Kiss Me, Idiot [Marcus&Martinus CZ] ✓

22🎀

Abby

Dolila jsem si do skleničky zbytek vína, které jsem hned na to do sebe na ex vylila. Zvonivý zvuk skla se rozlehl po místnosti, když jsem skleničku s o dost větší silou, než jsem měla původně v plánu, postavila zpátky na konferenční stolek. Symbolicky jsem si hřbetem ruky otřela rty, přestože mi po nich žádné kapky rudého nápoje nestékaly. S menšími obtížemi jsem se postavila, při čemž se mi podlaha pod nohama snad dvakrát otočila kolem osy. Když jsem si byla jistá, že stojím pevně na nohou, obrátila jsem se zpátky na Martinuse a tázavě pozvedla obočí. ,,Tak jdeš?"

Tinus se na mě nechápavě zahleděl. V matném světle stolní lampy byly jeho hnědé oči ještě temnější než normálně. A že díky nim vypadal sakra roztomile. Když k tomu přidám fakt, že měl taky vypito víc než je u normálních teenangerů zdravé, díky čemuž mu hlava pomalu klimbala ze strany na stranu, nedokázala jsem od něj odtrhnout oči.

,,Kam?" zeptal se po chvíli, kdy jsme na sebe navzájem hleděli, aniž by nám to připadalo jakkoliv zvláštní a nevkusné. Hlas měl chraplavý, mluvil potichu, skoro jako by šeptal.

Vyschlo mi v ústech, nehledě na to, že jsem dneska pila více než jsem zvyklá. Ale já vlastně nejsem zvyklá. Vždyť nepiju vůbec!

Přesto jsem však ledabyle pokrčila rameny. ,,Chtěl sis přece vybrat poslední možnost za tento týden." Trochu se mi motal jazyk. I tak jsem ale dokázala vážit všechna slova, co mi vycházela z úst. Měla jsem se dokonale pod kontrolou, i navzdory alkoholu, jenž mi proudil žilami.

Jeho temné oči mě překvapeně sjely od hlavy až k patě. Cítila jsem se pod jeho pohledem nahá, tak dokonale si mě prohlížel. ,,J-já... Já jsem myslel, že dneska nebudeš mít náladu."

Natáhla jsem k němu ruce, a když se mě chytil, vytáhla ho na nohy, takže stál pár milimetrů ode mě. Své čelo jsem měla rovnoběžně s jeho bradou. Vycházela z něj taková zvláštní vůně. Snad směsice máty a maliny. Dráždila mě v nose, až jsem měla strach, abych hlasitě nekýchla. Nakonec jsem pomalu zaklonila hlavu, abych mu viděla přímo do očí. ,,Dneska to spíš potřebuju než chci."

Beze slov přikývl. Vydala jsem se tedy rovnou ke schodům. Martinus ještě zhasl stolní lampičku, pak se i on vydal za mnou.

,,Pojď dneska do mého pokoje," položil mi ruku na záda, když jsem chtěla otevřít dveře k sobě. Vzhlédla jsem k němu. On však hlavou jen pokynul na druhý konec chodby, kde se nacházela ložnice mámy a Kjell-Erika. Hned mi došlo o co jde. Můj pokoj je k nim blíž než ten Tinusův. I když si myslím, že oba dva tvrdě spí, nehodlám nic riskovat. Vydám se proto do sousedního pokoje.

Ten je o něco ponurejší než můj. Můžou za to především plakáty fotbalistů a hudebních skupin, které visí všude po stěnách. Co si budeme nalhávat. Světlé barvy zrovna nemají.

Pomalým krokem se dostanu až k jeho posteli. Martinus za námi mezitím zavře dveře a pro jistotu otočí i klíčem v zámku. Je to vlastně poprvé, co se to chystáme udělat, když jsou naši doma.

Naše pohledy se setkají. Koukám na ňej. On kouká na mě. Zaskočí mě atmosféra, která mezi námi panuje. Není napjatá, ani ji nedokážu přesně popsat. Téměř zadržuju dech, když přistoupí až ke mně a jeho horký dech cítím na své pokožce.

