Mrtvá dívka

"First time"

Cole Hanson

Sledoval jsem, jak odchází a připadal si, jako kdyby mě něco uvnitř škrtilo. Její ublížený pohled z hlavy jen tak nedostanu... Dnes na školu kašlu. Nechci procházet chodbami a vidět, jak si mě všichni lítostivě prohlíží. Vytáhl jsem z batohu svůj telefon a napsal Bethany.

---

Me: Ahoj, neposlala bys mi prosím adresu, kde bydlí Megan?

Bethany Brown: Farber road 81.

Me: Děkuju.

---

Mobil jsem strčil zpět a slezl ze stolu, na kterém jsem seděl. Rukou jsem sáhl do kapsy od kalhot, kde jsem měl klíčky od mého auta, přičemž jsem se vydal k parkovišti.

Zahnul jsem do ulice, kde se Meganin dům nachází a četl každé popisné číslo. Až po chvíli jsem narazil na postarší menší dům, na kterém bylo černé číslo 81. Zastavil jsem na příjezdové cestě a následně vystoupil. Rozhlédl jsem se kolem, přičemž jsem si všiml starší paní, která na své hrudi nesla malou čivavu.

„Dobrý den, bydlí tu Campbellovi?" optal jsem se jí.

„To ano, ale nevím, zda je někdo doma." Podívala se na dům, který působil prázdně a nepatrně pokrčila rameny.

„Nevadí, já když tak počkám." Po chodníku, který byl sem tam prorostlý plevelem a mechem, jsem došel ke dveřím. Zazvonil jsem a odstoupil dále od dveří. Neslyšel jsem žádný pohyb a proto jsem přešel ke svému autu, kde jsem se posadil a vyhlížel malou brunetku.

Znuděně jsem si hrál s přívěskem koně na klíčích a do rytmu písničky si podupával nohou, když jsem uslyšel překvapený dívčí hlas. „Cole?"

Okamžitě jsem vystoupil a dveře zabouchl. „Megan," vydechl jsem tiše a mile se usmál. „Já jsem se ti chtěl omluvit. To, co jsem řekl..."

„To je v pořádku," přerušila mě a pramen, který se jí uvolnil z culíku si strčila za ucho. „Přemýšlela jsem a měla jsem reagovat jinak. Sice se mě to co jsi řekl, dotklo... ale chápu to. Byl jsi naštvaný a prostě jsi v afektu řekl něco, co by tě jindy ani nenapadlo." Její rty se vytvarovaly do omluvného úsměvu. Ani nemůžu popsat tu úlevu, která mě pohltila. Přistoupil jsem k ní a pevně jí objal.

„Jak jsi vůbec zjistil, kde bydlím?" zašeptala mi do ramene.

„Mám své zdroje."

„Bethany..." pronesla a zasmála se.

„To by neznělo tak dobře." Megan se ode mě odtáhla a pohlédla mi do očí. Natáhla se pro pusu, kterou jsem jí s radostí věnoval. „Dáš si něco?" Podívala se na prosklené dveře a poté opět na mě. Mlčky jsem přitakal a vyšel za ní.

Megan Campbell

„Čaj, kafe?" Přešla jsem k lince o kterou jsem se opřela a podívala se na Cola, který se zvědavě rozhlížel kolem sebe.

„Stačí voda, děkuju." Zastavil se u fotografií na zdi a každou si prohlédl. Z ledničky jsem mezitím vyndala chlazenou vodu, kterou jsem nalila do vysoké skleničky. Přešla jsem k němu a prohlédla si ho z profilu. „Nejsi ani na jedné z těch fotek." Mírně se zamračil a převzal si své pití, z něhož si usrkl.

„Jo, nejsem moc fotogenický typ člověka." Snažila jsem se to zakecat nějakou vtipnou lží, ovšem Cole je moc chytrý na to, aby mi to uvěřil. Naštěstí je natolik vychovaný, že se dál nevyptává, když vidí, že o tom nechci mluvit.

„To teda rozhodně není pravda. Jsi krásná," šeptl mi do ucha a políbil mě na lícní kost.

„Půjdeme ke mně?" Colovi se rozzářily oči a s úsměvem přitakal.

Sklenici vody si položil na stůl a přešel zpět ke mně. Opřel mě o zavřené dveře a můj krk začal obsypávat něžnými polibky. Chytla jsem ho za ruku a pozadu ho dovedla do postele. Ležela jsem na zádech a on na mě. Podepíral se jednou rukou, aby na mě neležel celou svojí váhou a druhou mi rozpustil vlasy. Poté spojil naše rty a něžně mě pohladil po tváři. Prsty sjížděl po celém mém těle až dolů k podbřišku, na kterém mě začal šimrat krouživými pohyby. Cítila jsem na sobě, jak mé tělo hoří. Pod jeho dotyky jsem si připadala, jako kdybych byla z ledu a pomalu se rozpouštěla. Zajela jsem mu rukou do vlasů, s nimiž jsem si začala hrát. Rukou sjel níže a já začala pociťovat jak moc Cola chci.

„Počkej," vydechla jsme mezi polibky, načež Cole okamžitě dal svojí ruku pryč a zadíval se mi do očí.

„Promiň, neměl jsem."

„Já jen... ještě jsem nikdy..." stydlivě jsem sklopila zrak, přičemž Cole chápavě vydechl.

„To nevadí. Jestli nejsi ještě připravená, tak počkáme."

Pohladila jsem ho po tváři a usmála se. „Ne. Já... chci to, Cole. Chci tě."

Colovi zablýsklo v očích a šťastně se usmál. „Budu opatrný, slibuju." Něžně mě políbil, ruku položil na mé bříško a pomalu začal sjíždět níže.

--

„Já se ti strašně omlouvám," pronesla jsem tiše, když jsem Colovi podávala mražený hrášek. Cole si zeleninu převzal a následně si ji přitiskl na oko.

„Asi nám to není přáno," řekl Cole, který se hned na to začal smát.

„Já jsem strašná, fakt že jo..." Obličej jsem si schovala do dlaní a nemožně zavrtěla hlavou.

„Hej," jednou rukou se dotkl mé ruky. „To se stává."

„Jo? Já jsem teda ještě o tom, že by nějaká holka svému klukovi dala loktem do oka, neslyšela."

„Kdo by se tím chlubil, hm?"

Zoufale jsem si oddechla a podívala se na křenícího se Cola. „Ukaž mi to."

Mraženou zeleninu oddálil od svého obličeje a natočil hlavu. „Super, asi budeš mít monokl.."

Cole se pobaveně uchechtl a následně mě pohladil. „Alespoň budu moct tvrdit, že jsem chránil čest své dívky."

„Nesnaž se to zlehčovat. Však jsem nám pokazila..." stydlivě jsem sklopila zrak a uvědomila si, že tu celou dobu sedím pouze ve spodním prádle. „Asi bych se mohla obléct." Zvedla jsem se z postele, ze země posbírala své oblečení a přešla do koupelny.

Když jsem se vrátila zpět do pokoje, Cole už na sobě měl opět své tričko a bundu kapitána školního týmu. „Musím ale uznat, že kluka umíš rozžhavit." Mírně nadzvedl obočí a pohledem krátce sjel ke svému rozkroku. Rukou jsem si promnula čelo. „Takhle jsem si své 'poprvé' rozhodně nepředstavovala." Posadila jsem se vedle něho a ruce si položila do klína.

„Megan, vůbec si z toho nic nedělej. Příště to vyjde." Políbil mě na tvář a přitáhl si mě na svojí hruď.