Upozornění! Příběh je pokračováním příběhů s názvem Cizinka, Cizinka 2, Dcera Cizinky a Dcery cizinky 2 (hrozí nepochopení některých událostí či souvislostí).
Sedmý ročník s sebou přináší nejen spoustu učení, ale také spoustu změn. Nejenže nový prim...
"Jestli to takhle půjde dál, tak tu školu nedokončím." zaúpěla drobná brunetka, když se jednou po škole svezla podél stěny ve společenské místnosti k zemi. "To mi povídej." přidala se k ní Alice a bez ostychu sebou praštila na pohovku, z níž se zaprášilo. Hope se tomu pouze uchechtla a pohlédla na Katie, jež obě své kamarádky se smíchem pozorovala. "Co se směješ?" zamračila se na ní přísně brunetka. "Tomu vašemu fňukání." zaculila se nevinně Katie, s čímž zamířila ke schodům, aby si uklidila školní tašku jejich společného pokoje. "Asi bychom měli jít za ní, co?" zvedla hlavu z gauče černovláska. "Jo." přitakala brunetka, ale ze země se nezvedla. "Půjdeme za chvíli, co ty na to?" navrhla po chvíli ticha. "Hm." zamručela druhá dívka v odpověď.
Ani jedna z nich se však ani po dlouhých dvaceti minutách nehnula. Alice hleděla na druhou stranu obrazu buclaté dámy, zatímco Hope se stále zády opírala o stěnu, hlavu zakloněnou, oči zavřené. "Hope." sykla Alice, když se obraz odklopil a dovnitř vešla skupinka šesťáků. "No?" Černovláska se rychle posadila a znovu sykla na svou kamarádku. "Co je?" otevřela dívka oči a nechápavě na ni pohlédla. "Seamus." kývla hlavou směrem k chlapcům, jež si vesele povídali. Dívka se ani nenamáhala vstávat. Věděla, že by šlo o zbytečnou námahu. Chlapec ji totiž záměrně přehlížel. Ani se mu nedivila. Přesto, že jej při oslavě k zahájení školního roku chtěla požádat o chvíli času, nedostala ze sebe tehdy ani slovo. Chlapec s pískovými vlasy to vzal samozřejmě jako odmítnutí a od oné osudné chvíle se jí vyhýbal, jak jen mohl.
Tentokrát to nebylo jiné. Jakmile jeho kamarádi navrhli, že by se ve Společenské místnosti mohli zdržet, okamžitě je odmítl, a co nejrychleji zmizel. Brunetka si povzdychla a znovu zaklonila hlavu. Tentokrát ovšem nezavřela oči. Zírala do stropu a snažila se udržet klidnou tvář. "Nechápu, proč s tím něco neuděláš." zavrtěla hlavou Alice. "Měla by sis s ním promluvit. Tohle není normální." "Fred mě nechal se taky vyvztekat." připomněla jí dívka, jíž strop očividně přišel zajímavější, než doopravdy byl. "A jak to dopadlo!" uchechtla se černovláska. Hope na ní nevražově pohlédla. "Možná, že kdyby tě nenechal, byli byste teď spolu." Drobná dívka neurčitě pokrčila rameny. "Kdoví, jak by to dopadlo. Taky už klidně mohl být po smrti." Alice se ušklíbla. "Měla bys to zkusit, Hope. Promluvit si s ním. Jednou bys toho mohla litovat." upírala na ní své oči a dívka nemohla jinak, než se pousmát. "Víš, že teď zníš jako Katie?" zvedla se na nohy a aniž by se po černovlásce byť jen ohlédla, vydala se ke schodům. "To odvoláš!" rozkřikla se Alice a okamžitě se za ní rozběhla.
_______________________________________
Pomalu začínám připravovat zmíněný speciál o Heather Potterové. 😁
Momentální verze coveru:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Určitě mi dejte do komentářů vědět, co si o něm myslíte, ať vím, jak ho vylepšit či raději celý změnit. 😉(Jen upozorňuji, že jsem v coverech amatér 😅)
