Dcera cizinky 3

Kapitola 15: Žádost o tanec

"Takže ta dvojčata jsou další tvoji příbuzní?" "Tak nějak." odvětila dívka a připravila se na složité vysvětlování. "Na škole mamka kamarádila se třema svýma spolužačkama a třemi spolužáky." začala. "S Remusem, kterého si nakonec vzala. Jamesem, který ji s radostí přozve ke svým bystrozorským misím. A Siriusem, který je kmotrem Harryho." Seamus jí pozorně naslouchal. "Lily si vzala Jamese, mají spolu dvě dvě děti, jak už jistě víš." Chlapec přikývl, a tak dívka pokračovala. "Kromě toho je Lily mojí kmotrou a moje mamka je zase kmotrou Heather. Sam si vzala staršího spolužáka. Společně mají tři děti. Staršího Teddyho a mladší dvojčata Archieho a Bridgit. Společně s Weasleyovými jsme jedna velká šílená rodina, i když některé z nás k sobě nepojí krevní pouto." dovyprávěla. Nejistě pohlédla na chlapce s pískovými vlasy a doufala, že alespoň trochu pochopil složité vztahy v její rodině.

Světlovlasý Nebelvír chvíli mlčel. Poté se na ní otočil a rychle se nadechl. "Mluvila si o třech kamarádkách, ale jmenovala si jen dvě." Hope zmateně zamrkala. "Jo tohle..." povzdychla si. "Roxanne zemřela při kouzelnické válce." "To mě mrzí." chlapec dívku nejistě vzal za ruku. "Jo, mě taky." přitakala dívka a jemně svou ruku vyvlékla z té jeho. "Roxanne... To je tvoje druhé jméno, ne?" Jasnovidka přikývla. "Musela pro tvé rodiče hodně znamenat." "To ano. Mamka o tom nerada mluví. Dlouhé roky se o tom ani slovem nezmínila." zakroutila nad tím hlavou. "Nemůžeme mluvit o něčem jiném?" požádala chlapce, jež okamžitě přikývl. "Kdyby sis někdy chtěla o čemkoli promluvit..." natáhl ruku, aby jí pohladil po rameni. Dívka však před jeho dotekem uhnula. Neměla tušení, proč to udělala. Nemohla si však pomoci.

"Hej! Hrdličky!" Dvojice Nebelvírů se překvapeně otočila. Kousek od nich stála na cestě dvojice dívek, z nichž jedna přímo zuřivě mávala. "Nerada ruším, ale hodlám ti ukrást Hope, Seamusi!" houkla na chlapce černovláska. Nebelvír se rozesmál. "Mě z ní trefí..." povzdychla si brunetka. "Chce si jen užít tenhle školní rok." hájil ji Seamus s úsměvem. "Jasně. Je totiž náš poslední." protočila Hope očima, načež chlapci přeci jen věnovala sladký úsměv. "Doufám, že si večer nějaký ten tanec ušetříš pro mě." uculila se, načež se nervózně kojsla do rtu. "Klidně všechny." vyklouzla chlapci slova, jež jej okamžitě donutila zčervenat. Ani brunetka se nahrnutí krve do tváří neubránila.

Alice:

Katie:

Hope:

Když tak drobná dívka hleděla do zrcadla, uvažovala, proč nikdy nijak zvlášť nenosila žlutou barvu. Na Katie kostkované žlutobílé šaty vypadaly dokonale, stejně jako stejnobarevné, pruhované triko v kombinaci s sedmi kraťáskami, perfektně sedělo Alice. Při pohledu na svůj odraz se musela ušklíbnout. Zatímco její kamarádky barevně tíhly k létu, ona zvolila šaty v černé barvě. Vršek byl žabičkovaný, rukávy krátké, ramena holá. Sukně splývala volně k zemi a při každém dívčině pohybu se elegantně vlněla. Z důvodu ji přitahovala barva. Někdo by mohl říci, že je to barva smutku a právě proto to k ní dívku táhne. Ona sama byla spíše toho názoru, že se jedná o barvu elegance. Jednoduše řečeno, černá byla prostě klasika.

_______________________________________

Děkuju moc za vaše vyjádření u minulé kapitoly. Jsem ráda, že jste mi napsaly svůj názor. 😊

Jednohlasně jste si odhlasovaly, že na počtu kapitol nezáleží, takže prostě budu psát, dokud budu mít co. 😉

💋🤗💖