Dcera cizinky 3

Kapitola 12: To je... Noční Můra.

První den školy, který byl pro trojici dívek posledním prvním školním dnem vůbec, začal poněkud chaoticky. Budík nezazvonil, když měl. Prvně se to černovlasá dívka snažila shodit na to, že očividně nefunguje tak, jak by měl. Když se ovšem ukázalo, že jej nějakým záhadným způsobem zapomněla nastavit, už neřekla ani slovo. Katie lítala po pokoji jako pomatená. Hope ji hodnou chvíli pozorovala. "Co hledáš?" zeptala se s povytaženým obočím. "Nevím, kde mám učebnici lektvarů." Lektvarů? "Co blázníš, Katie?" nechápala Alice. "Mám v tašce všechny učebnice na dnešní den, kromě této." odpověděla dívka, přičemž se sehnula, aby nahlédla pod svou postel. Brunetka přimhouřila oči. Vyměnila si nechápavý pohled s černovláskou, načež se nadechla k otázce. "Katie, jak si můžeš připravocat učení, když rozvrh dostaneme až na snídani?" Čarodějka se zasekla uprostřed pohybu. Hlasitě zaklela, načež se rukou praštila do čela. "Mně to nedošlo."

Ve Velké síni bylo narváno. Profesoři, jež měli danou kolej na starost, rozdávali svým studentům rozvrhy pro nový školní rok. "Zajímalo by mě, podle čeho sis připravovala." "Podle rozvrhu z minulého školního roku..." zamumlala Katie, čímž své kamarádky rozesmála. "Tak to se ti teda povedlo." uchechtla se Alice, když se k nim profesorka McGonagallová přiblížila. "Přísahám, že jestli si to přivolala a my budeme mít během dneška lektvary, tak ti to nedaruju." pronesla smrtelně vážně. Hope se ušklíbla. "Máš něco proti našemu milovanému profesorovi?" "Ty bys neměla, kdybychom ho měly první hodinu?" odvětila Alice. Brunetka se zamračila. "Jo, tak to by byla pohroma." uznala dívka a opřela se loktama o stůl.

Jakmile v rukách konečně svíraly svůj rozvrh, nezmohly se ani na slovo. "Vzpomínáš, co jsem předtím říkala?" obrátila se Alice na Katie. "Myslíš to o tom, že jestli budeme mít v pondělí lektvary, tak mi to nedaruješ?" odhadla dívka, načež černovláska přikývla. "Někdo nás chce zabít." zaúpěla Hope s pohledem upřeným na rozvrh. "Dvouhodinovka Lektvarů, dvě hodiny Obrany proti černé magii a na závěr Dějiny? To je..." "Noční můra." dořekla za Katie Hope s myšlenkou na to, že tohle bude hodně dlouhý den.

Občas přijde chvíle, kdy si přejete, abyste se pletli. A jako naschvál, máte pravdu. Právě tohle byl ten případ. Když sebou brunetka konečně praštila do postele, musela říct, že se jí ulevilo. Celý den byla napnutá, měla pocit, jako kdyby nic nestíhala. Na všechno měla málo času, byla příliš pomalá a unavená. Když se zachumlala do peřiny a hlavu zabořila do polštáře, oddychla si. Zavřela oči a spokojeně si užívala toho klidu, jež v pokoji vládnul. Hned po vyučování dívky navštívily knihovnu. Musely se dát do domácích úkolů, jimiž byly zaveleny. Musely se na to vrhnout, než se jim to nakupí. A tak teď jen ležely, užívaly se to ticho a snažily se ještě chvíli zůstat vzhůru a přesvědčit se, že by měly vstát a sejít do Společenské místnosti. Přeci jen byl začátek roku a spoustu známých lidí celé dva měsíce neviděly. Bylo správné jít tam, pozdravit je a promluvit s nimi. Jistě. Slušné by to bylo. Avšak tentokrát zvítězila únava a příliš lákavá vidina spánku. A to to byl teprve první den...

_______________________________________

9.10.2017 vyšla první kapitola prvního dílu Cizinky. Máme za sebou už celý rok a já jsem za to neskutečně vděčná. Je šílené, jak rychle to uteklo a já tomu stále nemůžu uvěřit.

Děkuju vám. Děkuju, že jste vydrželi. Že tu se mnou, s Eleanor, Hope a dalšími postavami stále jste. Moc si toho vážím protože nebýt vás, nejspíš bych tento příběh ukončila už dávno.

Pokračuji jen proto, že vím, že někdo stále čeká, až se dozví, jak příběh Hope, ale i Eleanor končí.

Děkuji vám za to, že jste mi ukázali, že ve psaní nejsem tak nemožná, jak jsem si myslela. Občas jsem mnohem horší... 😅

Nel si šla za svým snem, i když si nějakou dobu nebyla jistá tím, co to vlastně je. Chtěla málo a přesto to bylo příliš. Překonala překážky, někdy selhala, ale nidky nepřestala bojovat. Nakonec dosáhla svého.

Doufám, že stejně jako ona získáte to, po cem toužíte, a že se ničím a nikým nenecháte odradit od svých snů.