Kiss Me, Idiot [Marcus&Martinus CZ] ✓

18🎀

Martinus

Rukou jsem si setřel pot z čela a přetočil se na bok. Ležela na zádech s lehce zpocenými vlasy a z úst ji vycházelo zrychlené dýchání. Hrudník se jí zběsile zvedal, jak se snažila vstřebat veškerou vlnu rozkoše. Na vlastních rtech jsem pocítil úsměv. Nevěřil jsem, že by někdo po tomhle mohl vypadat tak sakra roztomile a nevinně.

,,Bože," promnula si dlaněmi tvář, když už byla schopná dýchat jakž takž normálně.

,,Copak," zasmál jsem se. Jen s rudými tvářemi zavrtěla hlavou. Neubránil jsem se a pramen vlasů ji schoval za drobné ouško. ,,Tak co? Jaký to bylo? Podruhý... O dost lepší, co?"

Pohled, který doposud upírala do bílého stropu pootočením hlavy přemístila přímo do mých očí. ,,Spíš už jsem věděla, do čeho jdu."

,,Ale nekecej," zavrtěl jsem hlavou. ,,Užívala sis to o dost víc než posledně."

,,Dobře, možná o něco málo," otočila se na břicho, obličej schovávajíc do polštáře. Hlasitě jsem se zasmál a dlaní ji pomalu začal hladit po odhalených zádech. Netrvalo to dlouho a opět jsem se něžně přisál k jejímu krku, na kterém už po dnešním ránu měla dva zarudlé flíčky. Chvilku se nechala, dokud se nepřetočila zpátky na záda a neprohlížela si mě svým andělským pohledem.

Lehce jsem se usmál, zapřel se o lokty a vyhoupl se nad ní. Se zatajeným dechem sledovala, jak se pomalu skláním k jejímu uchu, s kterým jsem si následně začal pohrávat jako s nějakou hračkou.

,,Víš, že bych si klidně dál říct ještě jednou?" Zamumlal jsem, když mi tělem začalo proudit lehké vzrušení.

,,Tak jo, to by stačilo!" Zatlačila mi dlaněmi do hrudi, aby mě od sebe dostala dál. ,,Zavedeme další pravidlo našeho kamarádství. Maximálně jednou za den-" zarazila se, jakoby si teprve teď uvědomila, co vlastně řekla, ,,- teda... třikrát za týden."

,,Cože?" Nesouhlasně jsem si ji změřil pohledem. ,,Bie, tohle mi nemůžeš udělat... To... To je o čtyři méně než jsem zvyklý... Pětkrát."

,,Tak to by sis měl navyknout na nový režim," pronesla rozhodně. ,,Čtyřikrát, ale k víkendovým snídaním od tebe mám každý den zmrzlinový pohár."

,,Ale notak," zasténal jsem. ,,Já chci jen jednu věc a ty jich chceš hned několik."

,,Ale ta tvoje věc by se dala vyvážit stovkou mých požadavků, víš?" Založila si ruce na prsou. ,,Ber nebo nech být..."

,,Dobře," nezbylo mi nakonec nic jiného než souhlasit. ,,Co kdybych ti udělal snídani? A ty se mezitím můžeš zajít osprchovat," navrhl jsem a ani nečekal na její reakci. Natáhl jsem se pro své boxerky, které jsem si hned na to natáhl. Na ostatní oblečení jsem zrovna neměl náladu, tak jsem se jen takhle vydal dolů do kuchyně. Jediné, co vlastně umím jsou míchaná vajíčka se slaninou. Jediný problém, který nastal byl, že jsem neměl ani ponětí, jestli je Abby vůbec jí. Z vrchu se již však ozývala tekoucí voda, proto jsem ji nechtěl rušit. Nezbylo mi tedy nic jiného než to risknout. Na pánev jsem rozklepl čtyři vajíčka s máslem a nakrájel k tomu kousek anglické slaniny. O pár minut později se již kuchyní nesla vábná vůně.

,,Nevěřím, ty skutecně vaříš," uchechtla se, když vešla do kuchyně pouze v světle modrém županu, mokré vlasy jí splývaly po zádech a sem tam z nich nějaká neposlušná kapka vody spadla na podlahu. ,,Takže mimo doktora by z tebe byl i dobrej kuchař?"

,,Martinus Gunnarsen, práce všeho druhu," přikývl jsem, při čemž jsem během úsměvu odhalil řadu svých bílých zubů. Protočila očima, zatímco že skříňky vytáhla čisté talíře a skleničky, do kterých nalila jablečný džus z lednice. Já jsem mezitím vaječinu naporcoval na talíře, které jsem hned donesl ke stolu. Pak Abby už jen nakrájela dva krajíčky chleba a jeden mi podala.

,,Tak dobrou chuť," prohodila, jen co se posadila ke stolu hned naproti mě. Následujích pár minut snídaně probíhalo v naprostém tichu. Oba jsme se věnovali svým talířům a probírali jsme se vlastními myšlenkami. ,,Ale musím uznat, že to máš dobré," pochválila mě na konec, až jsem cítil, jak se mi krev pomalu hrne do tváří.

,,Díky," oddechl jsem si. ,,Tak... Co máš v plánu dneska dělat?"

,,No, oficiálně jsem nemocná, takže moc toho na výběr není."

,,Když o tom tak přemýšlím, já vlastně taky..." Zabrouzdal jsem myšlenkami k dnešnímu ránu, kdy jsem na tátu hrál, jak je mi hrozně špatně. ,,Navrhoval bych tedy nějaký filmy. Posledně jsi mě odmítla, tak doufám, že dneska už na to se mnou koukneš bez odmlouvání. Jinak bych si to zařídil jinak."

Zasmála se svým lehkým, zvonivým smíchem. ,,Dobře. Předem tě však upozorňuji, že na horory nekoukám."

,,Uvidíme, co s tím zmůžeme," mrkl jsem a následně schoval špinavé nádobí do myčky, při čemž jsem si nemohl povšimnou, jak po mně Abby koutkem očka pokukuje. Schválně jsem se natočil tak, aby mou holou hruď měla přímo v zorném poli. ,,Ale slintat po mě zase nemusíš," po chvíli jsem to už nevydržel a rozesmál se.

,,Bože," zrudla a odvrátila tvář na stranu.

,,To je v pohodě," projel jsem si prsty skrz vlasy. ,,Chápu, že jsem neodolatelně sexy a z mého nahého těla jsi celá mokrá."

,,Ty jsi idiot," protočila očima. ,,Nechtěj, abych tě vyprovokovala a v tu nejnevhodnější chvíli se na tebe vykašlala."

,,Páni," přistoupil jsem blíž a trochu se přikrčil, abych měl její tvář v jedné úrovni s mojí. ,,Začíná se z tebe stávat rebelka. Už se tak moc nestydíš, co? Něco takového by jsi z úst dříve nevypustila. Myslím, že mám na tebe sakra dobrej vliv. Ale v pohodě, takhle se mi dost zamlouváš," přejel jsem ji bříškem palce po kulatém nose. ,,Ještě tak dva, tři týdny a budeš mi do postele lézt sama..."

,,Tak na to zapomeň, idiote," cvrnkla mě do mého frňáku. ,,To bych nejprve musela protrpět mozkovou mrtvici a ani potom bych se k tomu sama neodhodlala."

~🍍 Love pineapples 🍍~
Taková dost o ničem kapitola 😕
Ale nemůžu slíbit, že další bude lepší, protože si myslím, že nebude 😅
No, můžu doufat, že se tu najde aspoň jeden človíček, kterýmu se kapitola líbila... 😄😘
🌹Ich liebe euch 🌹