Kapitola 18: Držíš se zpět

1.1K 87 34
                                    

Jen tak tak se dívka v šedých šatech, jež odhalovaly ramena, stačila vyhnout letící červené tenisce. Radostně se usmála, když zjistila, že je její. Kolem krku si omotala šálu, jež ležela na její posteli a natáhla na sebe slabý svetřík. Podívala se na svou kamarádku a tázavě povytáhla obočí. "Hodíš mi i tu druhou?" zeptala se, čímž u hnědovlasé dívky vyvolala záchvat smíchu. Černovláska se nejprve nadechla k peprné poznámce, ale nakonec po své kamarádce pouze mrštila druhou botu. "Díky!" pípla Hope, vyběhla na chodbu a rychle za sebou zavřela dveře. Obula se a už sbíhala schody. Neomylně zamířila ke krbu, u něhož seděla trojice studentů šestého ročníku. Jak se zdálo, Ron a Hermiona se konečně zase bavili normálně. "Harry, je Seamus u sebe v pokoji?" zeptala se, když se opřela o opěradlo křesla, na němž chlapec seděl. "Není." odpověděl brýlatý chlapec a jelikož byl na tahu, pohnul jednou z figurek. Kouzelnické šaty se zrzavým chlapcem až příliš často. Člověk by řekl, že už v nich musí být mistři. No, jeden z nich jím možná už byl. Za to ten druhý...

Když Harry už nic dalšího neřekl, rozhodla se zkusit zeptat jinak. "A máš tušení, kde je?" Chlapec místo odpovědi pokrčil rameny. "Šel si zalétat." odpověděla místo něj dívka s nespoutanými vlasy. "Hermiono, tos neměla říkat." zlobil se její zrzavý kamarád. "Když už jsi to ale řekla, tak bys měla Hope říct i to, že v tuhle dobu ho už určitě chytnul ten jeho záchvat vzteku, a tak se šel projít a s největší pravděpodobností si sedne k jezeru, opře se o nějaký strom a čučí do blba." prohodil zrzek jen tak mimochodem. "Pěkně si to vykecala, Hermiono." poznamenal s úšklebkem. Oslovená pouze protočila očima a dál se věnovala své knize. "Jsi nejlepší, Rone." ušklíbla se Hope a už se hrnula ven z Nebelvírské společenské místnosti. "Já vím." slyšela chlapcovo zamumlaní těsně předtím, než se za ní zaklopil obraz Buclaté dámy a ona se rozběhla po schodech vedoucí k východu z Bradavického hradu.

Podle Ronových pokynů zamířila rovnou k jezeru. Když hodnou chvíli nenacházela osobu, jež hledala, začínala v duchu zrzavého chlapce proklínat. Co má co někomu radit, když to neví jistě?! Vztekala se v duchu. Zlost však neměla jen na něj, ale i na Alice, jež ji k tomu přesvědčila. Na druhou stranu to byla i její chyba. Kdyby se vymáčkla už na zahajovací párty, nemusela jej teď hledat. Mluvili by spolu normálně. Ne jako teď. Skutečnost, že se jí vyhýbal a nechtěl s ní mít nic společného ji neskutečně rozčilovala.

Do očí jí udeřilo oslnivé sluneční světlo, jež jí donutilo odvrátit zrak. A tam, u jedné z vrb, seděl. S jeho světlými vlasy pískové barvy si prohrával mírný vítr, jež dívku donutil se otřást. Přesto, že zauvažovala, zda by neměla vycouvat, vrátit se do hradu a nechat Seamuse trucovat, zamířila rovnou k němu. I když už byla jen metr od něj, nepohlédl na ni. Dokonce ani ve chvíli, kdy se posadila vedle něj do trávy, nedal na jevo, že si její přítomnosti všiml. Jasnovidka se tím však nenechala odradit. "Zlobíš se." konstatovala. "A máš na to práv..." "Já se nezlobím, Hope." skočil jí chlapec do řeči. "Alespoň ne na tebe." To dívku zaskočilo. "Na koho se teda zlobíš?" "Na sebe." odpověděl prostě chlapec. "Nechápu proč..." "Protože jsem si myslel, že mě máš ráda. Ale ty se pořád držíš zpátky. Myslel jsem si, že už je čas se posunout dál a ty..." povzdychl si. Stále se na ní nepodíval. Neklidná vodní hladina pro něj byla v tu chvíli přístupnější, než její zmatená tvář. "Je to se mnou složité." konstatovala nakonec. "Nevíš co chceš." "To jsem nevěděla nikdy." přitakala. Pravda byla však trochu jinde. V onu chvíli přesně věděla, co chce. Jen to nemohla mít. Sama si to totiž zakázala. "Mohl bys mi na to pomoci přijít." navrhla s nadějí v hlase. Letmo se prsty dotkla chlapcova zápěstí. Seamus sjel pohledem na její ruku, přičemž tu svou otočil dlaní vzhůru a stejně jako dívka sledoval, jak se jejich prsty proplétají. Sotva znatelně přikývl.

_______________________________________

Přeji krásnou neděli, ať se psychicky připravíte na další dny ve škole 😉

💋🤗💖

Dcera cizinky 3Kde žijí příběhy. Začni objevovat