Abby
,,Emmo, nikam s vámi nepůjdu!" zaslechla jsem, jen co jsem vlezla do dveří. V botníku se na zemi povalovaly dva neznámé páry bot, při čemž jedny z nich byly dívčí červené balerínky.
,,Ale slíbil jsi mi to! A já se na tebe těšila!" Vlezla jsem do obýváku, ve kterém se mi naskytl pohled na dva téměř identické kluky a drobnou hnědovlasou holčičku, jenž stála naproti Martinus s rukama založenýma na hrudi.
,,Promiň, ale mám rande. Pochop, nemůžu se na Emily jen tak vykašlat," pronesl, při čemž jsem se málem rozesmála hlasitým ironický smíchem. Nemůže zazdít jejich schůzku, ale podvádět ji, v tom už problém nevidí. Když jsem si však uvědomila, že to jsem vlastně já, s kým to všechno dělá, ovládla jsem se a radši mlčela.
Marcus si mě všiml jako první, tak nechal Martinuse, aby se dál hádal se svou malou sestřičkou a přešel přímo ke mně. ,,Ahoj," věnoval mi lehký úsměv, prsty si projel skrz blonďaté vlasy a tutéž ruku následně zabořil do kapsy svých roztrhaných džín.
,,Čauky," oplatila jsem mu pozdrav, avšak zrak stále nespouštěla z těch dvou. ,,Řekla bych, že ta malá má tuhle válku už dávno prohranou..."
,,Jo," přikývl, ,,Tinus má tvrdou hlavu."
,,A o co se vlastně hádají?"
,,Chceme jít do zábavného parku," pokrčil obyčejně rameny.
,,Víš co?! Tak si dělej, co chceš!" dupla si najednou hnědovláska a vydala se přímo za Marcusem, kterého hned chytla za ruku a táhla ho ke vchodu. ,,My půjdeme s Macem sami!"
,,Ehmm... Počkej, Emi," zastavil ji na chvilku Marcus. ,,Abby, když Martinus nejde, máme jeden lístek navíc, nechtěla bys jít s námi?"
Pohledem rychle přelétnu z Martinuse na jeho identické dvojče a nakonec zakotvím pohledem na malé Emmě, která se na mě prosebně zadívá.
Neubráním se milému úsměvu. ,,Dobře," přikývnu nakonec, ,,když na mě chvíli počkáte, skočím se jen převléct."
*
,,Půjdeš se mnou i na horskou dráhu, že jo?" zavěsila se do mě Emma, jen co jsme opustili prostory strašidelného hradu.
,,Emmi," chytil ji Marcus za ramena s účelem ji ode mě aspoň na chvíli dostat, ,,nemůžeš chtít, aby s tebou Abby pořád někam chodila, je to neslušné takhle někoho pořád otravovat."
,,To je v pohodě, nevadí mi to," mávla jsem rukou, kterou jsem Emmu následně pohladila po vlasech. ,,Ráda s tebou půjdu na horskou dráhu, jen si dám teď na chvíli pauzu, jo? Od všech těch atrakcí se mi trochu motá hlava."
,,Na," vtiskl ji Marcus do dlaně bankovku, ,,zaběhni si koupit cukrovou vatu, my se tu s Ab zatím posadíme na lavičku a počkáme na tebe."
Emma s radostný vypísknutím poskočila na místě a hned odběhla k nějakému stánku. Marcus mi naznačil, ať ho následuju. Posadili jsme se na blízkou lavičku, z které jsme měli dokonalý výhled na ruské kolo. Jen z pohledu na kabinky, jenž se na samém vrcholu střídají jedna za druhou, se mi dělá dost nevolno. Radši se otočím čelem k Macovi, který již započal konverzaci.
,,Je z tebe celá vedle," prohrábne si prsty své mastné vlasy, stejně, jak už to za dnešek udělal nejméně padesátkrát.
,,Vždyť já z ní skoro taky," zasměju se. ,,Vždycky jsem si přála ségru. Místo ní jsem však dostala Toyera," protočím očima, když se mi vybaví nechutně hnusná tvář toho malého spratka.
,,To je tvůj..."
,,Nevlastní bratr," přikývnu. ,,Chová se jako to největší hovado, jaké jsem kdy viděla. A to je mu teprve pět. Vždycky, když jsem u táty na návštěvě, něco mi provede. Jednou mi vytrhl chomáč vlasů. Ale táta nad tím jen mávl rukou se slovy, že je přece ještě malý. To jo, když jde o jeho chlapečka, nikdo o něm nesmí říct jediné křivé slovo."
