbil se mi ten pocit být zase ten starý a veselý Louis.
Clea zalila naše šálky a já se podíval do okna, kde jsem viděl do zahrady. Nebylo na ní nic zajímavé, až na jednu věc. Bodie seděla na houpačce a pohupovala se. Vlasy jí vlály ve větru a já se slabě usmál. Vypadala, že nad něčím přemýšlí a já chtěl vědět o čem. Chtěl jsem jít za ní a zjistit to, ale nemohl jsem. Věnoval jsem se jiné dívce a já cítil, že něco je špatně, že to tak prostě být nemá.
„Můžeme spolu někam někdy vyrazit, jestli budeš chtít," pronesla Clea a já stočil pohled na ni. „Víš, já ti vlastně přišel říct, že my dva bychom to asi dohromady dávat neměli. Já nevím, jak ti to vysvětlit, ale doufám, že to chápeš. Nejsem na vztah ještě připravený," řekl jsem omluvně a na ní viděl zklamání.
„Je to tvá volba, ale kamarádi budeme, že ano?" Prosebně se na mě podívala a já jemně přikývl hlavou. Popadl jsem svůj čaj do rukou a pomalu ho vypil až do dna, jenom abych mohl co nejdříve odejít. „Máte hezkou zahradu," pochválil jsem jí aspoň něco. „Díky, zařizovali ji rodiče." „Myslím, že už půjdu. Mám ještě něco na vyřizování," vymluvil jsem se a ona přikývla.
Šla mě doprovodit ke dveřím a já se s úsměvem na rtech rozloučil. Určitě očekávala, že budeme spolu koukat na filmy a pak se něco stane, ale to jsem nechtěl. Musel jsem za Bodie a být s ní. Je moje a já ji potřebuji.
Trošku kratší rozhovor s Celou, ale tak, myslím, že všechny chápeme pocity Louise. :D A jo, vím, zase krátká část, ale jak už jsem říkala minule, pak zase navážou dlouhé části a prostě to je tak, jak to je. :D Nechám to takhle, nic měnit nebudu a víte, co mě překvapilo? :D Tak a kdo chce věnování? Piště do komentářů. :) Ti, co ještě neměli. :) :DD P.S. To neznamená, že když neodpovídám na komentáře, tak že si je nečtu. :* :D To mi neberte prosím za zlé. :)
LOVE YOU GUYS. :D ♥
ČTEŠ
Despair (Korekce)
Fantasy*Příběh je v korekci.* Dva světy, které se sejdou. Ona nedýchala. Ona byla vyvolená. Ona značí význam. On ubližoval, On měl srdce, ale chladné jako led. On byl chráněn, i přesto, jaký byl. Kapky deště jsou vzpomínky lidstva téhož ste...
