Kiss Me, Idiot [Marcus&Martinus CZ] ✓

11🎀

Abby

,,Tati prosím!" zaslechla jsem žadonivý Martinusův hlas, jen co jsem za sebou zabouchla dveře a shodila si z ramene svoji školní tašku. Zula jsem si boty a zvědavě nakoukla do obývacího pokoje, kde Kjell-Erik seděl na gauči, jednu nohu měl přehozenou přes druhou a Martinus stál před ním, aby mu bránil ve výhledu na televizi, v níž právě běžela nějaká dramatická kriminálka.

Předstírajíc nezájem jsem kolem nich prošla a přes jídelnu jsem se dostala do kuchyně, kde jsem nahlédla do lednice a dělala, že mě její obsah neskutečně zajímá. Vzhledem k tomu, že všechny tři místnosti jsou spojené do jedné, oddělené pouze barovým pultem, neměla jsem problém rozumět jim každé slovo.

,,Tinusi, jasně jsem řekl, že tě tam nechci pustit," povzdechl si Erik. Z jeho hlasu jsem rozpoznala, že mu začíná docházet trpělivost.

Martinusovi to však zřejmě vůbec nedošlo. ,,Prosím, jdou tam vážně všichni a jen já jediný mám chybět? Tati, opravdu to jen obyčejná diskotéka. A už mi není patnáct, aby ses vymluvil na to, že jsem ještě mladý."

Když jsem pochopila o čem se baví, moje zvědavost zcela vymizela. Tak tohle téma není zrovna to, o které bych se zajímala. Vytáhla jsem si z lednice pomerančový džus, ze skříňky si vzala skleničku a chtěla se vydat do svého pokoje. Když jsem však kolem nich procházela, Kjell-Erik na mě upřel své tmavé oči a zarazil mě.

,,Abby jde taky?" obrátil se zpátky k Tinusovi a měřil si ho tázavým pohledem.

,,Ne, Abby nepatří do naší party," pokrčil Tinus rameny. Upřímně? Ani bych do ní patřit nechtěla. Aby o mně hráli kostky, kdo se se mnou jako první vyspí? Díky, nezájem.

,,Dobrá, v tom případě můžeš jít pouze tehdy, když půjde i Abby," přikývl Erik a odstrčil Martinuse stranou, aby dobře viděl na obrazovku televize. Tomu spadla brada a v mžiku mne zkoumal svýma čokoládovýma očima.

Zavrtěla jsem hlavou: ,,Na to zapomeň, já nikam nejdu."

,,Abby," vtrhl za mnou do pokoje, když jsem se uklidila z obýváku s plánem pustit si nějaký slušný film. ,,Prosím, já tam dneska fakt chci."

,,A co já s tím?" pokrčila jsem rameny, odkládajíc skleničku s džusem na noční stolek.

,,Buď tak hodná a pojď se mnou," chytl mě za ramena a natočil obličejem k sobě. Zabodl do mě svůj prosící pohled. Z jeho temných panenek mi na kůži vyskočila husí kůže, i když odhalená pokožka na mých ramenou, kde se mě dotýkal, slabě pálela. ,,Prosím," zopakoval.

***

,,Bože, k čemu jsem se to nechala přemluvit," protočila jsem očima, když jsem stála před budovou, jenž zářila všemi možnými barvami a vycházela z ní hlasitá hudba.

,,Tak jo,"postavil se Martinus vedle mě, ruce schované v kapsách svých roztrhaných džín. ,,Dělej, jako bych tu vůbec nebyl, jo?"

,,Prosím?" nechápavě jsem pozvedla obočí.

,,Prostě si mě nevšímej, co na tom nechápeš?" procedil skrz zuby.

,,A proč jsi v tom případě chtěl, abych sem šla?!" složila jsem si ruce na prsou, při čemž mi něco došlo. ,,Počkej, ty jsi mě sem vytáhl opravdu jenom pro to, aby tě pustil táta?! To nemyslíš vážně?! Tak když už jsem se obětovala a šla s tebou, tak mě tu snad nenecháš bloudit samotnou?! Vždyť já se tu vůbec nevyznám!"

,,Čau Tinusi!" objevil se vedle nás najednou Tobias i s celou jeho bandou. Když mě spatřil, nechápavě si mě přelétl bodavým pohledem. ,,Můžeš mi, prosím tě, říct, proč jsi sem vytáhl i tuhle?"