,,Tak to je Emma proti němu naprostý andílek," zasměje se, při čemž se mu v očích roztomile zajiskří.
,,Vždyť je úplně hodná, prosím tě," zavrtím hlavou, protože se mi nechce věřit, že by ta drobná holčička umělá i něco jiného než jen poslouchat.
,,A to jsem čekal, že po té hádce s Martinusem bude pěkně namíchnutá," doplní se. ,,Na druhou stranu ji chápu. Martinus ji opravdu slíbil, že s námi půjde. A když ho teď vídá tak málo, prostě se na něj těšila. Bráchu respektuji, ale jednou by tu svou Emily mohl oželet. Emma by pro něj měla být taky důležitá."
Pouze tiše přikývnu, protože nemám nejmenší ponětí co na to říct. Marcusovi to však zřejmě stačí, neboť mi věnuje svůj kouzelný úsměv. ,,Víš, že jsi bezva?" natáhne se a schová mi pramen vlasů za ucho, ,,vůbec nechápu, proč se k tobě Tinus chová tak hnusně. Tohle si od něj nezasloužíš."
Kdybys jen tušil, Macu, kdybys tušil...
,,Rozmyslela jsem si to!" objeví se u nás zčista jasna brunetka s téměř snězenou cukrovou vatou. ,,Nechci na horskou dráhu, ale tam."
Žaludek se mi v těle přetočí o 360° když ukáže na obří horské kolo s uzavřenými kabinkami. Polknu, ale nejspíš až moc nahlas.
,,Není ti to po chuti?" zeptá se mě Marcus. V jeho hlase však není nejmenší stopa po posměšku, jak by tomu víc než jistě bylo u Tinuse. Spíš naopak. Mám pocit, že se o mně stará.
,,Mám strach z výšek," přiznám se.
,,Ale jdi. Ty? Jsi ten poslední člověk, do kterého bych něco takového řekl," postaví se a natáhne ke mně ruku. ,,Jsem si víc než jistý, že to zvládneš, když budeš chtít. Můžu ti s tím i pomoct. Nebudeš na to sama."
,,Nejsem si jistá," zavrtím hlavou.
,,No tak, Abby, prosím!" lísá se ke mně hned Emm. ,,Kdyby bylo potřeba, Marcus tě zachrání."
,,Bože, k čemu jsem se to zas nechala přemluvit," promnula jsem si spánky, když jsem o nějakou tu chvíli později nastupoval do kabinky pro čtyři osoby. Jen co se za námi zavřely dvířka, celé kolo se dalo do pohybu.
Že začátku to bylo celkem jednoduché. Stoupali jsme nahoru, a když jsem už měla pocit, že to neunesu, prostě jsem zavřela oči a nechala je zavřené i přes Emminy radostné výkřiky. Když jsem si pak byla jistá, že jsem v bezpečné výšce, oči jsem opět otevřela.
Jenže jednou jsem to špatně odhadla a otevřela oči přímo v momentě, kdy se kolo stáčelo dolů.
,,Bože!" vykřikla jsem, když jsem pod sebou spatřila tu obří díru. Od země mě snad dělily stovky kilometrů.
,,Hej, klid," pohladil mě Marcus něžně po stehně a uchopil mou ruku do své dlaně. Z jeho pokožky šlo příjemné teplo, které mě bůh ví proč uklidňovalo. ,,Bude to dobrý," šeptl mi přímo do ucha a hned na to mi věnoval lehký polibek přímo doprostřed rudého líčka.
Najednou jsem úplně zapomněla na to, že se houpu v nějaké kabince, desítky metrů nad zemí. Vnímala jsem jen husí kůži, která mi vyrašila po celém těle a způsobila zvláštní chvění v mém břiše.
~🍍 Love pineapples 🍍~
Tak a jsem zpátky 👌💝
Nějak se nám do příběhu začíná motat i Marcus 😁
No... Třeba to bude ještě zajímavý 🤔
Snad se aspoň trochu líbilo 🙏💕
Jinak co říkáte na novou songu? 😏
Já jsem jakože totálně propadla závislosti 😌🖤
🌹Ich liebe euch🌹
ČTEŠ
Kiss Me, Idiot [Marcus&Martinus CZ] ✓
FanfictionOh, I am sorry... I forgot I only exist when you need something... Because I am your "secret" friend... So shh... © MacTinusLoverVeri