Odtrhnu zrak z jeho očí a místo toho ho přemístí na jeho ramena, na kterých se hned na to objeví i mé drobné ruce. Pomalu začnu knoflík po knoflíku rozepínat košili jeho pyžama. Srdce mi buší o sto šest. Moc dobře vím, co dělám. Není to tím, že jsem opilá. Prostě to chci udělat. Když už mám rozeplý i ten poslední knoflík, nechám mu košili sklouznout z ramen, na což dopadne rovnou pod jeho nohy. Pohled stále upírám na jeho nahou hruď, po které rukama začínám pomalu sjíždět níž. Pod dlaněmi mi hoří jeho hebká pokožka, jak bříšky prstů přejíždím po obrysech jeho vypracovaných břišních svalů.

Cítím to. Vím, že se dívá na to, jak na něj šahám jako na nějakou panenku z porcelánu. Ale nevadí mi to. Chci aby to tak bylo. Po nějakém tom čase se odhodlám zvednou pohled. Měla jsem pravdu. Celou dobu mě jen tiše pozoruje.

Martinus

Celou tu dobu se na ni dívám a říkám si, jak je možné, že po světě chodí někdo jako ona. Cítím její dotek, díky kterému mi celým tělem proudí slabá elektřina. Vypadá jako dvouleté dítě, které pečlivě zkoumá svou novou hračku. Líbí se mi to. Ona je poctivý anděl, kterého vždycky vychovávali jen slušně a já ďábel, co má za úkol svést ji na druhou cestu.

Vzhlédne ke mně. Konečně se mi vypije do očí svými čistě modrými kukadly. Jsou jako lesní studánka. Čisté a neposkvrněné.

Skloním se k ní a co nejněžněji ji políbil přesně na rozhraní jejího krku a ramene. Zašeptám: ,,Víš, že jsi krásná? Jako kvítek. Drobný, zranitelný kvítek... Tak proč se ze sebe snažíš dělat tvrdou holku, která se ničeho nebojí?"

,,Přežívá nejsilnější," odpoví mi, ale to už ji vysvlékám z jejího úzkého trička, které hned odhazuji někam za sebe. Jednou rukou obejmu její úzký pas a přitisknu si ji co nejtěsněji na sebe. Pomocí rtů si opatrně začínám pohrávat s jejím ušním lalůčkem, zatímco ji pomalu pokládám na svou postel. Když leží přímo pode mnou, její drobné ruce mi začínají šmátrat po zádech, po chvíli mi je zaplete i do vlasů. Co nejvíc se k ní tisknu, abych zřetelně cítil její horkou pokožku na mojí a zároveň, abych ji nijak neublížil svou váhou.

Cítím to vzrušení, které mnou proplouvá. Najednou jsem úplně střízlivý, jako bychom dneska nevypili ani kapičku. Odtáhnu se od jejího ucha, ale hned na to opřu své čelo o její. Zrychleně dýchá a to jsme ještě ani nezačali. Ústa má pootevřená a mě zaplaví těžce ovladatelná touha přisát se jí na rty a prozkoumat každičký kout její sladké pusinky. A chvíli si myslím, že to skutečně udělám. Jsem tak blízko. Nedělalo by mi to žádný velký problém. Překonat jen pár milimetrů a už by to bylo. Její horký dech se mísí s mým a já se přibližuju. Skutečně jsem každou další sekundou blíž. Už už přemýšlení, jakou chuť mají její rty. Dozajista jsou sladké. Sladké a něžné.

Ale na tu nejposlednější chvíli si to rozmyslím. Místo rtů se jí přísaju na krk, zatímco bojuju s rozpínáním jejích riflových kraťásků...

~🍍Love pineapples 🍍~
Ha... A víc máte smůlu 😜🖖
Tak jakpak se vám zatím daří na škole? 🤞🖤
Já za dnešek schytala dvě jedničky, takže jsem upe spokojená 😌🧡
Co říkáte na kapitolu a celkově na příběh? 🤔
Není to moc nudný? 😅
Já sama mám pocit, že se tu vlastně vůbec nic neděje... 🤷🏻‍♀️
🌹Ich liebe euch🌹